Artalk.cz

Žebříčku Power 100 vévodí letos NFT

Každoročnímu žebříčku Power 100 připravovanému časopisem ArtReview, publikovanému vždy v závěru roku, letos vévodí NFT neboli digitální nezaměnitelný token. Žebříček vyzdvihuje nejvlivnější umělce, kolektivy, kurátory a další progresivní činitele, kteří podle webu „utvářejí dominantní diskurz v oboru“. Jubilejní dvacátý ročník reflektuje letošní výrazný vstup digitálního umění na uměleckou scénu. Vedle toho si všímá projektů a vlivných osobností s angažovaným zájmem o současnou globální krizi spojenou s pandemií, klimatickou změnou i sociálními problémy. 

CryptoPunks, první NFTs na blockchainu Etherea. Foto: Larva Labs

V historii žebříčku Power 100 stojí poprvé za jeho dvacetileté fungování jiná než lidská entita. ERC-721 (specifikace používaná pro NFT na blokovém řetězci Ethereum) se zároveň v ročníku objevil poprvé. NFT neboli Non-Fungible Token (česky nezaměnitelné digitální aktivum) se v posledních letech stávají novou hybnou silou digitálního vlastnictví, která v letošním roce otřásla i trhem s uměním. Jak uvádí hodnocení na ArtReview: „Je těžké předvídat, jaké dlouhodobé rozrušení tento kousek kódu způsobí. Ale v roce 2021 byly všechny staré předpoklady trhu s uměním a umělecké kultury uvrženy do chaotické, kreativní nejistoty.“

Rozmach digitálního umění můžeme v uměleckém světě pozorovat v posledních několika letech. Větší diskusi vyvolal vstup digitálního umění na umělecký trh v letošním roce, kdy britská aukční síň Christie’s poprvé přijala platbu v kryptoměně za jedno z dražených digitálních děl od autora vystupujícího pod pseudonymem Beeple. (více zde) Aukci i nástupu digitálního umění na umělecký trh se v komentáři pro Artalk více věnoval umělec Max Máslo. Autor zde definuje NFT jako „neduplikovatelný digitální token, směňovatelný na blockchainovém protokolu,“ který není možné pozměnit nebo ho duplikovat.

Jak Máslo uvádí, podobné digitální projekty fungují již několik let, ale až posuny v technologii blockchainového protokolu a rapidně stoupající hodnota kryptoměn umožnila jejich nynější rozkvět. Dále píše: „Se světem umělecké produkce přináší technologie blockchainu zdánlivě zásadní skok. Řeší dřívější problém s přímou monetizací digitálního díla a zároveň, minimálně podle řady komentátorů, poskytuje autonomii prekarizovaným umělcům.“

V srpnu letošního roku oznámilo i Státní muzeum Ermitáž v Petrohradě spolupráci se společností Bilance NFT plánovaný vznik exkluzivní kolekce digitalizovaných kopií uměleckých děl ze své sbírky. Vybraná kolekce pěti děl by měla mít vždy dvě digitalizované kopie signované ředitelem Michailem Borisovičem Piotrovským, které budou nabídnuty prostřednictvím zmíněné společnosti k prodeji. (více zde)

Podle webu Widewalls „[n]ení divu, že ERC-721 zvítězila od doby, kdy prakticky reformovala trh s uměním tím, že v roce 2021 sloučila současné umění a kulturu meme tisíciletí. Tento přechod k digitálnímu vysílání je úzce spjat s pandemií. Reálný svět se zastavil a nákup digitálních aktiv se stal trendem mezi rostoucími krypto elitami.“

Druhé místo v žebříčku Power 100 zaujímá myslitelka a antropoložka Anna L. Tsing, která se snaží nahlížet fungování světa z pohledu jiných druhů, jež mimo jiné představila ve vlivné knize The Mushroom at the End of the World (2015). Je zajímavé, že se v žebříčku objevila úplně poprvé (podobně jako NTF) a získala hned druhou příčku vlivu na současný umělecký svět. Tsing rovněž stojí za kurátorskou platformou Feral Atlas, kterou založila s Jennifer Deger, Alder Keleman Saxenou a Feifei Zhou. Následující příčku obsadil kolektiv umělců z Jakarty Ruangrupa, který připravuje nadcházející dokumentu 15 v Kasselu a soustředí se na podporu umělecké scény a komunit především v Indonésii.

Za nejvlivnější samostatnou uměleckou osobnost současnosti žebříček hodnotí umělce Theaster Gates. Ten je známý svými sochami, instalacemi a intervencemi do veřejného prostoru, svou tvorbu označuje jako „katalyzátory společenské angažovanosti“ a svou pracovní metodu jako „kritiku prostřednictvím spolupráce“. Gates se oproti minulému roku posunul z dvacátého na čtvrté místo. Těsně za ním se v žebříčku objevuje Anne Imhof, držitelka Zlatého lva a umělkyně známá svými performance nebo čínská multimediální umělkyně Cao Fei.

Zatímco před deseti nebo pěti lety se v čele žebříčku Power 100 drželi především vlivní galeristé jako Iwan & Manuela Wirth (2015) nebo David Zwirner (2018), v posledních dvou letech mu vévodí především umělecké skupiny, kolektivy nebo aktivistická hnutí spojená se současnými palčivými tématy, jako je rasová a společenská diskriminace, změna klimatu nebo dekolonialismus. Letošní první příčka patřící NFT rovněž otevírá prostor k úvahám nad nástupem nových technologií a nad tím, kam jejich vliv v uměleckém světě povede.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *