Artalk.cz

Zemřel Miroslav Cipár

Zemřel slovenský malíř, sochař, grafik a ilustrátor Miroslav Cipár, kterého na Slovensku proslavily především ilustrace ke knihám pro děti. Více o něm přináší Martin Vaněk.

Foto: Artforum

V pondělí 8. listopadu 2021 zemřel ve věku 86 let slovenský malíř, sochař, grafik a ilustrátor Miroslav Cipár. Narodil se roku 1935 v osadě Semeteš, která je součástí Vysoké nad Kysucou. Po maturitě na žilinském gymnáziu absolvoval v letech 1953–1955 Vysokou školu pedagogickou v Bratislavě u prof. Eugena Lehotského a v letech 1955–1961 Vysokou školu výtvarných umění tamtéž v ateliéru grafiky Vincenta Hložníka a monumentální malby Petera Matejky. Cipár, jenž byl od návratu z povinné vojenské služby umělcem ve svobodném povolání, stál v polovině 60. let 20. století společně s Dušanem Rollem a Albínem Brunovským u zrodu Bienále ilustrace Bratislava, které se dříve odehrávalo na půdě Slovenské národní galerie. Pro tu v roce 1969 vytvořil svůj první logotyp, který tato instituce užívá dodnes.

V oblasti grafického designu se pohyboval až do současnosti, přičemž během téměř padesáti let vytvořil na tři sta logotypů, značek nebo vizuálních identit. Jako spoluzakladatel figuruje i u Trienále insitního umění, jemuž též vtiskl originální vizuál. Jeho rukopis byl na konci šedesátých let výjimečný geometrickou stylizací a civilním přístupem.

Cipára ale na Slovensku proslavily zejména ilustrace dětské literatury, mezi něž patří například Viking Vike (Runer Jonsson, 60. léta 20. století), Dunajská královna autorky Márie Ďuříčkové (1976), Hrdinský zápisník (Klára Jarunková, 1960) nebo Zlatá brána (Mária Ďuríčková, 1977), za níž obdržel Evropskou cenu na Padovské univerzitě, zlatou medaili na Bienále ilustrace Bratislava a bronzovou medaili IBA (Internationale Berufsakademie Leipzig) v Lipsku. Na počátku 70. let Cipár prohluboval svou kvalifikaci v indickém Novém Dillí v Institutu dětské knihy, v letech osmdesátých již vedl workshop dětské ilustrace na Srí Lance a dostal stipendium v USA (1987). V roce 1986 se stal předsedou bratislavské městské organizace Svazu výtvarných umělců. Důležitou roli měl Cipár v čase Sametové revoluce v roce 1989, kdy byl jedním ze zakladatelů hnutí Veřejnost proti násilí.

Jeho poslední výstava proběhla v roce 2020 na zámku v Hlohovci, kde prezentoval svá díla společně se sochařem Jozefem Sušienkem. Cipár byl od roku 1979 nositelem Ceny Ľudovíta Fully. Roku 2001 obdržel řád I. třídy Ľudovíta Štúra. Jeho dílo je zastoupeno v mnoha sbírkách na Slovensku, v České republice, ale i v zahraničí. Cipárovy vzpomínky zachytil Ústav paměti národa. Další nekrology lze číst v deníku SME, Denníku N, Teraz nebo na stránkách SNG.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *