Výzva Kreativní Praze týkající se návrhu nové pražské kulturní politiky

Dvě iniciativy – Spolek Skutek a Feministické (umělecké) instituce – sepsaly společnou výzvu adresovanou Kreativní Praze, organizaci hlavního města, která v těchto dnech sepisuje návrh nové pražské kulturní politiky. Pracovní verzi dokumentu je možné pomocí formuláře připomínkovat, k čemuž Kreativní Praha také vyzývá veřejnost. Do připomínkového řízení, jehož součástí je i veřejné projednání dokumentu, které proběhne 18. 11. 2021 od 17:00 na Staroměstské radnici, se zapojily také Spolek Skutek a Feministické (umělecké) instituce, jež upozorňují na nedostatečně rozpracovaná témata důstojných pracovních podmínek v kultuře a ekologické udržitelnosti.

Výzva Kreativní Praze ku zohlednění sociální a environmentální problematiky při tvorbě nové kulturní politiky

V těchto dnech vzniká nová kulturní politika pod hlavičkou Kreativní Prahy, organizace hl. m. Prahy, „jejímž hlavním cílem je koncepčně rozvíjet kulturu a podporovat kulturní a kreativní odvětví“. Novou kulturní politiku formulují tři pracovní skupiny, proběhlo dotazníkové šetření a teď na podzim tři online setkání s veřejností. V pracovních dokumentech i prezentacích, které představily vize pražské kulturní politiky, je jen minimální pozornost věnována pracovním podmínkám osob, které kulturu vytvářejí. Přitom se jedná o sektor, který je prekérními podmínkami postižen dlouhodobě, což zdůraznila pandemie covidu-19. Sepsali jsme proto důvody, proč se zodpovědné instituce – ať už je to Magistrát hl. m. Prahy, nebo Ministerstvo kultury ČR – mají věnovat důstojným pracovním podmínkám a proč je nezbytné, aby samotní kulturní producenti a producentky tuto otázku kladli na první místo.

Kultura není organizována pouze těmi privilegovanými. Důstojné pracovní podmínky umožňují vytvářet kulturu i těm, kteří si pracovat za špatný plat či zadarmo nemohou dovolit – lidem s pečujícími závazky, lidem, kteří nevlastní byt a platí vysoké nájmy, lidem z jiné než střední či vyšší střední třídy. Pochopení těchto skutečností a inkluzivita v otázce práce napomáhá podporovat kulturní rozmanitost a zprostředkovávat ji stejně různorodému publiku.

Hovořit o důstojných pracovních podmínkách lidí pracujících v kultuře znamená opustit představu umělců a umělkyň, kteří úspěchu dosahují díky svému géniu a navzdory všem materiálním, rodinným a jiným podmínkám. Kultura není výplod izolovaného individuálního mozku, ale je výsledkem vztahů, rozhovorů, setkání – kam patří kdokoliv, kdo o to stojí. Kultura se realizuje nejen díky „kreativitě“, ale také díky celé infrastruktuře institucí a lidí, kteří ji spoluutvářejí po programové, koncepční, organizační, i produkční stránce. Jedno bez druhého nemůže být, a pokud nebudeme podporovat jedno, pozbývá smyslu i to druhé. Důstojné pracovní podmínky pro všechny, kteří se tohoto procesu účastní, jsou naprosto zásadní pro fungování kultury a celé společnosti.

Rozpracování a následné zahrnutí požadavku na průkazné dodržování důstojných pracovních podmínek se musí stát důležitým kritériem pro rozvoj kulturních a kreativních odvětví (nejen) v Praze. Kromě pozitivního efektu pro pracovnice a pracovníky ve všech oblastech kultury díky tomu vznikne reálnější představa, kolik kultura doopravdy společnost stojí a kolik aktérek a aktérů a energie je reálně zapojeno do jejího provozu. Pokud všichni pracují za mizernou odměnu, nebo dokonce zadarmo, vzniká iluze, že kultura nic stát nemusí, a přesto tu vždy tak nějak bude.

Spojování neziskové kultury a kreativních odvětví se mnohým zdá jako logický a výhodný krok, který do neziskové kultury přinese více peněz. Není ale nijak zaručeno, že finance z ekonomicky ziskových odvětví kultury automaticky zvýší životní úroveň lidí podílejících se na chodu zřizovaných nebo neziskových institucí. Takzvaná „trickle down economy“ – prokapávání peněz – nefunguje v žádném odvětví, a kultura není výjimkou. Kulturně-kreativní sektor se vyznačuje především zakázkovým typem práce, kdy kreativci nemají zaručený zaměstnanecký plat a z něj vyplývající sociální jistoty, ale fungují na principu projektů a často jako OSVČ. Právě koncepce kulturně-kreativních průmyslů, kterou prosazuje Kreativní Praha, v nás vyvolává obavu z pokračujícího švarcsystému, který je především v neziskovém sektoru umění a kultury běžný, protože si zaměstnání svých dlouhodobých spolupracovnic a spolupracovníků většina organizací nemůže dovolit. V prezentovaných vizích pražské kulturní politiky úplně chybí plán, jak tuto situaci řešit.

S tím výrazně souvisí také otázka ekologické udržitelnosti, která není ve vizi pražské kulturní politiky jasně definována. Otázka udržitelnosti – jak ve vztahu k životnímu prostředí, tak i k lidským možnostem a energii pracovnic a pracovníků – bude sehrávat do budoucna zásadní roli. Jedině tehdy, pokud se naučíme fungovat tak, abychom respektovali omezenost zdrojů, které může planeta poskytnout, a vlastní limity s ohledem na to, kolik práce jsme opravdu schopni obstarat, můžeme spoluutvářet snesitelnější budoucnost kultury a společnosti jako takové.

Proto doporučujeme zavést do vizí pražské kulturní politiky:

1. Zvýšený důraz na adekvátní finanční ohodnocení za odvedenou práci v kultuře a zahrnutí udržitelnosti lidských zdrojů pod ekologickou udržitelnost, obojího jako určujících hledisek pro budoucnost kultury v Praze.
2. Dlouhodobou vizi z hlediska sociálních jistot pracovnic a pracovníků v kultuře.
3. Nastavení podmínek dotací na kulturu, v rámci nichž bude zohledňována adekvátní výše odměn pro uměleckou, koncepční, organizační, technickou a produkční práci.
4. Formulování opatření, která povedou k ekologické udržitelnosti kulturních institucí, a nastavení podmínek dotací způsobem, který bude všechny zúčastněné pozitivně motivovat ke snížení ekologické zátěže kulturní produkce. 

S pozdravem

Spolek Skutek a Feministické (umělecké) instituce

Svým podpisem se připojují 

Tereza Stejskalová a Veronika Janatková, tranzit.cz

Yvona Kreuzmannová, Tanec Praha z.ú.

Barbora Kleinhamplová, Institut úzkosti

Edith Jeřábková, Institut úzkosti, Are

Max Dvořák, City Surfer Office

Eva Koťátková, Institut úzkosti

Lukáš Hofmann, Centrum pro současné umění FUTURA

Markéta Kinterová a Tereza Rudolf, Fotograf

Alžběta Bačíková a Janek Rous, Artyčok

Anna Remešová a Anežka Bartlová, časopis Artalk.cz

Jan Horák, Studio hrdinů

Karina Kottová, Společnost Jindřicha Chalupeckého

Veronika Čechová, Společnost Jindřicha Chalupeckého, Galerie Entrance

Tereza Jindrová, Entrance Gallery 

František Fekete, galerie 35m2

Zai Xu, SVĚTOVA 1

Lucie Rosenfeldová, umělkyně

Jakub Ra, New Aliens Agency

Adéla Součková, umělkyně

Tereza Špinková, teoretička, KES FSS MUNI

Zbyněk Baladrán, Display – sdružení pro výzkum a kolektivní praxi

Darina Alster, pedagožka AVU

Tomáš Hrůza, ArtMap

Alice Koubová, DAMU

Tereza Kerle, Zóna z.s.

Barbora Šimková, doktorandka AVU

Hana Hillerová, Mothers Artlovers

Eliška Šťastná Fialová, vizuální umělkyně

Kateřina Tylšarová Vološčuková, Organizace Státní školství

Kateřina Burgertová, umělkyně (OSVČ)

Halka Jeřábek Třešňáková (herečka a autorská umělecká práce OSVČ )

Lucie Drdová, Lucie Drdova Gallery

Filip Polanský, Polansky Gallery

Richard Bakeš, Berlínskej model

Lucie Davidová Patáková, umělkyně (OSVČ)

Martina Drozd Smutná, umělkyně

Marie Čtveráčková, Synth Library Prague

Barbora Švehláková, INI Prostor

Andrej Kiripolský, Nikol Czuczorová, Bystrík Klčo, Natália Uhrinová, Lucia Kollárová, washed experimental institute

Petra Vlachynská, pedagožka FUA TUL

*Výzvu je možné podpořit podpisem. Pokud tak chcete učinit, pošlete své jméno (a případně instituci) na e-mail info@artalk.cz.