TZ: No Art Today v Galerii hlavního města Prahy

No Art Today?: Nová díla ze sbírek Galerie hlavního města Prahy / kurátoři:  Sandra Baborovská, Jitka Hlaváčková, Magdalena Juříková, Jakub Král a Olga Malá / Galerie hlavního města Prahy / Městská knihovna (6. 10. 2021 – 30. 1. 2022), Dům fotografie (16. 11. 2021 – 27. 2. 2022) / Praha

Výstava NO ART TODAY? – nová díla ze sbírek Galerie hlavního města Prahy představuje reprezentativní výběr uměleckých děl, zakoupených do sbírek Galerie hlavního města Prahy za poslední čtyři roky – tedy od roku 2017, kdy proběhla předchozí souborná výstava přírůstků. Součástí výstavy jsou také umělecká díla, která GHMP zakoupila za prostředky, jež hlavní město mimořádně vyčlenilo na podporu umělců v době pandemie. Na základě pečlivého studia zejména pražské umělecké scény i s ohledem na své nedávné výstavní projekty se vedení a kurátorům GHMP daří obohacovat sbírky jak o díla zcela současná, tak i zaplňovat bílá místa v umění zejména druhé poloviny 20. století.

„Díky pravidelnému rozpočtu, určenému zřizovatelem, Hlavním městem Praha, na rozšiřování uměleckých sbírek, má GHMP jako jedna z mála veřejných galerií již sedmým rokem možnost systematicky doplňovat sbírky, které má ve své péči. Zvláštní poděkování patří paní radní Haně Třeštíkové, která v loňském roce iniciovala přidělení mimořádných investic ve výši 6 000 000 Kč na nákup děl od žijících autorů, abychom je přímými nákupy z jejich ateliérů společně podpořili v nesnadné situaci způsobené pandemií.”

Magdalena Juříková, ředitelka GHMP

„Hlavní město poslalo v loňském covidovém roce ze svého rozpočtu na podporu současných umělců navíc 10 milionů korun. Část těchto finančních prostředků nasměrovala Galerie hlavního města Prahy do umění ve veřejném prostoru, větší část využila k pořízení děl, která byla v minulosti mimo její finanční možnosti. Těším se na kurátorský výběr nově pořízených děl mladé generace i zavedených umělců a srdečně všechny zvu k návštěvě dosud nevystavených přírůstků.“

Hana Třeštíková, radní hlavního města prahy pro kulturu a cestovní ruch

Charakter vybraných děl umožnil strukturovat jejich expozici do několika tematických celků. Větší část prezentace nové sbírky se bude odehrávat již od 6. října ve výstavních sálech Městské knihovny, kde bude představeno široké spektrum tendencí umění od 60. let 20. století po současnost. Napříč všemi médii a jednotlivými podsbírkami se budou odvíjet témata abstraktních tvarových i textových variací v dílech Františka Kyncla, Jana Hampla, Milana Kozelky, Jana Šerýcha, Mileny Dopitové, Jitky Svobodové, Lenky Vítkové a dalších. Této sekci dominují monumentální sochařské realizace Jiřího Příhody a Magdaleny Jetelové.

„Velkorysá instalace v Městské knihovně příliš nepřipomíná výstavu akvizic – je spíše pokročilou sondou do současné výtvarné scény. V menších celcích naznačuje důležitá témata, která jsou vystavujícími autory a autorkami řešena, ty doplňuje několik kultovních děl českého umění 20. století. Za zmínku stojí i invenční architektonické řešení, které jednotlivé autorské individuality propojuje do integrálního celku.“ 

Helena Musilová, šéfkurátorka GHMP

Cesta k dalším tématům vede skrz náročnou sérii audiovizuálních instalací, jejichž autory jsou například Jiří Černický, Ján Mančuška, Mark Ther, Adéla Babanová, Martin Kohout nebo Roman Štětina. Zde jsou zastoupena také některá díla, která byla realizována a prezentována v rámci výstavního programu GHMP pro mladé umělce s názvem Start Up, jako například videa Jiřího Žáka, Richarda Janečka, skupiny APART nebo instalace Marie Tučkové. Specifické místo má ve výběru děl z oblasti nových médií rozsáhlý, mezinárodně oceňovaný cyklus videí Anny Daučíkové.

Další část expozice je prostřednictvím figurativního zobrazení všeobecně orientována více společensky, zejména na témata sociálních aspektů, tělesnosti a genderu. Díla Tomáše Císařovského, Patricie Fexové a Tomáše Smetany ilustrují společenské dění na především pražské umělecké scéně. Formou velkoformátové malby nebo sochařskou instalací se k pozici jedince v kontextu své doby vyjadřuje například Igor Korpaczewski, Jiří Petrbok, Josef Bolf, Margita Titlová-Ylovsky, Jan Merta a Josef Žáček nebo sochaři Dominik Lang a Anna Hulačová. Experimentální tendenci, obracející se mimo jiné ke kořenům pohyblivého obrazu, představují díla Tomáše Svobody, Daniela Pitína nebo Lubomíra Typlta.

„Ve druhé části výstavy v Domě fotografie bude představen výběr akčního a konceptuálního umění, jimž se GHMP v rámci své akviziční činnosti snaží systematicky věnovat. Tato expozice ale není historickou výstavou v pravém slova smyslu, spíše je jakousi asociativní inventurou několika klíčových fenoménů, s nimiž se umění tohoto typu potýká.“

Jakub Král, kurátor GHMP

Z uměleckého materiálu byla zvlášť vyčleněna kompaktní skupina děl čistě konceptuálního a performativního zaměření z konvolutu dokumentace českého akčního umění, doplněného podobně zaměřenými díly z okruhu slovenské neoavantgardy. Tato část sbírky bude umístěna v prostorách pražského Domu fotografie od 16. listopadu 2021 a představí například dokumentace děl Petra Štembery, Jana Mlčocha, Karla Milera, Jiřího Kovandy, Milana Knížáka, Tomáše Rullera, Dalibora Chatrného, Vladimíra Havlíka či mladší Barbory Klímové, ze Slovenska pak díla Júlia Kollera, Stana Filka, Petera Rónaie, Rudolfa Sikory, Jany Želibské a dalších.

V Domě fotografie tedy bude představen výběr z kolekcí československého konceptuálního a akčního umění, a to v celkem pěti tematických blocích. Každý blok je ohraničen jednou asociací, která je uvnitř bloků komponována v řadách, ve kterých daný problém postupně graduje. Česká a slovenská scéna 60. až přibližně 80. let je v Domě fotografie představena společně, a nikoli odděleně – prostor tehdejšího Československa nechceme diferencovat (přinejmenším z hlediska akvizic). Na naší přehlídce tak jde zejména o reprezentaci několika základních fenoménů a témat, s nimiž se konceptuální umění generálně ve východní Evropě (neoavantgarda, kosmismus, mytologie, distribuce umění) a akční umění místně specificky (v podobě míry osobního nasazení a volby specifických témat) tematicky a formálně potýkají. Výstava není a nemůže být vyčerpávajícím historickým zhodnocením daných fenoménů a důsledným propojením autorů, ale v rámci možností naší sbírky představuje asociační hru s uzavřeným sbírkovým materiálem kolekce konceptuálního a akčního umění.

Na volbě akvizic pro sbírky, potažmo aktuální výběrové výstavy, se podílí celý kurátorský tým GHMP bez většího akcentování sbírek, o něž ten který člen týmu pečuje. V rámci doprovodných komentovaných prohlídek proto jednotliví kurátoři představí přehledy děl, vybraných na základě svých autorských akvizičních koncepcí.