Hito Steyerl odmítla nejvyšší německé státní vyznamenání

Jedna z nejvýznamnějších současných umělkyň a aktivistek, vysokoškolská profesorka Hito Steyerl žijící v Berlíně, v minulém týdnu zaslala otevřený dopis prezidentu Spolkové republiky Německo Franku-Walteru Steinmeierovi. Dopis je reakcí na návrh na udělení německého státního vyznamenání za zásluhy, přičemž toto vyznamenání s obšírným vysvětlujícím komentářem Steyerl odmítá. Více v dnešní Zprávě ze světa od Martina Vaňka.

Hito Steyerl. Foto: Dominik Butzmann / re:publica, Wikimedia Commons

Důvodem je především nesystémový a nerovný postup německých úřadů v boji proti pandemii covidu-19, které – stejně, jako tomu bylo i v jiných státech Evropské unie – výrazně upozaďovaly kulturní sféru včetně vysokoškolských pracovišť. Steyerl v dopise na jedné straně zdůrazňuje, že nepatří mezi odpůrce lockdownu, na straně druhé kritizuje zejména zmatek a určitou míru nedotaženosti v jednotlivých rozhodnutích, které zapříčinily zejména to, že některé skupiny obyvatel prošly lockdownem zcela bez komplikací, a jiní přišli o obživu. Slabší na lockdown doplatili a naopak silnější prošli bez problémů.

Podle umělkyně se v posledních osmnácti měsících také zřetelně ukázalo, jak je pro oficiální orgány kultura společně se vzděláním v dobách krize nedůležitá. Otevřený dopis je ale také pro Steyerl, která ani v minulosti neváhala kritizovat německou vládu například za prodej zbraní do Turecka (viz rozhovor), příležitostí, jak upozornit i na jiné negativní jevy v německé společnosti, mezi něž patří stále narůstající antisemitismus a rasismus či jiné projevy nesnášenlivosti související s nacionalistickými politickými proudy. V dopise doslova píše: „Pokud jde – čistě teoreticky – o to, prostřednictvím mého ocenění uznat kulturní přínos nebílých Němců, nemyslím si, že by to bylo v principu špatně. Chtěla bych Vás však laskavě požádat, aby byl předložen návrh opatření, která zabrání strukturální diskriminaci a narůstajícímu pravicovému teroru – stejně tak by měla být objasněna v tomto směru role a možné zapojení bezpečnostních struktur.“

Udělení vyznamenání by tak Steyerl v těchto souvislostech chápala jako vytváření alibi vlády, aniž by se snažila o systémové řešení zmíněných problémů. V závěru dopisu umělkyně navrhuje řešení, která by skutečně kulturní oblasti pomohla, jsou to například zlepšení sociálního zabezpečení pracovníků a pracovnic v kultuře, podpora v nezaměstnanosti, zlepšení boje proti diskriminaci nebo kontrola digitálních monopolů. „Kultura je elixírem života pro každého“ – tak zní oficiální vládní slogan. Podle Steyerl ale takové prázdné slogany nepomáhají a je potřeba spíše pracovat na systémových formách podpory kultury. Až poté je ochotna o převzetí vyznamenání uvažovat. (více také zde)

Martin Vaněk | Narozen 1982, je historik umění, kurátor a výtvarný kritik. Vystudoval dějiny umění a český jazyk a literaturu na FF MU v Brně. Od roku 2017 je doktorandem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Pracoval jako kurátor v Muzeu Jindřichohradecka, Alšově jihočeské galerii a také v metodickém centru při Moravské galerii. Je spoluautorem stálé expozice AJG s názvem Meziprůzkumy. Sbírka AJG 1300–2016 (2017, 2018, 2019, 2020). Působí jako externí kurátor AJG, externí kurátor Muzea fotografie a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci. Je členem iniciativy Je to i tvoje město.