Artalk.cz

TZ: Planted in the Body v MeetFactory

Nikola Brabcová & Alexandra Cihanská Machová, Laura Huertas Millán, Suzanne Husky, Saodat Ismailova, Emily Kame Kngwarreye, Uriel Orlow, Solange Pessoa, Luiza Prado de O. Martins, Corinne Silva, Adéla Součková / Planted in the Body / kurátorky: Clelia Coussonnet & Tereza Jindrová / Galerie MeetFactory / Praha / 29. 6. – 22. 8. 2021

Mezinárodní skupinová výstava Planted in the Body, která obsadí obě galerie MeetFactory, se zabývá rostlinami a jejich produkty jako zdroji a nositeli vědění a zkoumá, jak se jejich jedinečné dědictví předávalo po staletí. 

Výstava Planted in the Body, kterou připravila kurátorka Clelia Coussonnet z Francie spolu s domácí kurátorkou MeetFactory Terezou Jindrovou, oslavuje vegetaci samu o sobě, mimo lidské zásahy a nadvládu. „Rostliny tu byly před námi a pravděpodobně nás také přežijí,” konstatují kurátorky. „Důležité je si uvědomit, že my lidé jsme součástí většího celku přírody, nikoli naopak.”

Jedním z ústředních motivů výstavy je tak idea tzv. rostlinných předků (eng. plancestors) a víra, že vědění, které je zprostředkováno vegetací, může být přístupné také nezprostředkovaně, díky intimním vazbám, které nás jako živé bytosti pojí se světem přírody. „Svým způsobem je know-how, které nám poskytuje flóra, zasazeno do našich těl jako dar, k němuž nám nabízí dospět naše intuice,” shodují se kurátorky. Dokládají to mnohé domorodé kultury či kosmogonie.

Výstava mj. akcentuje na úlohu žen a matrilineárních rodových řetězců při uchovávání a předávání přírodního vědění, jež se dotýká medicíny, péče o životní prostředí, dovedností potřebných k přežití, zahradničení a zemědělství nebo mechanismů zvládání traumat. Děje se tak jak verbální, tak neverbální komunikací, zpěvy, písněmi, tradicemi. Některá vystavená díla však zároveň ukazují příklady přerušení těchto řetězců v souvislosti s (post)kolonilismem, narušením ekosystémů a biodiverzity v důsledku antropocentrické exploatace přírody anebo ,jen’ prostou pozvolnou ztrátou vazeb mladších generací vůči jejich předkům i rostlinné říší obecně.

Jako celek sdružuje výstava umělkyně a umělce z různých zemí a kontextů, kteří prostřednictvím rozmanité škály médií, technik a stylů upozorňují na propojení lidské existence se znalostí světa rostlin a jejich moudrosti.

Sílu pocházející z rostlin ztvárňuje původní Australanka a umělkyně Emily Kame Kngwarreye v malbách vyobrazujících domorodé ženy, které používají semena původních australských druhů jako zázračné prostředky k přežití v poušti. Dílo Solange Pessoy (BR) si rovněž všímá příbuzenských vztahů. Ve svých akvarelech, jejichž organické a abstraktní motivy působí jako historické jeskynní malby s rysy moderního malířství, pracuje s přírodními oleji – barvivy původních kmenů Mineiro používanými pro lékařské účely a malbu na tělo. Laura Huertas Millán (CO) zase zaměřuje svou pozornost k jedné konkrétní rostlině známé jako koka, Jiíbie nebo mambe, která v Kolumbii nepředstavuje pouhý rostlinný produkt nebo narkotikum, ale i tradičního posvátného prostředníka rodinné pospolitosti. Suzanne Husky (FR/US) svým ztvárněním botanických druhů na keramických nádobách a talířích rovněž zdůrazňuje jejich roli coby rostlinných předků, strážců a nositelů vědomostí a poznání.

Ve vystavených dílech cítíme i ozvěny politických nepokojů, botanika je totiž do velké míry doménou mocenských vztahů. A ačkoliv si od nich tato výstava udržuje jistý odstup, i tak můžeme zaslechnout jejich ozvuky. Ve videích Saodat Ismailové (UZ) a Uriela Orlowa (CH/UK) vidíme stromy jako svědky významných historických událostí a zdroje energie; formou video instalace a monumentálního textilního díla pojímá umělkyně Corinna Silva (UK) pěstitelství jako strategii odporu a otevírá nám brány zahrady za zdí kdesi ve středním Turecku. Zahradnictví se věnuje i film a instalace, které pro tuto výstavu vytvořila Nikola Brabcová (CZ), dokumentující zahradnický um a znalosti její tchýně. Dědičná napojení a předávání vědění v ženské linii se prostřednictvím silných vizuálních symbolů matky-bohyně a rodokmenu objevují i v malbách Adély Součkové. V neposlední řadě pak přichází ke slovu umělkyně Luiza Prado (BR), která posouvá hranice zkoumání našeho přirozeného vztahu k rostlinám ještě dále a soustředí se na jedlá semena, koření a rostlinné produkty, a zdůrazňuje tak roli potravinových řetězců a mezidruhové výměny a koexistence.

Výstava Planted in the Body pokračuje v dlouhodobé tematické linii výstav zkoumajících Jiné poznání (Other Knowledge); podpořena byla grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Fondů EHP. Veřejná vernisáž proběhne v úterý 29. 6. od 19:00, součástí večera budou i otevřené ateliéry rezidenčního programu a dernisáž výstavy Olivera Torra Trans Europe Postal Express.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *