Artalk.cz

TZ: Já a oni: Jedinec a společenství v umění 19. století v Západočeské galerii v Plzni

Já a oni: Jedinec a společenství v umění 19. století / autoři výstavy: Eva Bendová, Vít Vlnas / kurátorka výstavy: Petra Kočová / Západočeská galerie / Plzeň / 18. 6. – 26. 9. 2021

Letošní výstava pořádaná u příležitosti 41. mezioborového sympozia ke kultuře 19. století v Plzni je zaměřena na vnímání člověka jakožto subjektu a individua ve vztahu k vnějšímu světu. Výstava JÁ A ONI. Jedinec a společenství v umění 19. století nabízí zachycení vnější reality pohledem umělce, který sdílí své niterné prožívání, osamění, své splynutí v partnerském vztahu, ale i své smutky, vnitřní démony a deprese. Ve vystavených dílech z dlouhého 19. století jsou patrné stále se opakující tendence sebezkoumání člověka ve vztahu ke společnosti, potřeba vymezení se vůči světu a hledání svého místa na světě, tedy tendence a potřeby v mnohém aktuální i pro naši současnost. Výstava potrvá ve výstavní síni „13“ do 26. září 2021 a je připravena ve spolupráci s Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy. Mezioborové sympozium, v jehož rámci je výstava pořádána, organizuje Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.

Pohled do výstavy Já a oni. Foto: Západočeská galerie v Plzni

Výstava na vybraných dílech ukazuje vnímání umělcova „já“ jakožto subjektu a individua. Subjektivismus reprezentuje obecně vztah tvůrce k světu a současně nastoluje i otázku rozsahu a omezenosti tohoto vztahu. Individualismus naproti tomu vyjadřuje problematiku umělcova „já“ a jeho vztahu ke společnosti. Návštěvník tak nalezne mezi vystavenými díly práce, které představují různá výtvarná řešení otázky uměleckého vyjádření od romantismu po dekadenci. Názorným způsobem odráží tento vztah pomníková tvorba či reprezentační portréty, ale i parafráze a parodie „vznešených“ žánrů. Na druhém pólu pak stojí obrazy zaměřené výhradně na subjekt, vnitřní svět jedince i samotného umělce.

Expozice je členěna na tematické oddíly, které představují umělce jako součást společenství, velká část je věnována vyjadřování individuality a její oslavě formou pomníků a bust ve veřejném prostoru. Naproti tomu stojí kapitoly o čistě soukromém introvertním prožitku jedince symbolizované postavou poutníka či poustevníka v krajině nebo prostřednictvím uměleckých skic a návrhů. Velmi silný výrazový prvek hledání sebe sama představují autoportréty Karla Hlaváčka, kde umělec objevuje a bezostyšně odhaluje i své vnitřní démony a sestupuje na dno své duše. Tvůrčí uvažování umělce reprezentuje téma skic částí těla („disjecta membra“, doslovně „rozházené údy“). Dalším tématem je žena zatlačená patriarchální veřejností do domu, pryč od společnosti do osamění, opuštěná a zbavená identity – svoji tvář skrývá do dlaní, ale divák ví, že pláče.

Na výstavě jsou zastoupena díla zásadních osobností českého umění 19. století (Josef Mánes, František Bílek, Max Pirner, Jakub Schikaneder, Adolf Kosárek a další). Ze zahraničních autorů jsou pak zařazeni  Honoré Daumier a Francisco Goya. Jako jediná intervence současného umění je vystavena plastika Marka Škubala, jež dokazuje stálou aktuálnost otázek řešených v 19. století.

Umělec v 19. století svoji individualitu projevuje vyvýšením svého já nad společnost a odmítnutím společenských konvencí; to také vedlo k vytvoření fenoménu „bohémy“ a „prokletého umělce“. Výstava reflektující „já“ v 19. století může nabídnout reflexi vnímání „já“ i současnému pozorovateli.

Vystavená díla pocházejí ze sbírek:

Archiv Národní galerie v Praze; Archiv hlavního města Prahy; Galerie hlavního města Prahy; Jihomoravské muzeum ve Znojmě; Městské muzeum Nová Paka; Moravská galerie v Brně; Muzeum hlavního města Prahy; Muzeum umění Olomouc; Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod;       Národní galerie Praha; Národní knihovna České republiky; Národní muzeum, Praha; Národní památkový ústav, ÚPS v Praze, SZ Kynžvart; Národní památkový ústav, ÚPS v Kroměříži, SZ Buchlovice a Rájec nad Svitavou; Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě; Památník národního písemnictví v Praze, Umělecké sbírky; Sbírky Pražského hradu; Slezské zemské muzeum, Opava; Východočeská galerie v Pardubicích; Západočeská galerie v Plzni; Západočeské muzeum v Plzni; soukromé sbírky

Výstava byla připravena ve spolupráci s Ústavem dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Vznikla v rámci programu 41. ročníku mezioborového sympozia „Výpravy k já“ konaného v Plzni ve dnech 17. 6. – 19. 6. 2021. K výstavě vychází doprovodná publikace.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *