TZ: Handa Gote v Galerii NTK

Handa Gote / research & development 2005–2020 / kurátor: Milan Mikuláštík / Galerie NTK / Praha / 8. 6. - 11. 7. 2021

Galerie NTK, která sídlí v budově dejvické Národní technické knihovny, se po několikaměsíční přestávce vrací ke svému výstavnímu programu retrospektivní přehlídkou tvorby pražské umělecké a divadelní skupiny Handa Gote. Výstava je koncipována jako svérázný „kabinet kuriozit“ či humorně laděná variace na technické, přírodovědné a etnologické muzeum, v němž můžeme narazit na dřevěný samopal, oblek vyrobený z igelitových tašek, elektrickou šišku nebo skleněný pěstní klín vysekaný z televizní obrazovky. Nechybí ani největší exponát ve formě plastové velryby zlověstně se vznášející nad hlavami návštěvníků.

Výstavou v Galerii NTK oslavuje umělecký kolektiv Handa Gote patnáct let své existence. Všestrannost s jakou se čle- nové skupiny Veronika Švábová, Jakub Hybler, Tomáš Procházka, Jonáš Svatoš, Jan Dőrner a Robert Smolík věnují různým uměleckým disciplínám, by bylo možné přirovnat k činnosti renesančních humanistů. Tvorba kolektivu je známá především v subkultuře divadla a současného tance – jejich domovskou scénou je pražský Alfred ve dvoře, ale pravidelně se účastní také nejrůznějších festivalů a divadelních událostí u nás i v zahraničí. Členové skupiny jsou také aktivní ve sféře experimentální hudby, kde si jejich projekty Federsel, Radio Royal nebo B4 vydobyly zasloužené místo. Důležitá část aktivit Handa Gote se odehrává taktéž v oblasti výtvarného umění, a právě to je jádrem výstavy v Galerii NTK.

Expozice se tedy zaměřuje především na hmotnou podstatu tvorby kolektivu, což zahrnuje značné množství nejrůznějších předmětů prezentovaných na soklech a ve vitrínách – podle vzoru klasických muzejních expozic. Některé z vystavených objektů spadají do hájemství scénografie, reprezentují relikty performancí a happeningů skupiny, mnohé z nich ale také fungují jako zcela autonomní umělecká díla. Nalezneme zde rozsáhlou kolekci novodobých masopustních masek, absurdní kostýmy z neobvyklých materiálů, archetypální nářadí se záhadným účelem, technologické fosilie, zbraně určené ke všemu možnému, jen ne k boji, hudební nástroje vytvořené z těch nejméně očekávaných věcí. Přírodní materiály se ve vystavených předmětech zcela organicky mísí s artificiálními, staré prostupuje s novým, romantická inspirace vědou a technikou je konfrontována s patafyzickou iracionalitou. Na několika místech galerie diváci narazí na „pracovní stanice“, jakási laboratorní zákoutí zdůrazňující experimentální charakter práce kolektivu Handa Gote. Součástí takové stanice je stůl téměř se ztrácející pod záplavou předmětů, nástrojů a zařízení, vztahujících se vždy k určitému zvolenému oboru. Jednotlivé pracovní stanice tematizují fotolaboratoř, hudební studio, cestovatelský kabinet, tkalcovskou dílnu...

Klíčové místo v tvorbě kolektivu zaujímá ekologie a její vztah k vědecko-technickým výdobytkům moderní společnosti. V tomto smyslu lze činnost skupiny dát do souvislosti s aktuálními trendy v oboru tzv. archeologie médií, respektive geologie médií či (v prostředí vizuálního umění více než vlivné) teorie antropocénu. Společným jmenovatelem plejády artefaktů je poetický humor a specifická nostalgie vztahující se k japonské tradici Mono no aware – kultivované schopnosti vnímat a ocenit jednoduchost a krásu, ale současně si být vědom jejich pomíjivosti. Ostatně i samotný název skupiny má původ v japonské kultuře, termín „handa gote“ totiž v japonštině označuje pájku. To pro změnu souvisí s jiným důležitým aspektem tvorby kolektivu, kterým je kutilská hravost, senzitivní vnímání materiálů a sklony ke kreativní recyklaci, pramenící v identifikaci s fenoménem DIY (Do it yourself). Významným zdrojem inspirace pro tvorbu Handa Gote jsou také další neevropské kulturní projevy, ale též domácí lidová kultura, nebo archeologické vykopávky uměleckých a technologických kreací našich pravěkých předchůdců. Zvláštní roli pak hraje umělecká tvorba přírodních národů, šamanismus a příbuzné duchovní tendence. Hybridní forma některých vystavených artefaktů je ovlivněna tzv. cargo kultem, který se po druhé světové válce vyvinul u tichomořských domorodců po jejich setkání s technologicky vyvinutou západní kulturou.

„Téměř všechny práce Handa Gote se nějak vztahují ke smrti, paměti, zapomenutým a mizejícím věcem, jevům, zvykům...“ uvádí skupina k přiblížení svých tvůrčích východisek.

Svérázný poetický svět Handa Gote research & development je zaplněn podivnými předměty a obskurnostmi, současně je fascinován banalitou každodennosti s bezbřehým potenciálem nalézání magického. Výsledkem veškeré této obsesivní činnosti je zhmotněná zpráva o stavu naší civilizace obsahující prvek naděje i dystopický otazník.

Členové skupiny Handa Gote: Veronika Švábová, Tomáš Procházka, Jakub Hybler, Jan Dőrner, Jonáš Svatoš a Robert Smolík (do roku 2018)