Artalk.cz

Americké Penn Museum řeší navrácení a uctění lidských ostatků

Sbírka Samuela G. Mortona v americkém Penn Museum, jež se skládá z více než jednoho tisíce lidských lebek z různých částí světa, vyvolala minulý týden protesty požadující navrácení ostatků a jejich řádné pohřbení. Muzeum se nyní procesu navrácení a uctění ostatků důkladně věnuje.

Penn Museum, at the University of Pennsylvania in Philadelphia. Zdroj: Wikimedia Commons

Penn Museum (celým názvem The University of Pennsylvania Museum of Archaeology and Anthropology) v USA řeší repatriaci rozsáhlé sbírky Samuela G. Mortona, která čítá více než 1 000 lidských lebek z různých částí světa. Ty byly shromážděny v polovině 19. století, aby posloužily k vědeckému potvrzení polygenismu a byly využity k potvrzení nadřazenosti bílé rasy a ospravedlnění otroctví (více zde). Muzeum se nyní věnuje důkladnému prozkoumání ostatků a řeší proces jejich řádného uctění a navrácení.

Samuel George Morton (1799–1851) byl uznávaný filadelfský fyzik a přírodovědec, který se ve svých studiích vymezoval vůči teorii monogenismu, jenž předpokládá společný původ pro všechny lidské rasy. Morton se svým výzkumem prováděným na širokém počtu lidských lebek snažil dokázat, že rozdíly mezi jednotlivými lidmi jsou především druhové, a bývá považován za průkopníka vědeckého rasismu.

Rozsáhlá sbírka Samuela G. Mortona byla do Penn muzea umístěna v roce 1966 z Drexel Academy of Natural Sciences ve Filadelfii. Nedávno vyvolala pozornost veřejnosti v souvislosti s loňskými protesty po smrti George Floyda a se vzrůstajícím vlivem hnutí Black Lives Matter. V rámci protestu minulý týden shromážděný dav požadoval navrácení ostatků místním a náboženským komunitám a jejich řádné pohřbení. (více zde)

Muzeum v minulém roce vytvořilo výbor z členů vedení instituce a antropologů, aby prozkoumaly vznesené námitky a vydaly doporučení, jak se sbírkou do budoucna naložit. Ve zprávě zveřejněné minulý týden instituce předložila třístupňový proces hodnocení předmětů, který se opírá o Native American Graves Protection and Repatriation Act (NAGPRA). Ten je výsledkem dlouholeté snahy původních obyvatel Ameriky v prosazování uctivého zacházení s lidskými ostatky a rituálními předměty.

Muzeum se ve zprávě veřejně omlouvá za neetický přístup v minulosti a zavazuje se k vytvoření procesu, který zohlední jednotlivé žádosti o repatriaci. Do budoucna plánuje spolupráci s místními komunitami a prozkoumá možnost opětovného pohřbení ostatků na historických hřbitovech ve Filadelfii. Jak uvedl ředitel muzea Christopher Woods: „Je načase, aby se tyto ostatky vrátili do komunit svých předků jako krok k odčinění a nápravě rasistických a koloniálních praktik, které byly nedílnou součástí vytváření těchto sbírek.“ Zároveň ale podotýká, že je třeba tento proces neuspěchat a pokračovat s největší opatrností a pečlivostí v prozkoumávání jednotlivých případů.

Penn Museum není jediné, které v současnosti řeší přehodnocení svých sbírek v souvislosti s koloniální minulostí země. Volání po navrácení sbírkových předmětů původním komunitám otřásá muzejními institucemi po celém světě. Minulý týden Hyperallergic informoval o navrácení rozsáhlé sbírky 403 pozůstatků původních obyvatel Ameriky spolu s 83 pohřebními předměty, které do nedávna vlastnilo Mississippi Department of Archives and History. Byly navráceny představitelům Chickasaw Nation, federální vládou uznanému národu indiánských obyvatel sídlících v Adě ve státu Oklahoma. Jedná se o dosud nejrozsáhlejší akt navrácení ostatků a památek původním obyvatelům Ameriky ze státních sbírek, který se legislativně opírá o již zmíněný NAGPRA. Zákon, jenž nabyl platnosti již v roce 1990, nařizuje federálně financovaným institucím včetně muzeí a škol navrátit lidské ostatky a pohřební předměty domorodým Američanům. K jeho naplnění ale dochází stále velmi pomalu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *