Artalk.cz

Spolek ZA BRNO vznikl kvůli ochraně památek, inspirací mu byl Klub Za starou prahu

V jihomoravské metropoli, která čelí kriticky nedostatečné ochraně architektonicky cenných objektů, vznikl Spolek ZA BRNO, jenž na to chce upozornit.

Lednovým rozhodnutím Nejvyššího správního soudu přišlo více než 800 brněnských památek o ochranu. Na území Jihomoravského kraje je to pak celkem 1400 památek, které mohou jejich vlastníci nyní zásadním způsobem přestavět, znehodnotit nebo i zcela zlikvidovat. Dokonce se tak už v některých případech děje. Vila v Tichého ulici v Žabovřeskách, která byla ještě v loňském roce památkou, již dnes nestojí. A podobný osud hrozí dalším stavbám. Navíc v nedávné době došlo k demolicím historických objektů ze závěru 19. století na Hybešově nebo Lidické nebo k zásadní přestavbě Hotelu Passage od Bohuslava Fuchse z roku 1928. Na tento fatální stav doprovázený absencí památkové zóny, která je v Brně diskutovaná už neuvěřitelných 6 let, upozornila již celá řada médií a odborníků. Na primátorku města Brna a hejtmana Jihomoravského kraje se obrátil i Klub Za starou Prahu, který částečně inspiroval i nově vznikající spolek v Brně. Ten sdružuje odborníky a odbornice z oblasti historie, umění, architektury, archeologie, etnologie a mnohé další, kterým kulturní dědictví našich předků není lhostejné. ,,Nechceme v žádném případě bránit přirozenému rozvoji města, ale zároveň nám nesmírně záleží jak na podobě současného Brna, tak i na odkazu minulých generací. Tyto hodnoty chceme chránit“, říká jeden z iniciátorů spolku etnolog Michal Doležel.

Mezi zakládajícími členy spolku jsou například spisovatelka a historička umění Kateřina Tučková, historik architektury Pavel Zatloukal či Jindřich Chatrný, architekt Robert Václavík, historička umění Dagmar Černoušková, památkář Petr Svoboda, archeolog Marek Peška, etnoložka Jana Pospíšilová, znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda a další.

Spolek chce připomínat kulturní dědictví města, popularizovat brněnskou architekturu i historii, ale klade si za cíl zamezit i mnohdy zbytečným demolicím cenných objektů, ke kterým v Brně dochází stále častěji. “Neexistence památkových zón a ztráta památkové ochrany u 1 400 památek na území Jihomoravského kraje bude znamenat nenahraditelnou ztrátu nejenom pro Brno, pokud se situace nezačne urychleně řešit,” říká Robert Janás, vedoucí oddělení dějin umění z Muzea města Brna.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *