TZ: Lukas Marxt a Jakub Vrba v Domě umění v Ústí nad Labem

Lukas Marxt, Jakub Vrba / Úžas — tak akorát moc velké okno někam a nikam / kurátorka: Barbora Hájková / Dům umění / Ústí nad Labem / 11. 3. — 30. 4. 2021

V Domě umění Ústí nad Labem bude v rámci výstavy Úžas – tak akorát moc velké okno někam a nikam do konce dubna možné skrz výlohu galerie vidět nový experimentální film mezinárodní umělecké dvojice Lukase Marxta a Jakuba Vrby. Neveřejná premiéra proběhne 10. 3. 2021 a projekce bude k vidění každý den od 17.00 do 21.00. Film byl realizovaný na začátku února v ústeckém letním kině. Součástí výstavy je i experimentální projekce, která se uskuteční každou středu a sobotu od 18 hodin. Budou na ní postupně představeny jak předchozí společné práce (Beautifully Maintained and Well Located, dvoukanálová videoinstalace In a Beautiful and Quiet Location), tak samostatná díla. Způsob instalace poukazuje na ztížené výstavní podmínky během pandemických opatření a metaforicky vyjadřuje nejasnost a nečitelnost, která doprovází současný společenský stav.

Oba umělci studovali na Univerzitě umění a designu v Linci a jejich spolupráce se začala vyvíjet v roce 2015 při společném natáčení dvoukanálového videa In a Beautiful and Quiet Location v okolí Přebuzi, Nejdku a Sokolova. Ve společné práci působí jako průzkumníci, stopaři a pionýři a filmově zachycují prostředí v odlehlých krajinách, ale i v lokalitách, které jsou pro ně důvěrně známé. Marxtovým hlavním vyjadřovacím prostředkem je filmové zpracování konkrétních prostorů. Jakub Vrba pracuje s různými médii a ve své volné tvorbě se vyjadřuje spíše performativním způsobem. Spojením těchto dvou přístupů tak autorská dvojice vytváří videoperformance, které jsou charakteristické svou formou i výpovědí. Ve snímcích se snaží prozkoumat a divákovi zprostředkovat především osobní zkušenost s prostorem. K tomu využívají pyrotechnické efekty, jež prostor definují, a při dlouhých a statických záběrech tak divák může vnímat prostor jinak než při běžném fyzickém zážitku.

Ačkoliv se letní kino nachází v centru města a dokáže pojmout až 14 000 diváků, ve všedním čase je místo velmi klidné. Tato skutečnost byla jedním z důvodů, proč se umělci rozhodli svůj film zrealizovat v této lokaci. Díky naddimenzovanému měřítku hlediště i jeviště tak mohli Marxt a Vrba zkoumat hypotetickou kolektivní i individuální zkušenost s prostorem. V části filmu totiž jednoznačně převládá pohled jedince (vyjádřen postavou v pohybu). Protikladem je ustálený záběr, kdy ve filmu vyzní prázdnota obrovského prostoru, který by mohl být sdílen komunitně. Také fakt, že kino je zcela udržované, a přesto neslouží svému účelu, umělce fascinoval. Jako by místo čekalo na to, až se zaplní a ožije. Do jisté míry tím autoři sledují utopický a idealistický moment. Záleží na společnosti, zda bude mít snahu obnovit komunitní sdílení prostoru. Dalším důvodem k rozhodnutí pro natáčení v letním kině byl jejich zájem o samotnou filmovou projekci. Je to ostatně vidět na jejich přístupu k prezentaci vlastních snímků.

Výstava Úžas — tak akorát moc velké okno někam a nikam volně navazuje na výstavní projekt Mo(nu)mentální topografie, který uspořádala Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem v roce 2018 a při němž umělci a umělkyně reagovali převážně na lokální historický a politický kontext.