Artalk.cz

Etiopská oblast Tigray čelí rozsáhlému ničení kulturního dědictví

Odborníci po celém světě upozorňují na ničení významných uměleckých památek v etiopském regionu Tigray. Některé z nich jsou datované do 6. století. V oblasti od začátku listopadu operuje oficiální etiopská armáda ve spolupráci s eritrejskými vojenskými jednotkami. Cenzura médií i dlouhodobě odmítaná pomoc mezinárodních humanitárních organizací signalizují, že se jedná o snahu oslabit dříve nejsilnější oblast v zemi a systematické ničení jejího kulturního dědictví.

Monolitický skalní kostel Mika’el Amba u města Asbi, západní fasáda, 12. století, Tigray, Etiopie. Foto: © Lenka Vrlíková, 2018

Čtvrtého listopadu 2020 zahájila federální etiopská vláda vojenskou ofenzívu proti regionu Tigray. Etiopský premiér Abi Ahmed, nositel Nobelovy ceny za mír, zaútočil na Lidovou frontu osvobození Tigray (TPLF), která zemi vládla tři desetiletí až do roku 2018. Podle deníku The Guardian premiér Abi obvinil TPLF, která dosud vlastní velkou armádu, z destabilizace země a pořádaní nelegitimních voleb. Podle deníku The Telegraph se k federální armádě Abi Ahmeda připojili i vojáci ze sousední Eritreje. Jak etiopská, tak eritrejská vláda však tyto zprávy popřely.

Situace v zemi je v současné chvíli nepřehledná i kvůli cenzuře a omezení médií. Podle deníku Apollo etiopské úřady zablokovaly internet a zamezily možnost zahraničním novinářům referovat o „skryté válce“ v oblasti. (více i zde) Vláda navíc zamezila přístup většině mezinárodních humanitárních organizací. Výkonná ředitelka UNICEF Henrietta H. Fore pro deník Apollo uvedla: „Mezinárodní humanitární komunita má po dobu 12 týdnů velmi omezený přístup do oblastí zasažených konfliktem ve většině částí Tigray.“ Oganizace OSN varovala před masovým zabíjením, vysídlením civilistů a rabováním v zemi. V současné době z oblasti uprchlo více než 21 000 obyvatel do sousedního Súdánu.

Odborníci po celém světě upozorňují, že válečný konflikt v zemi zároveň ohrožuje unikátní kulturní dědictví. Tigray je důležitým kulturním centrem Etiopie, kde se střetává křesťanská i muslimská tradice, a to kontinuálně od zrodu obou náboženství. Etiopie je po Arménii druhou nejstarší zemí, kde bylo křesťanství přijato za státní náboženství na začátku 4. století – tehdy v rámci starověkého království Aksumite s centrem v dnešním Tigray. Vedle toho byla ještě za života Mohameda jeho stoupenci založena jedna z prvních mešit mimo Mekku a početná komunita tigrayanských muslimů zde žije dodnes. Oblast je tak domovem velkého množství uměleckých památek – kostelů, klášterů i tisíců posvátných rukopisů.

Iluminovaný evangeliář, malba na pergamenu, 1341, skalní kostel Däbrä Mä’ar, Tigray, Etiopie. Foto: © Lenka Vrlíková, 2018

Badatelé z Centra etiopských a eritrejských studií Hiob Ludolf na univerzitě v Hamburku v otevřené výzvě upozorňují, že většina vojenských akcí probíhá v místech důležitého symbolického a kulturního významu nejen pro celou Etiopii, ale i pro dějiny středomořských a trans-asijských regionů, z nichž některá jsou zapsaná na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Rovněž Catherine D’Andrea, ředitelka archeologického projektu Eastern Tigray na Univerzitě Simona Frasera v provincii Britská Kolumbie v Kanadě zdůrazňuje, že Tigray představuje oblast mimořádné kulturní hodnoty. „Vedle movitých památek existují méně viditelné kulturní poklady, jako jsou rukopisy a obrazy nebo menší artefakty uvnitř kostelů, z nichž část dosud není vědecky zdokumentována. Do budoucna tak bude těžké nahlédnout, co vše bylo ztraceno,“ dodává D’Andrea. Jak uvádí výzva německých badatelů: „Existují zprávy o rabování rukopisů z tigrayanských kostelů a klášterů a varování, že budou dříve nebo později vyvezeny z Etiopie, aby mohly být prodány na trhu s uměním v zahraničí.“

Navzdory nedostatku informací z regionu jsou již nyní známé velké kulturní ztráty. Podle prchajících civilistů, kteří se ukrývali v katedrále Panny Marie Zion v Aksumu, bylo cílem útoku získání legendární Archy úmluvy. Podle etiopských pravoslavných křesťanů přinesl archu do Aksumu Menelik I., syn královny ze Sáby a izraelského krále Šalamouna. Od té doby je podle tradice archa střežena místními mnichy. Podle deníku The Telegraph a očitých svědků byl údajně napaden i klášter Debre Damo, jehož základy pochází ze 6. století. Rabování se nevyhnulo ani jednomu z nejstarších posvátných muslimských míst na světě zahrnující mausoleum s hrobkami dvanácti Mohamedových společníků, jež se nachází vedle mešity Al-Nejashi v Nägaš severně od Wǝqra a které je nejdůležitějším muslimským poutním místem ve východní Africe.

Profesor historie na univerzitě v Torontu Michael Gervers, který do oblasti Tigray pravidelně jezdí od roku 1982, uvedl, že s „výpadkem“ médií a strachem místních lidí mluvit je obtížné ověřování zpráv. „Slyšel jsem, že starověká muslimská hrobka v Nägaš byla vážně poškozena. Belgickému týmu výzkumníků, který dorazil do města Shire, se navíc podařilo natočit záznam tanku pokrytého uloupenými uměleckými předměty.“ Profesor Gervers pro The Telegraph rovněž uvedl, že události v oblasti považuje za kulturní čistku: „Vláda a Eritrejci chtějí vyhladit kulturní přítomnost Tigray.“ Německý akademik Wolbert Schmidt, který se dlouhodobě věnuje výzkumu uměleckých památek v dané oblasti, pak k situaci dodává: „Je pravděpodobné, že se jedná o touhu zaútočit na místa důležitá pro tamní identitu. Porušení hodnoty posvátných míst, která jsou absolutní svatyní, je tragédií pro již tak hluboce zasažené obyvatelstvo.“

Mapa dokumentující konflikt v oblasti Tigray v listopadu 2020. Zdroj: Wikimedia Commons

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *