Za projevení názoru vás mohou v Bělorusku kdykoliv uvěznit

Represe běloruské společnosti, zastrašování ze strany vlády a věznění se nevýhýbá ani tamní umělecké scéně. „Nyní je ničeno a perzekvováno vše, co je nezávislé, aktivistické nebo soukromé. Těch několik státních institucí raději předstírá činnost a vyhýbá se jakékoliv reflexi toho, co se v naší zemi děje,“ popisuje situaci pro Artalk běloruský vizuální umělec Uladzimir Hramovič.

Masha Svyatogor, Everybody Strike!, 2020. Foto: archiv umělkyně

Bělorusko – srpen 2020 

„Umělci se účastní demonstrací jako každý jiný,“ stojí v perexu rozhovoru, který vedl na konci srpna minulého roku šéfredaktor maďarského časopisu Artportal.hu Gergely Nagy s běloruským umělcem a spisovatelem Aliaxeyem Talstouem pro platformu East Art Mags. Titulek rozhovoru hovořil za vše: „Skutečné umění – to je to, co se právě teď děje v ulicích.“ V pozadí celého rozhovoru lze vysledovat určitou formu optimismu, a to i přesto, že Lukašenkův režim začal již tehdy používat hrubé násilí vůči své opozici a vlastním lidem, kteří stávkovali a protestovali v ulicích. Důvodem byly zmanipulované prezidentské volby, jež proběhly na počátku srpna minulého roku. Talstou a spolu s ním desetitisíce běloruských protestujících však netušili, že na konci srpna jsou teprve na začátku velmi dlouhé cesty Běloruska ke svobodě, navíc kvůli pandemii médii málo reflektované. Lukašenko se i přes celonárodní protesty, které trvají již půl roku, mezinárodní sankce a nulovou podporu zahraničí (vyjma mocného partnera Ruské federace) stále drží u moci. Během protestů bylo zadrženo více než 20 tisíc osob a tisíce dalších byly policií brutálně zbity přímo v ulicích Minsku nebo v jiných částech země. Několik protestujících na následky zranění způsobených policií zemřelo.

Podpora Běloruska ze strany EU, České republiky a občanské společnosti

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky na podzim dočasně stáhlo velvyslance ČR Tomáše Pernického z Minsku. Pernický patřil k těm, kteří veřejně vyjádřili nesouhlas s Lukašenkem, a to mimo jiné i podporou Světlany Alexijevičové, v jejímž bytě nocoval spolu s několika dalšími zahraničními diplomaty a diplomatkami, aby ji ochránil před zatčením. Podle vyjádření, které redakci Artalku zaslala ředitelka odboru komunikace MZV ČR Zuzana Štíchová, je oficiální postoj naší republiky k dění v Bělorusku nadále jednoznačný: „Výsledky loňských prezidentských voleb mezinárodní společenství včetně Česka neuznává a volby nepovažuje za svobodné ani za spravedlivé. Stejně tak je nepřípustné násilí ze strany bezpečnostních složek vůči pokojným protestujícím. Ministr zahraničí Tomáš Petříček opakovaně vyjádřil podporu prodemokratickým aktivitám i celé občanské společnosti v Bělorusku.“ Štíchová dále v e-mailu uvádí, že „Evropská unie od října 2020 postupně zavádí omezující opatření vůči Bělorusku. Na sankčním seznamu je v současnosti vedeno celkem 88 lidí a 7 subjektů. Česká republika navíc v dohledné době plánuje přijmout další Bělorusy, kteří jsou režimem pronásledováni. Zároveň vznikl speciální stipendijní program pro perzekvované studenty, kteří se rozhodli pokračovat ve vzdělání v ČR. V těchto formách pomoci hodláme pokračovat i letos.“

Situace se stále přiostřuje a ke zmíněným formám oficiální podpory ze strany Evropské unie a spolu s ní i České republiky se nyní postupně přidávají další subjekty, které vyjadřují svou solidaritu. Nejen, že společnost Škoda společně s Niveou nebo Tissotem odmítla sponzorovat Mistrovství světa v ledním hokeji, pokud se bude odehrávat v Minsku (viz reportáž 168 hodin), ale přibývá dalších forem masivní podpory například i ze strany českých a moravských kulturních institucí, především divadel. Zlínské divadlo se tak například jako první v Česku zapojilo do mezinárodní akce scénického čtení Insulted. Belarus (sia) Worldwide Readings, Centrum experimentálního divadla v Brně je od 17. listopadu minulého roku sídlem Ambasády nezávislé běloruské kultury v České republice (více zde a zde). Jednou z aktivit této ambasády je například zasílání dopisů běloruským politickým vězňům, které jsou zveřejněny ve dvou jazycích: češtině, respektive slovenštině a běloruštině.

Svědectví Uladzimira Hramoviče

Zatýkání běžně probíhá během pokojných protestů i mimo ně na základě zkonstruovaných udání, mnozí lidé tak skončí ve vězení bez jasně formulovaných důvodů na několik dnů či týdnů. To je i případ Uladzimira Hramoviče, mladého umělce žijícího v Minsku, který byl dle vlastních slov zatažen v pozdním odpoledni před necelými třemi týdny do neoznačeného minibusu a odvezen do věznice, v níž strávil patnáct dní. Hramovič byl ve chvíli zadržení venku na ulici a fotil se svou kamarádkou její kresby, když přijela dodávka a bez jediného vysvětlení je neznámí muži, kteří jim nadávali, odvezli pryč. Později se u soudu dozvěděl, že podle anonymního svědectví se v tu danou dobu měl nacházet na hlavní ulici, kde údajně vykřikoval heslo „Long Live Belarus“.

Uladzimir Hramovič, kresba z vězení, únor 2021: „Na cele se čtyřmi postelemi bez matrací nás bylo třináct. Spali jsme na zemi, kovových postelích, zahaleni v bundách. Teplota v cele nepřesáhla deset stupňů celsia.“

Podmínky ve vězení byly podle Hramoviče otřesné a dochází zde i k mučení, což má vést k zastrašení protestujících. Chybí zde potraviny a například i toaletní papír. Hramovič k tomu uvádí: „Tam přišel strach a uvědomění si, že zde skutečně nefungují žádné zákony a že s námi mohou udělat cokoliv, co chtějí.“ Strach a nátlak se nevyhýbá ani běloruské umělecké scéně: „Umění bylo v Bělorusku vždy potlačováno, což spočívá ve střídavé liberalizaci a ‚očišťování‘ vedeném autoritami. Nyní je ničeno a perzekvováno vše, co je nezávislé, aktivistické nebo soukromé. Těch několik státních institucí raději předstírá činnost a vyhýbá se jakékoliv reflexi toho, co se v naší zemi děje. Umělci, umělkyně a jiné tvůrčí jednotky prožívají v současnosti nejtěžší časy, vždy ale přežívali bez podpory ze strany státu. Za současných podmínek je tvorba kritického umění v Bělorusku jednoduše nebezpečná, jelikož můžete být za jakékoliv vyjádření názoru snadno uvězněni,“ popsal aktuální situaci Hramovič redakci Artalku.