Ve věku 89 let zemřel designér a sochař Václav Šerák. Byl autorem řady keramických plastik a designérem výrobků několika keramických závodů. Se svým monumentálním a expresivním stylem se ale uplatnil i v architektuře nebo při tvorbě plastik z ledu a sněhu. O umělcově sobotním úmrtí dnes informovala kurátorka Dita Hálová, která v roce 2014 v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze realizovala autorovu retrospektivní výstavu.

Šerákova tvorba se vyznačovala prolínáním námětů ze sochařství do designu. „Pro jeho práce byly příznačné dynamické tvary, velkorysé proporce, uměřený detail a expresivní tvarové a barevné pojetí plastik,“ uvedla Hálová. Šerákova díla jsou podle ní zastoupena ve většině evropských a také zámořských sbírek specializujících se na sochařství a volnou keramickou plastiku.

Od počátku šedesátých let minulého století spolupracoval Šerák s průmyslem, mimo jiné karlovarskou porcelánkou. „Celý život se zajímal o technickou stránku vzniku silikátových materiálů a díky svým vynikajícím znalostem a sklonu k materiálovým a tvarovým experimentům přicházel s řadou odvážných inovací v autorském i sériovém designu,“ uvedla Hálová. A dodala, že duchcovská porcelánová manufaktura Royal Dux produkuje Šerákovy designy dodnes.

Václav Šerák se narodil v říjnu 1931 v Čakovicích. Absolvoval vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru keramiky a porcelánu u profesora Otty Eckerta.

V roce 1960 získal Šerák na Triennale v Miláně ocenění za porcelánový soubor Milena a za návrhy figurálního porcelánu pro podnik Karlovarský porcelán. O dva roky později se jako umělec i organizátor účastnil Mezinárodní výstavy keramiky v Praze. „Tato velkolepě koncipovaná přehlídka prosadila nově se formující obor – volnou keramickou plastiku – jakožto autonomní část moderního evropského sochařství,“ vysvětlila Hálová. V roce 1966 stál Šerák spolu s Luborem Těhníkem, Pravoslavem Radou a Bohumilem Dobiášem mladším u zrodu Mezinárodního keramického sympozia v Bechyni, nejdéle kontinuálně pořádaného sympozia na evropském kontinentě.

V letech 1972 až 1990 pracoval Šerák jako samostatný vývojový pracovník Ústavu bytové a oděvní kultury v Praze (ÚBOK). Na začátku devadesátých let začal vést ateliér keramiky a porcelánu na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kde byl v roce 1992 jmenován profesorem. Rovněž zakládal a poté vedl Ateliér designu keramiky a porcelánu na Západočeské Univerzitě v Plzni.