Humboldtovo fórum v Berlíně bylo konečně otevřeno, i když pouze virtuálně – Francouzský parlament potvrdil senátní návrh navrácení kultovních předmětů do Beninu a Senegalu – Aktivista Diyabanza byl odsouzen za krádež – Richmond bude mít novou Monument Avenue

1/ Bylo otevřeno Humboldtovo fórum v Berlíně

Jak jsme informovali na začátku prosince v této rubrice, otevření dlouho očekávaného Humboldtova fóra v Berlíně, zcela nové kulturní instituce zaměřené na kulturu, vědu a mezioborovou debatu, bylo naplánováno na minulou středu, kdy bylo kvůli covidu-19 možné do prostor nahlédnout pouze virtuálně. Humboldtovo fórum je projekt, za nímž stojí Nadace pruského kulturního dědictví, Humboldtova univerzita a město Berlín, jehož primátor Michael Müller (SPD) označil počin za dárek městu, který snoubí historii se současností. Ve skutečnosti však architektura budovy s nápodobou barokních fasád budí značné rozpaky a otazníky. Jedná se totiž o částečnou kopii hohenzollernského zámku, jenž na místě stál do druhé světové války, architektem je Ital Franco Stella. Ruiny původní stavby byly v dobách Německé demokratické republiky zcela nahrazeny novostavbou Paláce republiky, kde sídlil parlament. Podobně jako v dalších zemích bývalého východního bloku ani zde se tato architektura nesetkávala v čase po pádu Berlínské zdi s přílišnou oblibou. Její osud byl konečně zpečetěn nálezem škodlivého azbestu. Poté, co byl stržen i Palác republiky, byly v roce 2013 zahájeny stavební práce na fóru, které ve skutečnosti vizuálně mate a nově politicky přeznačuje centrum hlavního města. Celkové náklady se vyšplhaly na 700 mil. amerických dolarů. V současnosti v budově sídlí Etnografické muzeum a Muzeum asijského umění společně s tzv. Humboldtovou laboratoří. Catherine Hickley minulé pondělí v The Art Newspaper diagnostikovala nově otevřenou berlínskou instituci jako pozůstatek dvou minulých epoch – imperiální minulosti a doby hledání nové identity znovusjednoceného Německa. Idea instituce a její podoby vznikla v roce 2002 a během obtížné cesty příprav a budování byla podle Hickley zcela opomíjena nová témata a aktuální podněty, jako je otázka kolonialismu nebo genderu. Kdyby platil opak, nemohly by sbírky mimoevropského umění sídlit v budově, která svou formou napodobuje původní královský palác. Hickley se také ptá, jak je možné, že moderní německý národ se touto budovou ohlíží o staletí nazpět do éry nadvlády, předsudků a násilí, která vedla do dvou světových válek a brutálních zločinů? Na místě také ve středu proběhl protest Koalice kulturních pracovníků proti Humboldtovu fóru, která svou kritikou navázala na předchozí aktivity organizací, jež s výstavbou nesouhlasily (jedná se například o Berlin Postkolonial, No Humboldt 21, Decolonize Berlin Alliance nebo platformu AfricAvenir ad.).

2/ Francouzský parlament schválil návrat 27 beninských a senegalských artefaktů

Minulý čtvrtek schválil francouzský parlament návrh na vrácení artefaktů odvezených během koloniální éry z Beninu a Senegalu. Jedná se o další konkrétní politický krok v nápravě francouzsko-afrických vztahů navazující na iniciační snahy prezidenta Emmanuela Macrona. Do Beninu bude navráceno konkrétně 26 kultovních předmětů, převážně skulptur, které byly odcizeny v roce 1892 a v současnosti jsou vystaveny v Musée du quai Branly. Do Senegalu poputuje šavle, která patřila Umaru Tallovi. Na půdě parlamentu tak byl přijat návrh, který schválil francouzský senát 4. listopadu tohoto roku a o němž jsme v rubrice TOP svět referovali již dříve. Více zde.

3/ Mwazulu Diyabanza byl shledán vinným a odsouzen za krádež k podmíněnému trestu a pokutě

Mwazulu Diyabanza, restituční aktivista původem z Konga, byl usvědčen z pokusu o krádež. Za akci, kterou uskutečnil v Louvru v říjnu tohoto roku, mu byl vyměřen čtyřměsíční podmíněný trest odnětí svobody a uložena pokuta 5 tis. eur. Diyabanza se tehdy zmocnil kultovní sošky pocházející z indonéského ostrova Flores a vzápětí byl zadržen (viz TOP svět 3. 11. 2020). Podle něj se nemohlo jednat o krádež, jelikož předměty, na které se zaměřuje, byly odcizeny původním obyvatelům a on se tímto snaží o nápravu. Diyabanza má za sebou mnoho podobných akcí. Naposledy byl v Marseille zproštěn žaloby, což mu dodalo naději, že se podobně zachovají i ostatní soudy, u kterých se projednávají jeho kauzy (viz TOP svět 24. 11. 2020). Diyabanza také spoléhá na masivní zájem médií z celého světa. Za podobné akce, které uskutečnil v Musée du quai Branly, dostal pokutu 2 tis. eur. Na schválení francouzského zákona (viz bod 2/) reagoval poznámkou, že jde o ospalé a váhavé politické opatření, které je urážlivé a provokující (viz Artnet a The Art Newspaper).

4/ Muzeum výtvarného umění v Richmondu pomůže nově umělecky definovat hlavní třídu Monument Avenue

Ralph Northam, guvernér státu Virginie, pověřil Muzeum výtvarného umění v Richmondu úkolem spočívajícím v proměně hlavního městského bulváru. Monument Avenue je, respektive byla lemována pomníky konfederačních hrdinů, kteří jsou v současnosti pod palbou kritiky. Zmíněné monumenty byly cílem fyzických ataků protestujících v souvislosti s brutální vraždou George Floyda a hnutím BLM. Na generální opravu Avenue je vyhrazena částka 11 mil. amerických dolarů. Podle guvernéra je cílem celé rekonstrukce revidovat dějinný narativ: „… vyprávět skutečný příběh naší historie a pokračovat v budování inkluzivní budoucnosti.“ Muzeum výtvarného umění tak má sehrát úlohu garanta umělecké, ale i ideové kvality a zahájit proces debaty s veřejností a umělci či umělkyněmi. Stát Virginie reagoval na skutečnost, že se ocitl v centru vyostřené debaty, jelikož se na jeho území z pochopitelných historických důvodů nachází nejvíce konfederačních pomníků. Počínání současného guvernéra se však neobešlo bez problémů. Poté, co nařídil odstranění sochy Roberta E. Leeho, byla na něj skupinou konzervativních občanů podána žaloba. Soud se vyslovil ve prospěch guvernéra, avšak nyní je třeba vyčkat na výrok nejvyššího soudu. Více zde.