Artalk.cz

TOP svět 7.–13. 12. 2020

Navzdory diskuzím o dekolonialismu je proces navracení předmětů ze západoevropských muzeí váhavý a pomalý – Francouzská muzea zůstanou kvůli covidu-19 zavřená až do 7. ledna – Organizace Europa Nostra zveřejnila seznam sedmi nejohroženějších památek Evropy pro rok 2021 – Smithsonův institut ve Washingtonu a německá muzea budou společně zkoumat díla asijské provenience

1/ Navzdory diskuzím o dekolonialismu je proces navracení předmětů ze západoevropských muzeí váhavý a pomalý

Britští vojáci s předměty vypleněnými z paláce v Beninu během vojenské výpravy v roce 1897. Zdroj: The British Museum

Dlouhodobě trvající diskuze o navrácení uměleckých předmětů z evropských muzejních sbírek do zemí jejich původu dosud nemá jasné výsledky. Podle Artnet news tuto skutečnost způsobuje komplikovaná legislativa v jednotlivých zemích i dlouhodobá neochota řady muzeí jednat o navrácení uměleckých předmětů. Před třemi lety učinil tehdy nově zvolený francouzský prezident Emmanuel Macron důležité prohlášení během svého pobytu v západoafrické zemi Burkina Faso, ve kterém slíbil obnovit vztahy mezi Francií a africkým kontinentem zatížené koloniální minulostí. Součástí projevu byl i slib připravit půdu pro repatriaci afrického dědictví uloupeného během koloniální éry. Macronův projev znamenal důležitý mezník v desetiletí trvající diskuzi o tom, zda jsou restituce dobrý nápad, a transformoval problém do otázky, jak by měla být repatriace provedena. Zároveň vyslal důležitý signál do řady evropských muzeí o nutnosti výzkumu provenience uměleckých děl získaných v době koloniální nadvlády evropských zemí. Francie, která v současné době ve svých národních muzeích spravuje odhadem okolo 90 000 uměleckých předmětů ze subsaharské Afriky, dosud nevrátila jediný předmět. Přesto se dlouhodobě jedná o navrácení 26 předmětů z pařížského Musée du quai Branly do Beninu a vzácného meče do Senegalu. Situaci komplikuje francouzský legislativní systém, ve kterém jsou umělecké předměty označeny jako „nezcizitelný“ majetek státu a jejich vyjmutí z národních sbírek musí potvrdit nový zákon. V listopadu francouzští zákonodárci jednomyslně schválili návrh zákona vztahující se na výše zmíněné předměty. Vlastnictví předmětů by mělo být převedeno na země jejich původu do konce roku 2021. Aktivista Mnetzulu Diyabanza však upozorňuje, že „Francie tímto krokem nedosáhla žádného pokroku“. Země dosud nezavedla obecný zákon, který by se vztahoval na všechny umělecké předměty dovezené do země během francouzské koloniální éry, a Národní shromáždění se rozhodlo posuzovat budoucí žádosti, obdržené národními institucemi, individuálně. Tento přístup tak zpomaluje samotný proces restitucí. Jak uvádí již zmíněný článek Artnet news: „Aby se Francie stala skutečným příkladem Západu, musí  nejprve uznat své historické zločiny a přijmout zásadu bezpodmínečné přímé restituce.“ Instituce ve Velké Británii, které rovněž vlastní velký počet uměleckých předmětů z doby, kdy byla Británie koloniálním impériem, reagují na navrácení předmětů mnohem váhavěji. Národní instituce, jako je British Museum nebo Victoria & Albert Museum, často uvádějí nepřekonatelné právní překážky vyčlenění uměleckých předmětů ze svých sbírek. Namísto toho se zaměřují na budování vztahů s muzei po celé Africe a kontextualizací předmětů ve svých sbírkách, jak je patrné i na stránkách British Musea. Britské muzeum je zároveň členem skupiny Benin Dialogue Group složené ze zástupců mezinárodních muzeí a podílí se na výstavbě nového Muzea západoafrického umění v Benin City v Nigérii. Alexander Herman, asistent ředitele Institutu umění a práva, však pro Artnet News uvedl: „zákonná omezení ve Velké Británii týkající se úplného vyčlenění předmětů z národního majetku nejsou ve skutečnosti tak přísná, jak se zdá. […] je-li předmět duplikát nebo je-li považován za nevhodný pro sbírku, může být ze sbírky vyčleněn, jak se již několikrát stalo v minulosti.“ V březnu Rada pro umění najala Institut umění a práva, aby vytvořil soubor restitučních pokynů, které pomohou britským institucím posuzovat jednotlivé nároky případ od případu. Pokyny, které měly být původně vydány v roce 2020, se nyní očekávají na jaře 2021.

2/ Francouzská muzea zůstanou kvůli covidu-19 zavřená až do 7. ledna

Musée d’Orsay v Paříži. Zdroj: Benh/Wikimedia Commons

Francouzský předseda vlády Jean Castex minulý týden oznámil, že francouzská muzea a galerie zůstanou uzavřena až do 7. ledna. Reaguje tak na stále kritickou epidemiologickou situaci v zemi, kdy denní nárůst 10. prosince činil okolo 13 750 případů. Původně měly být francouzské kulturní instituce otevřeny již 15. prosince a nové posunutí data otevření pro ně znamená výraznou finanční ztrátu. Během vánočních svátků instituce obvykle zaznamenávají největší nárůsty návštěvníků. Francouzská ministryně kultury Roselyn Bachelot 11. prosince přislíbila pomoci zasaženým kulturním institucím částkou 42 milionů dolarů. V televizním rozhovoru pro stanici BFM označila současná omezení jako „srdcervoucí, ale nutná“. Kdyby podle Bachelot otevřely kulturní instituce ještě před Vánoci, byla by lednová epidemická situace pro kulturu pravděpodobně zničující.

3/ Organizace Europa Nostra zveřejnila seznam sedmi nejohroženějších památek Evropy pro rok 2021

Palazzo Zenobio degli Armeni v Benátkách v Itálii. Zdroj: Wikimedia Commons

Europa Nostra, mezinárodní organizace, která má za cíl ochranu a podporu kulturních a přírodních památek Evropy, minulý týden zveřejnila výběr dvanácti nejohroženějších památek. Z nich následně staví list „sedmi nejohroženějších památek Evropy“ vyhlašovaný každý rok. Do letošního výběru je zařazen například kostel Saint Denis v regionu Pas de Calais nacházející se nedaleko kanálu La Manche, který je vlivem nedostatku financí na údržbu církevních staveb ve velmi špatném stavu. Podobně je na tom i palác Zenobio v Benátkách ze závěru 17. století, postavený architektem Antoniem Gasparrim pro bohatou rodinu Zenobio. Palác v letech 1851–1997 sloužil potřebám arménské vysoké školy Moorat-Raphael College zřizované mekhitaristy, klášterním řádem arménské katolické církve. Ten palác opustil kvůli zhoršující se politické situaci na Středním východě a od té doby palác víceméně chátrá. Do výběru byly dále zařazeny parní dráha u jezera Achensee v rakouském Tyrolsku,  Moderní divadlo v Sofii v Bulharsku, hřbitovní komplex Mirogoj v Záhřebu v Chorvatsku, pevnost Nirikala v gruzínském Tbilisi, Green Space System v Kolíně nad Rýnem v Německu, pět ostrovů v jižním Egejském moři v Řecku, Giardino Giusti neboli Zahrada Giusti ve Veroně v Itálii, klášter Dečani v Kosovu, ústřední pošta ve Skopje v Makedonii a kaple a poustevna San Juan de Socueva v Kalábrii ve Španělsku. Europa Nostra sice finančně nezajišťuje obnovu těchto památek, ale účinně na ně upozorňuje. Ve spolupráci s Evropským institutem pro investiční banky nechává vypracovat odborné technické a finanční zprávy, které jsou následně předány příslušným organizacím, jež žádost o zařazení na list podávají. Europa Nostra sestavuje seznam ohrožených památek od roku 2013 a již zaznamenala řadu pozitivních příkladů jejich obnovy, jako tomu bylo u secesní synagogy v Subotici v Srbsku, která byla rekonstruována za podpory maďarské vlády, britské Headley Trust a samotného města Subotica.

4/ Smithsonův institut ve Washingtonu a německá muzea budou společně zkoumat díla asijské provenience

Paví pokoj ve Freer Gallery of Art ve Washingtonu, D.C. v USA. Zdroj: Wikimedia Commons

Smithsonian Institution a Pruská nadace kulturního dědictví, která provozuje berlínská muzea, se spojily, aby vytvořily mezinárodní síť pracovníků specializovaných na výzkum asijského umění se zaměřením na určení jeho provenience. Součástí programu jsou i webináře pro veřejnost, jako například Hidden Networks: The Trade in Asian Art, který se zaměřuje na důležité sběratele asijského umění, obchodníky i překupníky. První webinář konaný 3. prosince představil nechvalně známého čínského překupníka s uměním C. T. Looa. Webinář společně připravily Freer Gallery of Art a Arthur M. Sackler Gallery ve Washingtonu, berlínské Muzeum asijského umění a Museum Rietberg v Curychu. Další je plánovaný na březen 2021 a představí Yamanaka & Co., jedny z nejvýznamnějších obchodníků s asijským uměním a starožitnostmi působícími v USA a Evropě v první polovině 20. století. Seriál uzavře v roce 2022 velké sympozium o novém výzkumu provenience asijského umění konané ve Washingtonu. „Výzkum objektů z asijského regionu byl doposud poněkud zastíněn výzkumem jiných proveniencí, ale první seminář ukázal, že je o toto téma velký zájem,“ uvedl ve svém prohlášení prezident SPK Hermann Parzinger.

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *