TZ: Nakreslil Vinnetoua i hochy z foglarovek. Ilustrace Gustava Kruma si lidé prohlédnou na Špilberku

Nakreslil Vinnetoua i hochy z foglarovek. Ilustrace Gustava Kruma si lidé prohlédnou na Špilberku / Muzeum města Brna / Brno / 10. 12. 2020

Letošní vánoční výstava na hradě Špilberku je plná rytířů, dobrodruhů, Indiánů i kovbojů. Těm všem vtiskl podobu výtvarník Gustav Krum (1924–2011), jehož působivé kresby návštěvníky doslova vtáhnou do dobrodružství. Krum se proslavil díky ilustracím známých mayovek a foglarovek, v 60. letech také stál u počátků českého komiksu. Dosud nejrozsáhlejší průřez jeho dílem je teď k vidění v Brně na Špilberku. Kvůli podzimní uzavírce hradu prodlužuje Muzeum města Brna výstavu „Gustav Krum: Ilustrace“ až do 28. února 2021. 

Samotné jméno Gustava Kruma možná tolik známé není, jeho specifický styl ale mají v povědomí celé generace čtenářů. Krum ilustroval mayovky, foglarovky, ale i rytířské romány, dobrodružné příběhy mořeplavců, cestovatelů a zálesáků nebo knihy skautských autorů. „Výtvarný projev Gustava Kruma byl u nás ve své době inovativní. Předešlí tvůrci pojímali ilustrace spíše jako zmenšené malby, ale Krum začal pracovat s kresebnou zkratkou. Obrysy pouze načrtával, čímž v divákovi vyvolával iluzi objemu. K tomu přidal strukturu dynamických šraf, jež vytvářely dojem pohybů a dramatičnosti,“ vysvětluje kurátor výstavy Robert Janás z Oddělení dějin umění Muzea města Brna.

Už v 50. letech začal Krum ilustrovat knihy s válečnou tematikou, brzy se však přiklonil k dobrodružné literatuře pro děti a mládež. V 60. letech stál u počátků českého komiksu, když pro časopisy jako Zápisník, Pionýrská stezka nebo Ohníček vytvářel ilustrované seriály. „Ikonickou podobu komiksového Vinnetoua nebo Tarzana tehdy vytvořil právě Gustav Krum,“ říká Janás. Koncem 60. let se Krum zařadil mezi ilustrátory díla Jaroslava Foglara, jehož romány tehdy opět vycházely po nepsaném zákazu. Roku 1970 začala Krumova čtvrtstoletí trvající spolupráce s nakladatelstvím Olympia, která přinesla rozsáhlou galerii hrdinů z románů Karla Maye. Ve výstavě jsou k vidění ilustrace známých knih, ale i rarity – například ilustrace k románu Děti jeskyň, který knižně nikdy nevyšel.

Krum nebyl známý pouze českým čtenářům. Prosadil se také v Německu díky ilustracím k příběhům Karla Maye a dalším knihám s rytířskou tematikou. V sousedním Německu měl Krum dokonce samostatnou výstavu. Největší výstavy se česká veřejnost dočká až teď. Na Špilberku návštěvníci uvidí dosud nejrozsáhlejší průřez dílem Gustava Kruma – vystaveno je zde téměř 300 originálů. Expozice osloví dospělé i děti. Ty v ní najdou hravou stezku s úkoly, námořnické kormidlo nebo indiánské ohniště a zakusí tak atmosféru Divokého západu i rozbouřeného moře.

Dobrodružství nebylo Gustavu Krumovi cizí. „Pocházel z Jihlavy a po otci měl německou národnost. Za války byl proto odveden do Wehrmachtu a bojoval na východní frontě. Tam ale přeběhl na druhou stranu a s Rudou armádou v československé jednotce bojoval u Dukly. Dokonce strávil 2 roky v zajateckém táboře. Když později v 25 letech nastupoval na Akademii výtvarných umění, měl za sebou tak dobrodružné zážitky, o jakých se jeho spolužákům mohlo nechat jen zdát,“ vypráví kurátor Janás.

Výstava Gustava Kruma je dalším počinem z tradičního cyklu zimních výstav, které Muzeum města Brna věnuje umělcům tvořícím pro děti a mládež. V minulých letech muzeum představilo na hradě Špilberku např. dílo Adolfa Borna, Vlasty Švejdové nebo Pavla Čecha. Letošní výstava „Gustav Krum: Ilustrace“ je k vidění v prodlouženém termínu až do konce února příštího roku.