TOP svět 30. 11. – 6. 12. 2020

Manifesta 15 proběhne v Barceloně a okolí – Stovka nejvlivnějších v uměleckém světě za rok 2020 vyhlášena – Tate Gallery vyhlásila plán propouštění zaměstnanců – Muzeum republiky v Riu de Janeiro bude vystavovat zakázané kultovní sošky – Objevené skalní malby z doby ledové v Kolumbii

1/ Manifesta 15 proběhne v Katalánsku, následující ročník v Německu

Barcelona, Plaça d’Espanya, zdroj: pixabay, dominickvietor

Organizátoři Manifesty, evropského „nomádského“ bienále, potvrdili 3. prosince místo konání přehlídky pro rok 2024. Bude jím španělský separatistický a problematický region Katalánsko. Kromě Barcelony proběhne v dalších deseti městech (Badalona, Cornellà, El Prat de Llobregat, Granollers, L’Hospitalet, Mataró, Sabadell, Santa Coloma de Gramene, Sant Cugat, Terrassa). Toto rozhodnutí vzešlo z posouzení projektu, který byl zaslán městem Barcelona. Podle oficiálního vyjádření publikovaného na stránkách Manifesty souzněla barcelonská nabídka s hlavním posláním přehlídky, kterým je zapojení široké veřejnosti a rozdílných entit do procesu přehodnocování světa v době post-covidové, to vše pomocí kreativních uměleckých strategií. Organizátoři oznámili místa konání s velkým předstihem za účelem zkvalitnění přehlídky a hlubšího promýšlení nových forem. Společně s barcelonským návrhem hodnotili také projekt zaslaný z blíže nespecifikovaného německého města, kde by se měla Manifesta odehrát v roce 2026. Podrobnosti budou zveřejněny na konci prosince tohoto roku. Nejbližší Manifesta nás čeká v roce 2022 v Kosovu. (více The Art Newspaper a Artforum).

2/ V ArtReview vyšel pravidelný žebříček sta nejvlivnějších osobností a uskupení uměleckého světa

Ilustrační snímek z protestu v Baltimoru, 2016, zdroj: wikimedia commons, John Lucia

ArtReview od roku 2002 pravidelně vyhlašuje žebříček nejvlivnějších osobností a uskupení uměleckého světa, mezi jehož největší stálice patří Larry Gagosian (letos se umístil na 29. místě, v letech 2003–2016 většinou v první pětce), nebo Hans Ulrich Obrist (letos na 19. místě, od roku 2010 většinou v první desítce nebo vůbec). Tento rok se v žebříčku nevyskytují nejdražší umělci světa, jako například Gerhard Richter, Damien Hirst nebo Marina Abramović. Ai WeiWei se umístil na 69. příčce, úplně vypadl Pierre Huyghe, jenž byl v minulém roce na třináctce. V žebříčku není a nikdy nebyl jediný zástupce či zástupkyně České republiky. Zatímco v prvních ročnících převažovali muži a tento nepoměr byl postupem doby vyvažován, letos jednoznačně vedou umělecké aktivistické kolektivy. Na první příčce je proto největší skokan roku, hnutí Black Lives Matter. Hned na dvojce kolektiv ruangrupa, následuje Felwine Sarr s Bénédicte Savoy nebo #MeToo. Forensic Architecture, jehož zakladatel Eyal Weizman byl v roce 2019 na osmnáctce, se umístilo na 14. pozici. Žebříček, jenž je ještě stále orientován spíše západním směrem, popřípadě pouze výběrově zahrnuje nejvýraznější osobnosti Afriky nebo Číny (země střední Evropy nebo bývalého socialistického bloku jsou trvale přehlíženy – výjimkou je letošní zařazení Hajnalky Somogyi, zakladatelky budapešťského OFF-Bienále na místě 96, jež působila v Ludwigově muzeu nebo v Trafu v Budapešti), tak konečně reflektuje tendenci posledních let, kdy je upřednostňována spíše týmová práce před individuální praxí.

3/ Tate Gallery vyzvala své zaměstnance a zaměstnankyně, aby zvážili dobrovolný odchod

Pohled na Tate Modern, Londýn, 2007, zdroj: wikimedia commons, Bernard Gagnon

V souvislosti s covidem-19, kvůli němuž byla Tate Gallery, stejně jako mnoho ostatních galerií, celých šest měsíců v tomto roce uzavřena, přišlo vedení instituce s propouštěcím plánem, jenž se má týkat až 120 zaměstnaneckých pozic, což je zhruba 12 % z celkového počtu zaměstnanců. Jedna z nejdůležitějších evropských galerií moderního a současného umění by tím měla ušetřit až 4,8 mil. britských liber. Vedení galerie v čele s ředitelkou Marií Balshaw vyzvalo všechen personál, aby dobrovolně zvážili svůj odchod nebo redukci pracovního úvazku. Apel platí zejména na možnosti předčasného důchodu, pauzy a odpočinku v kariéře. Tato výzva přišla až v poslední řadě po několika zásadních omezeních provozu. Pokud se nesetká s úspěchem, Balshaw nevylučuje větší nucené propouštění v roce 2021, které by však dle jejích slov mělo být rovnoměrné vzhledem ke všem oddělením, a tím co nejspravedlivější. Tate očekává propad až 56 mil. britských liber, což je důvod těchto nepopulárních kroků, k nimž se uchýlily i jiné britské instituce (viz článek Hany Janečkové, The Art Newspaper, Artforum).

4/ Museu da Republica v Riu de Janeiro bude vystavovat kultovní předměty dříve zakázaných náboženských skupin

Umbandské sošky Pretos-velhos, zdroj: wikimedia commons, Junius

Po třech letech úsilí poputují do brazilského Museu da Republica v Riu de Janeiro předměty související s praktikováním dříve zakázaných synkretických afro-brazilských náboženství  Kandomble nebo Umbanda, které jednotlivým komunitám zabavila brazilská policie v letech 1889–1945 a dodnes byly součástí policejních depozitářů. Během brazilské první republiky a Vargasovy éry byla tato náboženství utlačována s odůvodněním, že jde o šamanismus a černou magii. V roce 2017 vzniklo hnutí Liberte Nosso Sagrado, jehož cílem bylo navrácení těchto kultovních předmětů a jejich následná prezentace v muzeu. Mezi tyto předměty patří například světící kameny, atabaque bubny, hliněné postavy Exu (duch posla), vúdú panenky, keramické sošky sv. Jiří nebo japonské medaile. Již z tohoto výčtu je patrné, že zmíněné skupiny využívaly širokou škálu prostředků a motivů z různých náboženství celého světa. Andre Angulo, kurátor muzea v Riu de Janeiro, jenž má kolekci od září tohoto roku na starosti, popsal pro The Art Newspaper problémy, které nyní nastávají během odborné přípravy expozice, kterou konzultuje s představiteli náboženských obcí. Těm se například nelíbí, aby byly předměty restaurovány, nebo nesouhlasí se způsobem jejich umístění. Expozice, která bude tematizovat politický útlak, ale i podněcovat k náboženské toleranci, by měla být podle Anguly otevřena v listopadu příštího roku.

5/ Nově objevené skalní malby v Kolumbii z doby ledové

Skalní útvar, kde byly nalezeny prehistorické malby, zdroj: wikimedia commons, Julian Ruizp

V centrální části Kolumbie zvané Serranía La Lindosa byly objeveny kilometry exteriérových skalních maleb, jejichž stáří vědci odhadují na 12 500 let. Na značně stylizovaných a místy geometrizujících malbách dochovaných v okrových a červených pigmentech se nacházejí výjevy lovu a zvěře. Mnohé zobrazené druhy jsou již pochopitelně vyhynulé, a proto malby, které jsou místy až překvapivě detailní, slouží také jako vizuální pramen pro poznání paleozoologů. Mezi zobrazenými zvířaty se objevuje paleolama, koně, obří lenochodi, mastodonti, tapíři, opice, želvy, krokodýli nebo netopýři. Jeden z nejrozsáhlejších novodobých objevů prehistorických maleb, jejichž původci nejsou známi, byl učiněn již před rokem, avšak následně pečlivě utajován z důvodů ochrany tohoto naleziště. Vzácná památka vznikla ještě před vznikem amazonského pralesa, jenž ji nyní obklopuje a díky němuž zůstala doposud ukryta. Britská televizní stanice BBC 4 připravila dokument s názvem Jungle Mystery: Lost Kingdoms of the Amazon, v němž se nástěnné malby objeví a jehož první díl měl premiéru v sobotu 5. prosince.  (více zde)