TZ: Markéta Hlinovská, Veronika Holcová

Markéta Hlinovská, Veronika Holcová / Srdce na tahu / kurátorka: Lenka Sýkorová / Oblastní galerie Liberec / Liberec / 25. 9. 2020– 3. 1. 2021 

Hledání  smyslu  života  při  zkoumání  světa  je  v klasickém  díla  Jana  Amose  Komenského  Labyrint světa a ráj srdce obrácen ve své druhé části k vnitřnímu pohledu do vlastního srdce,  kde většina z nás nachází adekvátní odpovědi. Právě ono intimní zmítání se stalo inspirací  pro  výstavu  Markéty  Hlinovské  a  Veroniky  Holcové.  Název  Srdce  na  tahu odkazuje  jak  na  intimní  rozvory  se  sebou  samým,  tak  symbolizuje  emoce,  lásku,  vztah  s našimi  blízkými.  Hlavní  aktér  srdce  je  zde  představeno  ve  své  křehkosti  a  zranitelnosti.  Jeho  synergie  vycházející ze sítě vztahů je přetavena do mnohovrstevnatého příběhu, který se volně rozvíjí  v galerii.  Divák  je  vtažen  do  pomyslné  cesty  „ráje  srdce“.  Výstava  je  dialogem  mezi  autorkami  i  napříč  médii  malby,  kresby  a  objektu.  Markéta  Hlinovská  ve  své  tvorbě  dlouhodobě  řeší  vztah  mezi  přírodou  a  civilizací.  Její  poloha  díla  však  nemá  moralistní  podtext.  Současně  je  typická  zaujetím  pro  zvířecí  figury,  které  mnohdy  přebírají  lidské  vzorce  chování.  Markéta  ráda  experimentuje  a  pracuje  s inovativními  přesahy.  Využívá  techniku šablon pro vytvoření site-specific instalací. Právě onen dialog mezi autorkami je po  obsahové  stránce  rozehrán  na  vizuální  reprodukci  niterných  emocí  se  špetkou  humoru.  Odkazy  na  fragmenty  lidské  činnosti  jsou  mistrně  střídány  s  animálním  světem,  který  je  vizuálně  snadno  čitelný  v  rovině  zvířecích  metafor.  Veronika  Holcová  své  snové  krajiny  zabydluje  nejen  zvířecími,  ale  i  lidskými  a  fantaskními  postavami.  Veronika  zachycuje  divočinu  venku  i  v  duši.  Mystičnost  a  šamanství  či  fascinace  prapůvodními  světy  jsou  její  doménou jak v kresbě, tak malbě. Diváka vtahuje do snového prostředí plného křehkých až  surreálných  figur na  pozadí  silně  imaginativních  krajin.  Mistrně  transformuje  své  nejniternější  pocity  v  deníkových  cyklech  tvořených  olejem  na  ručním  papíře,  kdy  mimo  klasický  nástroj  štětce  využívá i  svých  prstů. Nositelem  vnitřního  děje  je  figura,  která  nás  výstavou  provází  a  mnohdy  dochází  k její  transformaci  do  zvířecí  podoby  a  splynutí  v dialogu  se  zvířecími  vypravěči  Markéty  Hlinovské.  Tyto  figury  mají  někdy  potlačenou  tělesnost,  ale  právě  stopy  lidství  a  zranitelnosti  srdce  jsou  zde  silně  přítomné.  Jedná  se  o  náznaky, otisky, ulity našich životů, které se nekonečně opakují ve spirále věčnosti, kdy lidé  jsou mnohdy jen loutkami osudu.

Markéta  Hlinovská  absolvovala  pražskou  Akademii  výtvarných  umění  v  Ateliéru grafiky (Grafiky  I)  I  u  Jiřího  Lindovského.  Pro  její  tvorbu  je  příznačné  zaujetí  přepisem  reálného  světa  do  obsahových  zkratek  a  zjednodušených  výrazových  forem.  Běžně  pracuje  s  technikou kresby a šablon.

Veronika  Holcová  je  také  absolventkou  pražské  Akademii  výtvarných  umění.  Prošla  si  ateliéry Jitky Svobodové, Bedřicha Dlouhého, Vladimíra Skrepla a Vladimíra Kokolii. Autorka  si  vybudovala  svůj  rukopis  na  prolínání  figurativních  a  krajinných  motivů.  Poslední  její  tvorba je poznamenaná delším pobytem v Ottawě, kde čerpala inspiraci v kanadské přírodě.