Artalk.cz

TOP svět 7.–13. 9. 2020

Centrum současného umění ve Varšavě radikálně mění svou akviziční strategii (k horšímu) – Benátky budou mít svého avatara – Ředitelka Pitt Riversova muzea v Oxfordu z etických důvodů ze stálé expozice vyřadila kultovní předměty domorodých kmenů vyrobené z lidských ostatků.

1/ Piotr Bernatowicz mění akviziční strategii Zámku Ujazdowského a nezákonně manipuluje s grantovými prostředky

Obraz Ignacyho Czwartose, jehož dílo chce Bernatowicz nově získat pro CCA, zdroj: wikimedia commons, Kubsson94

Ředitel varšavského Centra Sztuki Współczesnej Zamek Ujazdowski (CCA), o jehož problematickém nástupu jsme informovali již na konci minulého roku (zde a zde), je opět kritizován. Tentokrát jde o akviziční politiku instituce. Piotr Bernatowicz, jenž převzal vedení CCA na počátku roku a který má vysokou podporu polského ministra kultury a národního dědictví Piotra Glińského (konzervativní ultrapravicová strana Právo a spravedlnost/PiS), jenž jej do funkce dosadil na sedm let, totiž plánuje použít prostředky z národního kulturního fondu původně určené na nákup děl Ilji a Emilie Kabakových nebo Josepha Kosutha na akvizice děl současných polských umělců a jedné umělkyně. Grant na nákup děl připravilo předchozí vedení v čele s Małgorzatou Ludwisiak – tehdy bylo institucí žádáno o 2 mil. polských zlotých, přičemž CCA nakonec obdrželo o sedm set tisíc méně. Ze získaných peněz nové vedení realizovalo pouze plánovaný nákup obrazu polského umělce Wojciecha Fangora (1922-2015) s názvem MA3A (1971). Bernatowicz chce nyní ze zbývajících prostředků, které činí více než 530 tis. polských zlotých, zakoupit díla Jacka Adamase, Jerzyho Kaliny, Ignacyho Czwartose, Zenony Cyplik-Olejniczak nebo Dominika Lejmana. Jeho záměr se však neslučuje s pravidly poskytování grantů, jelikož tato jména nefigurovala v původní žádosti, jak upozorňuje například bývalý ředitel varšavského Národního muzea, Piotr Rypson. Problematické v tomto případě není ale pouze porušování grantových pravidel. Trnem v oku je zejména dílo Jacka Adamase, kterého Bernatowicz v minulosti zařadil i do kontroverzní výstavy Strategie Buntu (Povstalecké strategie), jež se konala v městské galerii Arsenal v Poznani v roce 2015. Adamas byl tehdy zastoupen sporným dílem Kobiety palą się lepiej (Ženy lépe hoří). Nyní chce Bernatowicz zakoupit jeho dílo s názvem Tonfa (Obušek, 2018). Dílo skládající se z několika obušků nasvícených neony v duhových barvách a instalovaných do tvaru půlkruhu má zřetelný homofobní význam a souzní s politikou strany PiS, která tvrdí, že LGBTQ komunita vnucuje svůj životní styl většině. CCA však oficiálně popírá, že by šlo o nenávistné dílo. Podle Bernatowicze jde spíš o jiný pohled, kterému chce dát do budoucna více prostoru. Obhajuje se navíc skutečností, že akvizici podpořila šestičlenná nákupní komise. Prozatím není znám postoj odpovědného ministerstva, avšak lze jej vzhledem k uvedeným konsekvencím předvídat. (více zde a zde).

2/ Benátky budou mít svého avatara

Půdorys ostrova San Giorgio, Benátky, zdroj: facebook Factum Foundation

Jelikož jsou prognózy týkající se budoucího kompletního zaplavení a zničení Benátek velice nepříznivé, a to i přes existenci projektu MOSE (mobilní hráze uzavírající lagunu), byla vyvinuta technologie skenování benátských historických budov – a to nejen fasád, ale i jejich interiérů. S nápadem a zkušební realizací přišla Fondazione Giorgio Cini, jež sídlí na jednom z benátských ostrovů San Giorgio a jejíž budovy se staly objektem zkoušky technologie s názvem LiDAR (light-detection and ranging). Jedná se o vysoce výkonný sken fungující na principu vysílání a odrazu laserových paprsků. LiDAR byl vyvinut ve spolupráci s Factum Foundation, Digital Humanities Laboratory of Ecole Polytechnique Fédérale de Laussane a Iconem. Počátek jejich spolupráce se datuje rokem 2018, kdy zmíněné instituce vytvořily společnou platformu ARCHiVe (Analysis and Recording of Cultural Heritage in Venice). Skenování proběhlo v uplynulém létě a vedoucí týmu Factum Foundation, Adam Lowe, kterého cituje magazín The Art Newspaper, sní o tom, že by podobným způsobem, jenž zahrnuje kompletní mapování exteriérů i pomocí dronů, mohlo být skenováno celé město. Benátky tak v budoucnu mohou mít svého avatara.

3/ Pitt Riversovo muzeum v Oxfordu nebude z etických důvodů prezentovat některé kultovní předměty domorodých kmenů

Tsantsa kmene Šuar, Pitt Rivers Museum, Oxford, zdroj: wikimedia commons, Narayan k28

Ředitelka významného oxfordského Pitt Riversova muzea, Laura Van Broekhoven, rozhodla z etických důvodů o vyřazení několika desítek kultovních předmětů domorodých kmenů z celého světa, jejichž celek nebo jednotlivé části mají charakter lidských ostatků. Týká se to i dvanácti zmenšených hlav, které se nazývají „tsantsa“ a které byly vytvořeny kmeny Šuar a Ačuar, dodnes žijícími v deštných pralesích Ekvádoru a Peru. Právě tyto artefakty, získané muzeem mezi léty 1884 a 1936, patřily po celých osmdesát let, kdy byly v muzeu vystaveny, mezi největší návštěvnická lákadla. Zmíněné kmeny je vytvářely z hlav svých nepřátel za pomocí speciálních postupů. Jejich účelem bylo zachovat energii a duši bojovníků a přinášet kmeni sílu a prosperitu. Ředitelka odůvodnila jejich odstranění ze stálé expozice, jež znovu – po koronavirové krizi – otevře své brány 22. září, snahou vytvářet korektní a objektivní obraz domorodých kmenů. Právě podobné artefakty byly mnohdy dezinterpretovány a domorodé kmeny díky nim považovány za kruté, divoké a nevyspělé. Muzeum v současnosti pokračuje v debatě se zástupci všech žijících kmenů o dalším osudu těchto památek. (viz The Art News Paper).