Artalk.cz

TOP svět 31. 8. – 6. 9. 2020

Nový výzkum ve Stonehenge objevil překvapivé akustické efekty – Zemřel David Graeber, levicový aktivista, vlivný i ve světě umění – V USA stoupá kvůli koronaviru nezaměstnanost v kultuře, a s tím také kritika fungování institucí a poptávka po odborech

1/ Nový výzkum ve Stonehenge objevil překvapivé akustické efekty

Foto: Akustický inženýr Trevor Cox pracující na modelu Stonehenge na University of Salford v Manchestru. Zdroj: Courtesy of the Acoustics Research Centre/University of Salford, Manchester.

Pozoruhodná studie týmu vědců z University of Salford v Manchesteru ukazuje, že světoznámá památka Stonehenge, stojícího na Salisburské pláni ve Wiltshire v Anglii, mohla být postavena za účelem zesílení zvuku během jednotlivých rituálů. Kamenný kruh zároveň fungoval jako zvuková komora, která tlumila vnější hluk. Stonehenge postavený zhruba 2 500 let před Kristem, studoval tým zvukových inženýrů na modelu 1 : 12 nazvaný „Minihenge“. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v Journal of Archeological Science. „Konstrukce a testování modelu bylo velmi časově náročné, ale dosud poskytlo nejpřesnější pohled na prehistorickou památku,“ uvádí Trevor Cox, vedoucí výzkumného týmu ve vydaném prohlášení. „S tolika chybějícími kameny je moderní akustika Stonehenge velmi odlišná oproti původní akustice.“ Díky laserovým skenům provedeným vládní výzkumnou skupinou Historic England dokázali výzkumníci v čele s Coxem detekovat přesné rozměry a topografii původních monolitů a vytvořit tak původní rozmístění Stonehenge pomocí počítačově podporovaného modelu a 3D tiskárny. Simulované kameny byly vyrobeny tak, aby přesně replikovaly akustické vlastnosti skutečných kamenů a umožnily tak přesnější výsledky. Model byl poté otestován ve speciální akustické komoře. Studie ukázala, že rozmístění kamenů zvýšilo hlasitost zvuku uvnitř kruhu o více než čtyři decibely, ale nepřinášelo žádné ozvěny a znesnadňovalo slyšet, co se děje uvnitř, komukoliv z venčí. Studie tak ukazuje, že aktivity odehrávající se ve Stonehenge byly pravděpodobně omezeny na vybranou skupinu účastníků a zvukové kvality stavby byly důležitým faktorem při samotném konstruování monumentu vedle astronomického aspektu rozmístění kamenů.

2/ Zemřel David Graeber, levicový aktivista, vlivný i ve světě umění

Foto: David Rolfe Graeber. Zdroj: Guido van Nispen, Wikimedia Commons.

Začátkem září ve věku 59 let předčasně zemřel vlivný americký antropolog, ekonomický a sociální kritik a aktivista David Graeber (1961–2020). Média minulý týden informovala jeho žena Nika Dubrovsky. Graeber se narodil v roce 1961 v New Yorku do židovské rodiny a už v šestnácti letech začal sám sebe proklamovat jako aktivistu. Doktorát získal za svůj etnografický výzkum na Madagaskaru a jako odborný asistent a docent antropologie od roku 1998 působil na Yale University, kde se specializoval se na teorii hodnoty a sociální teorii. Po neshodách na Yale se přestěhoval do Anglie a začal působit na London School of Economics. Jak uvádí Graeberův nekrolog v The New York Times: „Psal o zdrcujícím dluhu, nesmyslných pracovních podmínkách a negativních dopadech globalizace. Veřejný intelektuál, politický aktivista a autor, jehož kult následovníků celosvětově rostl s každou další vydanou knihou.“ V českém překladu vyšla Graeberova celosvětově uznávaná kniha Dluh. Prvních 5000 let (BizzBooks, 2012) nebo Utopie pravidel (Prostor, 2017). Do několika jazyků byl přeložen i jeho esej Práce na hovno (Bullshit job), který později rozpracoval do celé knihy. Český překlad textu přinesla A2 (zde). David Graeber byl i jedním z hlavních členů protestního hnutí Occupy Wall Street vzniklém v roce 2011, které se snaží bojovat proti ekonomické a sociální nerovnosti, korupci a nepřiměřenému vlivu korporací na vládu Spojených států amerických. Svůj vliv uplatnil i ve světě umění. Pro e-flux journal vydal spolu se svou ženou Nikou Dubrovsky článek Another Art World, Part 1: Art Communism and Artificial Scarcity, ve kterém reagují na finanční struktury ovlivňující fungování světa umění a snaží si odpovědět na otázku po samotném smyslu a možném fungování umění v současném světě. Jak autoři sami deklarují, snaží se „nabídnout několik úvah o tom, jak může umělecký svět fungovat současně jako sen o osvobození, stejně jako o vyloučení“. Dále si kladou otázku, proč by měly být umělecké předměty, které se na jedné straně stávají „trofejemi“ bohatých finančních makléřů, relevantní i pro řidiče autobusu nebo horníka? A mimo jiné odpovídají, že „současné umění je sice kooptováno bohatými byrokraty, ale stále ztělesňuje, nebo je dokonce primárním ztělesněním alternativních hodnot, které mají potenciál zasáhnout širší strukturu sociálních vrstev“ (celý text zde).

3/ V USA stoupá kvůli koronaviru nezaměstnanost v kultuře, a s tím také kritika fungování institucí a poptávka po odborech

Koronavirová krize připravila ve Spojených státech amerických o zaměstnání miliony Američanů. Umělecký sektor nebyl výjimkou. Většina muzeí, komerčních galerií i jiných uměleckých odvětví napříč jednotlivými státy musela propustit zhruba 25 % zaměstnanců. Navíc řada uměleckých veletrhů a bienále, které nabízejí alespoň dočasnou práci, byla posunuta na podzimní termíny nebo zrušena. Zpráva, kterou minulý měsíc uveřejnila nezisková organizace Brookings Institution sídlící ve Washingtonu, ukázala, že za uplynulý půlrok bylo zrušeno zhruba 2,7 milionu pracovních pozic v kreativním průmyslu. Přitom padesát procent se dotýká výtvarného a performativního umění, které zahrnuje vizuální umění, hudbu, divadlo a tanec. Tato rozsáhlá krize vyvolává kritiku stávajícího státního systému a nutného vytvoření státem financovaných programů podporujících zaměstnance v kulturní sféře a svobodné umělce. Široká krize vedla i k založení řady unií, které se snaží vyjednávat lepší podmínky pro zaměstnance, často však s malým výsledkem. V minulosti přitom v Americe fungovala řada projektů na podporu umění, jako byl Administration Federal Art Project vzniklý v důsledku velké hospodářské krize (fungoval v letech 1935–1943) na podporu vizuálního umění, který vytvářel ze strany státu pracovní podmínky a aktivity pro umělce a nabízel často možnost spolupráce na státních zakázkách.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *