TZ: Výstava Není noci tak tmavé odhaluje příběh rodiny Welsovy

Výstava Není noci tak tmavé odhaluje příběh rodiny Welsovy / Winternitzova vila / Praha / 13. 9. 2020 – 29.11. 2020

Winternitzova vila v Praze bude od 13. září do 29. listopadu 2020 hostit výstavu Paměti národa Není noci tak tmavé, která návštěvníky seznámí s příběhem rodiny prvorepublikového architekta Rudolfa Welse. Ten začíná seznámením jeho rodičů v 19. století a končí na konci 20. století ve Velké Británii, kde se o osudu svých předků dozvěděli potomci Rudolfa Welse díky dochovanému rodinnému archívu. Výstava představí jeho obsah spolu s příběhem rodiny v symbolickém prostoru vily navržené Adolfem Loosem, s nímž Rudolf Wels spolupracoval.

Autorem výstavy je David Vaughan, britský novinář a spisovatel žijící od roku 1991 v Praze, který se zapojil do pátrání a pomohl Welsovým zjistit podrobnosti o životě rodiny v Rakousku-Uhersku, nově vzniklém Československu a v době druhé světové války. O rodině Welsových se dozvěděl v roce 2011 z pamětí rodiny U Bernatů, které překládal pro Welsovi do angličtiny jeho známý Gerrald Turner, a seznámil ho s vnukem Rudolfa Welse Colinem.

„Příběh Colina Welse, který po letech objevil historii vlastní rodiny, mě hodně zaujal. Dvakrát jsem ho navštívil v Oxfordu, kde jsem měl možnost nahlédnout do rodinného archívu, který se léta ukrýval v krabici. Obsahoval rodinné paměti U Bernatů a Sancta Familia, které mne inspirovaly už v roce 2014 k napsání prvního hrubého scénáře výstavy,“ vysvětluje začátek svého zájmu o rodinu Welsovu David Vaughan a dodává:

„V roce 2018 jsem připravil o rodině Welsových pro Český rozhlas pětidílný seriál Prohrabuji v kamnech oheň, který ovšem nemohl ukázat veškeré vzácné shromážděné materiály týkající se Welsů – kresby, výkresy, fotografie či dokumenty. Hledal jsem proto partnera – a našel ho v organizaci Post Bellum.“

Obecně prospěšná společnost Post Bellum se stala partnerem výstavy Není noci tam tmavé, ačkoli příběh rodiny Welsovy nevychází ze sbírky Paměť národa, kterou Post Bellum spravuje a z níž obvykle čerpá pro své výstavy. „Je ale přesně o tom, o co se snaží Paměť národa – připomínat příběhy, na který se mohlo nebo mělo zapomenout,“ říká Mikuláš Kroupa, ředitel organizace Post Bellum.

Výstava bude uvedena v symbolickém prostoru Winternitzovy vily v Praze navržené architektem Adolfem Loosem, s nímž spolupracoval Rudolf Wels. Místo odkazuje také na tragédii holocaustu, která spojuje rodiny Welsových a Winternitzových.

„Kromě zpřístupnění vily od slavného architekta Adolfa Loose fanouškům moderní architektury je naším neméně důležitým posláním připomínat pohnuté dějiny dvacátého století příběhem rodiny mého pradědečka Josefa Winternitze. Právě proto pokládám spolupráci na podobných projektech za velmi důležitou a jsem za ní rád,“ uvádí majitel vily David Cysař.

Název výstavy vychází z pamětí Šimona Welse U Bernatů: „Není noci tak tmavé, aby nepřišly po ní červánky ranní a nový den,“ napsal ve vzpomínkách, které dokončil v roce 1919. O dvacet let později paměti uspořádal jeho syn Rudolf a spolu s knihou svých synů Martina a Tomáše Sancta Familia, stovkami rodinných dopisů, kreseb, fotografií a skic je schoval do krabice, kterou zanechal před transportem do Terezína u českých přátel. Krabici si po válce odvezl do Velké Británie Tomáš Wels, který za války bojoval v řadách britského Královského letectva a jako jediný z rodiny válku přežil. Uložil ji do skříně a svým dětem o životě v Československu nikdy nevyprávěl. Jeho děti tak příběh rodiny rekonstruovaly podle dochovaného rodinného archívu, který si musely nechat přeložit do angličtiny.

Výstavu graficky připravilo studio Colmo díky podpoře Česko-německého fondu budoucnosti, Velvyslanectví USA v Praze, Chapman Taylor s.r.o., Velvyslanectví SRN v Praze, odboru kultury Prahy 5, Spolku Adalberta Stiftera (Mnichov) a Ara Kolín.

David Vaughan

Oceňovaný novinář David Vaughan žije v Praze od roku 1991. Působil jako korespondent BBC pro Českou republiku a Slovensko a v roce 1998 se stal na osm let šéfredaktorem Radia Praha, vysílaní Českého rozhlasu do zahraničí. Svoji češtinu vypiloval na takovou úroveň, že svůj první román Slyšte můj hlas napsal a vydal nejprve v češtině (2014) a až poté v angličtině (Hear my Voice, 2019). Jeho dřívější studie Battle for the Airwaves (2008) pojednává o roli médií – především rozhlasu – v období před 2. světovou válkou. Je také autorem několika dramatizovaných dokumentů pro Český rozhlas a dramaturgem a moderátorem literárních večerů. Narodil se v Británii v roce 1966 a vystudoval francouzštinu a němčinu na Balliol College v Oxfordu.

Post Bellum a Paměť národa

Obecně prospěšná společnost Post Bellum spravuje sbírku vzpomínek pamětníků Paměť národa, která je od roku 2008 přístupná široké veřejnosti na internetu na www.pametnaroda.cz. Společnosti Post Bellum se podařilo od svého vzniku v roce 2001 ve spolupráci s Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů vybudovat největší sbírku vzpomínek pamětníků v Evropě, která v současnosti obsahuje 11 tisíc pamětníků na 20. století. Paměť národa nabízí také audio a video klipy a fotografie a nově i Magazín Paměti národa, který přináší články o důležitých okamžicích naší moderní historie skrze příběhy pamětníků.

Winternitzova vila

Vilu si od Adolfa Loose a Karla Lhoty nechal roku 1932 postavit pražský právník JUDr. Josef Winternitz jako rodinný dům pro svoji manželku Jenny, dceru Suzannu a syna Petra. Jedná se o poslední Loosovu realizovanou stavbu, dokončenou nedlouho po známé Müllerově vile, s níž ji spojuje řada prvků – mimo jiné i způsob členění (tzv. Raumplan), který byl pro Loose obecně charakteristický. Od října 2018 je vila zařazena do mezinárodní sítě slavných domů světa Iconic Houses. Vilu je možné navštívit vždy od neděle do středy mezi 12. a 18. hodinou bez rezervace a každou sobotu a neděli v rámci komentovaných prohlídek. Návštěvníci si mohou prohlédnout nejen dílo Adolfa Loose, navštívit aktuální výstavu a stálou expozici mapující osud vily od třicátých let, ale také si užít unikátní prostory při některém z doprovodných programů. Pravnuk Josefa Winternitze zde pořádá v duchu tehdejších salonů přednášky věnované dějinám umění a architektuře, divadla, koncerty, swingové tančírny a další kulturní akce.