Artalk.cz

Mladí architekti pracují v nedůstojných podmínkách se špatným ohodnocením 

Mladí architekti a architektky se potýkají s prekarizací, velkou pracovní a časovou zátěží, podsekáváním cen v rámci oborového soutěžení o zakázku a s nejistými podmínkami pro zakládání rodiny. To u řady z nich vede k nespokojenosti, rezignaci, vyhoření a úplnému či částečnému odchodu z oboru. Tyto a další výstupy zmapoval Průzkum pracovních podmínek mladých architektů a architektek, který se zaměřil na profesionály ve věku 22-35 let. Závěrečná výzkumná zpráva​ byla zveřejněna dne 28. 7. 2020 na ​webu časopisu ERA21​. Skutečnost, že se do průzkumu zapojilo 1 221 mladých profesionálů, dokazuje, o jak aktuální téma se jedná.

„Jsem ráda, že se mi po předchozích zkušenostech podařilo sehnat práci, kde je příjemný kolektiv v čele se skvělými nadřízenými, pohodová pracovní atmosféra, zaměstnání na hlavní pracovní poměr a již nepracuji jako klikač. Vnímám, že se jedná o specifickou situaci, jelikož mám po pěti letech od absolvování školy za sebou zkušenosti popisované výše, s prací při hlášeném pobytu na pracovním úřadě, klikačem na ŽL s hrubou mzdou 100 Kč/hodina, s opožděnou výplatou a nemožností svou pozici aktivně změnit i prací na ŽL sama na sebe.“

(junior architektka, 30 let, 4-6 let praxe po studiu, 25 000 Kč měsíčně, 141-160 hodin měsíčně bez práce o víkendech, souběžně práce na doktorátu, pracovní software, hardware i dovolená, Jihomoravský kraj)

Průzkum ukázal, že mladí architekti nejsou homogenní skupinou a jejich situace se často velmi liší. Nejčastější zjištěnou formou pracovního vztahu je práce na živnostenský list pro jednoho hlavního odběratele (49 % respondentů), která poukazuje na rozšířenou přítomnost švarcsystému v architektonickém oboru. Svou vlastní praxi má 32 % respondentů (část z nich souběžně s jinými úvazky). Pouhých 20 % má pracovní smlouvu na hlavní pracovní poměr. 16 % ze všech respondentů bere peníze na ruku bez smlouvy nebo fakturace – jde o „melouchy” i o zaměstnavatele vyplácející tímto způsobem část výplaty.

Průzkum také ukázal problematické slaďování nároků pracovního života s tím osobním z hlediska času i financí. 66 % respondentů má nicméně finanční rezervu, ze které by bez příjmu dokázalo žít 2​-​3 měsíce. Děti má zatím jen pětina respondentů. Z těch, co děti nemají, ale uvažují o nich, si jen 32 % dovede představit, že by je mohli mít při stávajících pracovních podmínkách. Tuto rovinu akcentovaly mnohem více ženy.

Mladí architekti a architektky jsou nicméně často úspěšní v individuálním vyjednávání lepších pracovních podmínek – či mění své pracoviště. S počtem odpracovaných let narůstá finanční ohodnocení i spokojenost. Situace se také významně zlepšuje se získáním autorizace České komory architektů. Relativně nejspokojenější jsou mladí architekti s vlastní praxí.

Průzkum volně navazuje na reportáž radia Wave s názvem​ ​„​Mladí architekti pracují za mizerné peníze bez smlouvy. Jaká je odvrácená strana prestižního oboru?​”, na obsah čísla časopisu ERA21 03/2020 ​Podhoubí architektury​, ve kterém byly publikovány rozhovory s vybranými respondenty, a na stejnojmennou​ výstavu v Galerii Plevel​.

Stojí za ním neformální architektonicko-sociologická skupina mladých profesionálů s různými pracovními zkušenostmi, která chce tímto podkladem otevřít širokou mezioborovou diskuzi. Aktivně se na průzkumu podíleli (uvedeno dle abecedního pořadí): ​Alžběta Brůhová​ (​architektka​, ​spoluzakladatelka platformy Architektky​, ​kurátorka ERY21 03/2020 Podhoubí architektury​), ​Jakub Kopecký​ (​architekt​, pedagog na škole architektury ARCHIP), ​Terezie Lokšová​ (urbánní ​socioložka​),​ Adéla Pečlová (​architektka a šperkařka​, ​spoluzakladatelka platformy Architektky​, ​kurátorka ERY21 03/2020 Podhoubí architektury​) a ​Eliška Pomyjová​ (​vzděláním architektka, výzkumnice​).

Kontakt: ​pracovnipodminkyarchitektu@gmail.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *