TZ: Partner - opomíjený prostor Masarykovy ulice

Partner — opomíjený prostor Masarykovy ulice / Dům umění Ústí nad Labem / Ústí nad Labem / 30. 7. — 11. 9. 2020 

Dům umění v druhé polovině léta přináší public-artový projekt parter – opomíjený prostor Masarykovy ulice. 

Dům umění Ústí nad Labem zahajuje výstavní projekt s názvem Parter – opomíjený prostor Masarykovy ulice, který se věnuje post-utopickému městskému prostoru v centru města. Umělecká díla, dočasně usazená v okolí nového sdíleného prostoru Domu umění Ústí nad Labem s bytovými jednotkami a obchody v centru města, patří mezi hlavní nástroj k odhalení skrytých potenciálů místa, k jeho doplnění, spoluutváření či rozšiřování nových významů.

Základní ideou výstavy je zvýšení povědomí o rozsahu a smyslu konkrétního veřejného prostoru — parteru Masarykovy ulice ve vztahu k umění, architektuře a krajinářské architektuře. Pokoušíme se o počátek mezioborového dialogu odborníků, umělců, místních politiků a hlavně obyvatel parteru, o jehož budoucnosti chceme vést diskuzi. Impulsem k vytvoření kurátorského projektu pracujícího s veřejným prostorem byla přímá konfrontace s životem a děním na nové lokalitě, kam Dům umění Ústí nad Labem dočasně přesídlil. Některé teze zůstávají pouze v idejích a vyčkávají na vhodnou příležitost a čas na realizaci v budoucnu, neboť atraktivita a kvalita tohoto prostředí je přímo závislá na pochopení a propojení jeho minulosti, přítomnosti a budoucnosti.

Jedním z cílů Domu umění, který jsme si během přesunu do dočasných prostor stanovili bylo, aby naše aktivity spolu s uměleckými projekty a vystavenými díly vytvářely, kultivovaly, rozvíjely a obohacovaly kulturní rozměr života společnosti i jednotlivce a prohlubovaly smyslové i rozumové vnímání prostředí a života v bezprostřední blízkosti okolo nás.

Oslovení participující umělci reagují na specifické prostory, témata, historii a ozvláštňují dosud poměrně problematickou lokalitu, kde je zapotřebí upozornit na základní problémy ohrožující veřejný prostor: jeho otevřenou či plíživou privatizaci, komercionalizaci a gentrifikaci; zanedbanost městských prostorů, které nestojí v centru pozornosti nebo patří do sociálně okrajových oblastí; přetrvávající upřednostňování soukromých zájmů. Pomyslné kategorie rozčleňují umělce do několika skupin reprezentujících principy, jak s veřejným prostorem pracovat (participační projekt, zvukové umění ve veřejném prostoru, funkční, vizuální a absurdní prvky a objekty v prostoru, hra, light design, akustické interaktivní prvky).

adam Hejduk, student ateliéru sochařství brněnské FaVU, vytvořil prostorové skleněné objekty, tvarem vycházející z architektonických kompozic Parteru. Pomocí skla, bukového dřeva a strun vytváří unikátní prostorovou instalaci, která kombinuje objektovou a zvukovou dimenzi. Umožňuje divákovi akusticky procítit celý výstavní prostor, který se do zvuku promítá. Objekty využívají základní principy rozepření – ocelová struna má v objektu funkci konstrukčního prvku, který podpírá a zároveň spojuje.

Polsko-slovenské umělecké duo Julia Gryboś & Barbora zentková prezentují v prostoru výlohy bývalého obchodu objekt Diagnóza zakřivená páteř (2019), který má podobu paravánu obvykle používaného v městských obydlích k vytváření bezpečných zón a skrývání toho, co považujeme za intimní. Jako takové se paravány vztahují k prostoru a k jeho dělení či statusu. Co se tedy má za stěnami paravánu odehrávat?

Jan poš, student ateliéru Time-Based Media připravil světelnou instalaci. Světlo provází člověka od nepaměti jako nezastupitelný prvek vzájemného propojení se světem. Mimo základní praktické funkce se světlo stalo estetizujícím nástrojem ve specifických oblastech lidské kultury, zásadní roli sehrává v urbanizované městské krajině.

Ateliér zahradní a krajinářské architektury k2N Landscape se zaměřuje na spolupráci s obyvateli a přemýšlení nad udržitelnými principy plánování městské krajiny. Na podzim roku 2019 před dočasným Domem umění uskutečnili osázení betonových květináčů suchomilnými rostlinami. V tomto konceptu s názvem Na vlně společně s místními obyvateli a lokální komunitou nadále pokračují. Při vymýšlení vegetačních prvků dbají na jejich udržitelnost a dopředu naplánovanou údržbu. Především stromy, ale i jiné vegetační prvky, jsou podstatným bodem k řešení klimatických extrémů ve městech.