Artalk.cz

Současní umělci na trhu: aukce

Petr Vlček se ve své sérii Současní umělci na trhu bude na Artalku věnovat prodejům současných uměleckých děl od autorů, narozených po roce 1950, a to z různých aspektů. Začínáme textem, který sleduje prodeje děl na aukcích dvou aukčních domů: Arthouse Hejtmánek a Galerie Kodl. A i když výsledky průzkumu jistě nebudou nikterak překvapivé, přesto stojí za to věnovat pozornost tomu, jakou roli sehrávají aukční domy v infrastruktuře podpory současného umění.

Současní umělci na trhu: aukce. Čeští umělci narozeni po roce 1950 a jejich prodeje v tuzemských aukčních domech v letech 2015-2020

Prodeje současného umění v uměleckých centrech, jako jsou Londýn, New York nebo Basilej, zažívají v posledních desetiletích velký rozkvět. Vydražené částky za současného/žijícího autora často převyšují i aukční rekordy starých mistrů. Těchto současných a aktivních umělců je relativně málo. Průzkum trhu ukazuje, že 89 % segmentu se současným uměním tvoří 500 umělců a celých 22 % celkových tržeb tvoří pouze tři umělci. Český aukční trh v tomto ohledu značně pokulhává. Stále jsou nejatraktivnější práce autorů z 19. století a starožitnosti. I přesto se najde pár výjimek – současných umělců, kteří skrze aukční domy svá díla prodávají. Rozhodl jsem se, že právě tyto umělce a jejich prodeje zdokumentuji a zkategorizuji, jelikož hlavní problém vidím v nedostatku dat. Pojem současné umění je již ze své podstaty těžce uchopitelný, protože postrádá přesnou dataci a definici. Kvůli tomu různé průzkumy prodeje současného umění nejsou relevantní, jelikož každý aukční dům si sám určuje aukční kategorii „Současné umění“. Při shromažďování dat a podkladů k tomuto textu jsem se vyhnul pojmu současné umění a raději dobu definuji datem narození umělce – po roce 1950. Zároveň nebudu dělat žádné rozdíly mezi třímetrovým plátnem a malou plastovou soškou. Pro mne jsou to dva artikly a zajímá mne, od koho jsou a za kolik se prodaly. S takto nastavenými parametry jsem se podíval do aukční historie dvou největších aukčních domů s volně přístupnou aukční historií v České republice (Arthouse Hejtmánek, Galerie Kodl) a vyhledal všechny umělce narozené po roce 1950, zjistil, jaká jejich díla se prodala a jaká byla vyvolávací a konečná částka. Díky těmto informacím mohu lehce zjistit, kdo prodal za posledních pět let nejvíce děl a za jakou částku. Domnívám se, že výsledek nebude nijak překvapivý a bude spíše opatrně kopírovat zahraniční trendy (se značným zpožděním).

Začněme základními fakty, které můžeme vyčíst z přiložené tabulky (Čeští umělci narozeni po roce 1950 a jejich prodeje v tuzemských aukčních domech v letech 2015). Oba aukční domy se soustředí na jiné umělce a nenajdeme zde nikoho, kdo by prodával v obou aukčních domech zároveň. Jedinou a malou výjimku tvoří práce Pasty Onera, jehož díla se sice primárně draží přes Galerii Kodl a těší se velké oblibě, ale jedno jeho dílo se před dvěma lety prodalo i v Arthouse Hejtmánek. Z toho sice nemůžeme nic usuzovat, ale pokud se podíváme čistě na data, působí to tak, že každý aukční dům má monopol na své umělce. Může se jednat o nepsanou dohodu či jednoduše preferenci dražících. Zcela jistě můžeme vidět vzrůstající tendenci v zastupování mladších umělců. Galerie Kodl v tomto ohledu mnohonásobně předčí Arthouse Hejtmánek. Jejich strategie působí tak, že začali více sázet na současné umění. V roce 2015 vykazovali pouhé tři prodané položky a loňský rok 2019 celých dvacet jedna. Celkový počet prodaných děl za období 2015–2020 činí sedmdesát šest, čímž dalekosáhle předčili Arthouse Hejtmánek, který se může pochlubit pouhými čtyřiceti dvěma prodanými položkami. Avšak musíme se zde na chvíli pozastavit. Jak můžeme vidět v tabulce, celých dvacet sedm položek je označeno červenou barvou. To proto, že tato díla byla prodaná na dobročinných aukcích. Nejčastěji se jednalo o Aukci pro Paraple, tedy aukci pro obecně prospěšnou společnost. Zde nevíme, zda motivací kupujících byl hlavně zájem o daného autora, nebo dobrý skutek. Zcela jistě se ale jedná o dobrý marketingový tah, jelikož Galerie Kodl na tyto dobročinné aukce uvádí daleko více mladých umělců než na své klasické aukce. Tímto způsobem může mladší autory etablovat na aukčním trhu a zajistit jim aukční historii a následně je zařadit do svých „klasických“ aukcí.

Kde ale zaznamenáme podstatný rozdíl, je celková utržená částka za prodaná díla. Galerie Kodl se pyšní necelými šestnácti milióny, zatímco Arthouse Hejtmánek pouhými třemi. Pokud si tuto sumu přepočítáme na průměrnou částku zaplacenou za jedno vydražené dílo, vyjde nám, že dílo umělce narozeného po roce 1950 se v Galerii Kodl průměrně vydraží za třikrát větší sumu než v Arthouse Hejtmánek. Jistě je to trochu míchání jablek s hruškami, ale já si myslím, že toto zobecnění nám nikterak neublíží, pokud se chceme pouze lehce zorientovat v této sféře, kde žádné dva artikly nelze teoreticky nijak kategorizovat.

Nyní k samotným umělcům. Nejdražší prodanou položkou za posledních pět let je obraz od Jiřího Dokoupila Fuňuki jan (po roce 2010), který se vydražil za devět set padesát tisíc korun. Úctyhodné číslo, ale nijak se neblíží českému aukčnímu rekordu, který činí 6,5 milionu korun za instalaci LacrimAu od Federika Díaze.

Ze seznamu všech prodaných děl jsem vytvořil výběr umělců, kteří pravidelně/opakovaně na aukcích prodávají. Aby se daný umělec do výběru dostal, museli se alespoň tři jeho díla prodat za posledních pět let na kterékoliv z aukcí obou aukčních domů. Těmto parametrům odpovídá jedenáct umělců. Zastoupení mužů a žen je v poměru devět ku dvěma, což není lichotivé číslo a nepříznivě vypovídá o situaci umělkyň na českém trhu. O pomyslné první místo nejprodávanějšího umělce se dělí Pasta Oner a Martin Krajc s osmi prodanými obrazy. Avšak Pasta Oner předčí Martina Krajce v celkové vydražené částce za svá díla, tj. tři miliony a šedesát tisíc, zatímco Martin Krajc dosáhl „pouze“ milionu a tři sta čtyři tisíc. Díky tomu můžeme Pastu Onera s přehledem prohlásit za nejprodávanějšího a nejpopulárnějšího umělce z těchto dvou aukčních domů.

Nejzajímavějším údajem z celé tabulky je pro mne Zhodnocení na jedno dílo. Od celkové vydražené částky za všechna díla jsem odečetl jejich vyvolávací cenu a aukční provizi, která u Galerie Kodl činí dvacet procent a u Arthouse Hejtmánek dvacet čtyři procent. Toto číslo jsem následně vydělil počtem prodaných děl a vyšlo Zhodnocení na jedno dílo, tj. údaj, který je nejdůležitější pro potencionálního kupce, který touto koupí chce uložit své peníze a hledá co největší zhodnocení. V tomto ohledu již není nejlepší volbou Pasta Oner, ale Jaroslav Róna, jehož průměrný rozdíl mezi částkou vyvolávací a dosaženou činí sto čtyřicet tisíc osm set korun. Nutno podotknout, že Pasta Oner je v těsném závěsu s průměrným rozdílem necelých sto třiceti osmi tisíc.

Výsledek pro mne není nijak překvapivý, všechna jména ve Výběru umělců jsou již řadu let na českém trhu etablovaná a dobře známá i širší veřejnosti, ale jistě neodráží to, co si představujeme pod současným uměním, které potkáváme na výstavách v progresivních galeriích. Jejich práce jsou spíše konzervativní, nenajdeme zde žádný náznak konceptuálního umění, experimentu nebo práci s novými médii. Jedná se hlavně o obrazy, ale objevují se zde i dvě sochy od Jaroslava Róny, které mají jeho typické archetypální tvarosloví, a skleněné plastiky od Jaroslava Rybáka, který pokračuje v tradici české tavené plastiky založené Stanislavem Libeňským. Jedinou výjimkou jsou práce Ondřeje Basjuka, který se nebojí aktuálních společenských témat a pohybuje se na pomezí komerční i nezávislé scény, a Veroniky Richterové, z jejíchž prací je cítit hravost a nadsázka, bohužel se ale jedná o velmi dekorativní objekty, které se mohou pochlubit pouze zvolenou technikou a již zmiňovanou hravostí, ta se ale často blíží spíše kýči.

I přesto, že jde o malý výsek českého trhu s uměním, připadá mi, že výsledky jsou velmi přesné. Sběratel je opatrný a zároveň chce mít dílo jako investici, nejčastěji se přichýlí k obrazům. Prodávaná díla nejsou extravagantními výstřelky, jsou umírněná, dekorativní, někdy až historizující. Malý segment si stále drží skleněná tavená plastika, přeci jen se jedná o českou tradici. Avšak tím to bohužel končí.

Na základě těchto dat vidíme, že mladým a progresivním umělcům se zatím nepodařilo dostat se do prodejů v aukčních domech, ačkoliv můžeme sledovat zvyšující se počet prodaných děl umělců narozených po roce 1950, což hodnotím velmi kladně. U těch nejlépe umístěných pak prodává už jejich jméno samotné a nemají zapotřebí pravidelně vystavovat. Je tedy jisté, že aukce s uměním zatím nefungují jako aktivní podpora současných umělců, ale spíše jako prostor pro známé autory k upevnění svého jména nebo k opětovnému prodeji díla. Volání po přímé podpoře a lepší soběstačnosti mladých umělců je zatím v nedohlednu.

Žebříček z výběru umělců
Jméno Počet prodaných děl   Celková vydražená            částka  Celkové   zhodnocení   Zhodnocení na       jedno dílo
Pasta Oner 8 3 060 000 Kč 1 102 800 Kč 137 850 Kč
Martin Krajc 8 1 304 000 Kč 475 200 Kč 59 400 Kč
Jaroslav Róna 5 2 210 000 Kč 704 000 Kč 140 800 Kč
Jan Pištěk 5 1 100 000 Kč 392 000 Kč 78 400 Kč
Ondřej Basjuk 5 773 000 Kč 258 400 Kč 51 680 Kč

 

 Shrnutí
Počet prodaných děl v galerii Kodl 76
Počet prodaných děl v Arthouse Hejtmánek 42
Celková částka za prodaná díla v Arthouse Hejtmánek 3 030 500 Kč
Celková částka za prodaná díla v galerii Kodl 15 804 000 Kč
Nejvyšší dosažená částka 950 000 Kč – Jiří Dokoupil
Umělec s největším zhodnocením na jedno dílo Jaroslav Róna
Nejprodávanější umělec Pasta Oner a Martin Krajc

Podrobnou tabulku s prodeji českých současných umělců v Arthouse Hejtmánek a Galerii Kodl naleznete po rozkliknutí zde: Čeští umělci narozeni po roce 1950 a jejich prodeje v tuzemských aukčních domech v letech 2015.


Ilustrace: Štěpán Brož


Původně bylo v textu uvedeno, že nejdráže prodaným dílem od žijícího umělce na českých aukcích pochází od Theodora Pištěka, což je omyl, protože byl tento rekord v roce 2017 překonán prodejem instalace od Federika Díaze. Za chybně uvedenou informaci se omlouváme.

Komentáře

  1. Zúžení sledovaného vzorku jen na Galerii Kodl a Arthouse Hejtmánek považuji za zavádějící. Výsledná data bohužel nejsou vůbec reprezentativní. Velmi aktivní na poli současného umění jsou i společnosti 1. Art Consulting, European Arts nebo Etcetera. Také například aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery vydražila již dva Kinterovy Mluviče za částky přes milion korun. Aukční rekord v segmentu autorů narozených po roce 1950 nedrží Jiří Georg Dokoupil (ani v textu zmiňovaný Theodor Pištěk, který je ročník 1932), ale Federico Díaz a jeho zlata kapka z Expo v Šanghaji. Před třemi lety byla na aukci European Arts vydražena za 6,5 milionu korun. Z hlediska objemu prodejů jen nejúspěsnějším autorem v tomto segmentu Jan Merta, za jehož díla sběratelé a investoři v posledních pěti letech utratili téměř 24 milionů korun. Přehled nejprodávanějších současných autorů do roku 2018 je k dispozici na webu artplus.cz (https://www.artplus.cz/cs/aukcni-zpravodajstvi/1/soucasne-umeni-na-aukcich), aktuální verze je pak k nalezení v tištěné Ročence ART+ 2020. Počítat zhodnocení jako průměrnou výši nárůstu ceny oproti minimálnímu podání je podle mě nesmysl. Vysoký nárůst lze interpretovat také jen jako špatně (nebo záměrně nízko) nastavenou vyvolávací cenu. Zhodnocení se tradičně počítá jako rozdíl mezi prvním a druhým prodejem, v případě současných umělců však pro to většinou nemáme k dispozici dostatek dat (minimum děl aukcemi prošlo opakovaně). Jednou z mála výjimek může být zmiňovaný Krištof Kintera. V roce 2013 se jeden z jeho Mluvičů (varianta v obleku) prodal za 576 tisíc korun, o pět let později socha ze stejné edice dosáhla již ceny 1,51 milionu korun.

  2. Děkuji za komentář a připomínky. Název je možná trochu zavádějící, ale důvod, proč jsem nezařadil ostatní aukční domy, které zmiňujete, je velmi prostý. Žádný z nich nemá volně přístupnou aukční historii online, proto jsem data nemohl získat a ani s nimi nikterak pracovat. Tento článek nemá být faktická příručka pro sběratele či investory, ani nedělá žádné radikální závěry. Chtěl jsem pouze zpracovat dostupná data. Jak sám zmiňujete, tím, že téměř žádné dílo se zatím nevyskytlo na aukcích opakovaně, zaměřil jsem se alespoň na rozdíl mezi vyvolávací a dosaženou cenou. Samozřejmě nad relevancí těchto výsledků by se dalo polemizovat, je zde mnoho faktorů, které mohou ovlivnit vyvolávací a dosaženou cenu. Tuto skutečnost jsem v textu specifikoval ještě předtím, než jsem zmínit jakékoliv autory a data.
    Co se týče, aukčního rekordu, tak v tom máte pravdu, děkuji za připomínku, text upravím.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *