Artalk.cz

TOP svět 18.–24. 5. 2020

Mezinárodní organizace UNESCO a ICOM zveřejnily studii o dopadech covidu-19 – Obě benátská bienále budou o jeden rok posunuta – Zemřela afroamerická umělkyně Emma Amos

1/ Podle studie UNESCO a ICOM neotevře kvůli covidu-19 až 13 % muzeí

Pohled na jednu z budov UNESCO, 1958, zdroj: UN Photo/LF. www.unmultimedia.org/photo/ flickr UNESCO

Server Artforum minulý týden referoval o výsledcích dvou studií, které zpracovaly organizace UNESCO a ICOM, jejichž závěry byly zveřejněny 18. 5., kdy se slavil Mezinárodní den muzeí. Šetření probíhalo na základě analýzy dat, která byla získávána od 193 členských států UNESCO a dalších jedenácti přidružených členů. Bylo například zjištěno, že z celkového počtu cca 85 tis. muzeí z celého světa, která musela zavřít své brány v souvislosti s celosvětovou pandemií koronaviru, jich téměř 13% nebude znovu zpřístupněno. Vzhledem k uzavření většiny muzeí na světě (až 90 %) byly hledány po celém světě cesty, jak zpřístupnit sbírky veřejnosti alespoň online – což, jak se ukázalo, byl problém pro drtivou většinu muzeí v Africe nebo v malých ostrovních zemích. Audrey Azoulayová, generální ředitelka UNESCO, proto ve svém prohlášení upozornila, že právě tato krize nás přiměla uvědomit si mnohé mezery v celosvětovém muzejním provozu, mezi něž patří skutečnost, že polovina obyvatel planety nemá přístup k digitálním technologiím. Podle Azoulayové je tak nyní potřeba pracovat na tom, aby kultura byla přístupnější, zejména pro ty nejzranitelnější a nejizolovanější. Krize způsobena pandemií zasáhla muzea a galerie po celém světě zejména po finanční stránce. Artforum upozorňuje, že například jen ve Spojených státech činí celková denní ztráta všech galerijních a muzejních organizací dohromady cca 33 mil. $. Nastalá situace však především upozornila na nejisté postavení personálu pracujícího v kultuře, jenž musel být mnohdy dramaticky redukován. Podle prezidentky ICOM Suay Aksoyové není možné, aby muzejní a galerijní průmysl přežil bez podpory jak veřejného, tak soukromého sektoru. Podle ní je nyní třeba pracovat na vybudování lepších podmínek, které by zajistily ochranu muzejních a galerijních profesionálů a profesionálek leckdy doteď pracujících na základě nejistých smluv. UNESCO nyní proto vytvořilo hnutí ResiliArt a bude organizovat sérii diskuzních panelů a jiných událostí, během nichž by měly být řešeny otázky přizpůsobení se novým poměrům tak, aby bylo možné přežití uměleckých a kulturních institucí a s tím i jejich zaměstnanců a zaměstnankyň. Jak se píše ve zveřejněných studiích UNESCO a ICOM, muzejní a galerijní instituce se budou ponejvíce po svém otevření zaměřovat na otázky prostorové kapacity, sociální ochrany personálu, digitalizace a inventarizace fondů a jejich zveřejňování online.

2/ Mezinárodní přehlídky 59. Benátské bienále a 17. Benátské architektonické bienále budou o rok posunuty

Pohled na galerii Punta della Dogana, Benátky, zdroj: wikimedia commons

Kvůli pandemii covid-19 byly změněny termíny dvou nejdůležitějších světových uměleckých přehlídek. 59. Mezinárodní bienále v Benátkách je na základě prohlášení organizátorů vydaném v minulém týdnu přesunuto na rok 2022 a 17. Mezinárodní bienále architektury v Benátkách, které mělo být zahájeno v letošním srpnu, pak na rok 2021. Důvodem je nedostatek času pro instalaci rozsáhlých expozic a nejistota ohledně toho, jak se bude v blízké budoucnosti koronavirus chovat. Realizační týmy obou přehlídek se setkávaly se značnými organizačními obtížemi. Prezident bienále – Roberto Cicutto – uvedl, že se vedení přehlídek rozhodlo vyslyšet většinu týmů, které požádaly o odložení. Architektonické bienále nesoucí titul How Will We Live Together?, a jehož kurátorem je původem libanonský architekt a pedagog Hashim Sarkis (nar. 1964 v Bejrútu), se proto bude konat až od 22. května do 21. listopadu příštího roku. 59. Benátské bienále, které kurátoruje Cecilia Alemani, má nový termín mezi 23. dubnem a 27. listopadem 2022. Benátky však v letošním roce nezůstanou bez zájmu uměleckého světa. Benátský 77. Mezinárodní filmový festival se bude konat v září, divadelní a taneční festival na konci září a v říjnu tohoto roku. (Více zde a zde)

3/ Zemřela Emma Amos

Emma Amos, Slunce a měsíc, akryl na plátně, 2010, zdroj: oficiální web EA

Minulou středu, 20. května, zemřela americká umělkyně známá jako členka uskupení Spiral nebo Guerilla Girls, Emma Amos. Bylo jí 83 let. Amos pracovala v médiu malby a grafiky a tematicky se věnovala postavení afroamerické menšiny a hnutí za občanská práva. Galerie Ryan Lee, která ji zastupovala, uvedla, že důvodem jejího úmrtí byl boj s Alzheimerovou chorobou. Emma Amos se narodila roku 1938 v Atlantě a základní vzdělání absolvovala během segregace a v atmosféře potlačování občanských práv menšiny, do níž patřila. V šestnácti letech začala navštěvovat Antioch College v Ohiu, následně strávila rok na studijním pobytu v londýnské Central School of Art, kam se po absolvování bakalářské výuky znovu vrátila, aby zde svá studia roku 1959 dokončila. Od následujícího roku začala pravidelně vystavovat své práce a jejím domovem se stal New York. Právě zde byla založena afroamerická umělecká skupina Spiral, která vznikla v reakci na události ve Washingtonu v srpnu roku 1963 (March on Washington for Jobs and Freedom). V sedmdesátých letech byla redaktorkou feministického časopisu Heresies. Roku 1985 vznikla vlivná umělecká, ale tajná skupina Guerilla Girls sestávající ze žen umělkyň. Skupina upozorňovala na misogynní tendence v uměleckém světě a Amos byla s největší pravděpodobností její členkou. Malba Emmy Amos obsahovala celou škálu kulturních odkazů týkajících se hegemonie bílého muže, rasismu, sexismu nebo černého ženského těla. Emmu Amos čekal stejný umělecký osud, jako mnoho dalších afroamerických umělkyň či umělců. Po desítky let byla její práce marginalizována a přehlížena. Až poslední přehlídky Soul of the Nation: Art in Age of Black Power (viz článek Ladislava Zikmunda-Lendera) nebo We Wanted Revolution: Black Radical Women 1965-1985 jí, ale i mnohým jiným, zajistily popularitu.  (Více zde)