TZ: Galerie Dům v Broumově zahájí devátou výstavní sezónu

Galerie Dům v Broumově zahájí devátou výstavní sezónu / Broumov / 4. 5. 2020

V pondělí 11. května odstartuje v broumovské Galerii Dům výstava Daniela Hanzlíka Na okrajích intervalů. V sobotu 16. května bude zároveň zahájena výstava Klášterní zahrada 2020 autorek Miriam Kaminské a Barbory Kolouchové. Společná vernisáž obou výstav se uskuteční v sobotu 6. června v 16 hodin v Galerii Dům, situované v zahradě broumovského kláštera. 

Daniel Hanzlík / Na okrajích intervalů

11. 5. – 12. 7. 2020

Kurátor: Petr Vaňous

Daniel Hanzlík patří mezi výrazné experimentující autory generace devadesátých let 20. století. Původně absolvent sklářského ateliéru se ve své tvorbě postupně emancipoval od výrazové vazby na jedno konkrétní médium. Důvodem bylo metodické kladení si otázek spojených s ontologickým pohybem autorského myšlení a s jeho falzifikacemi v konkrétních formách. Experimentální povaha autorova uvažování o uměleckém výrazu se začala přepisovat do práce s principy pohybu a zákonitě i času. Nastolené teze byly nejprve vizualizovány a poté reflektovány. Každá reflektivní fáze přitom vedla k transformačnímu pohybu zvolených východisek, k jejich přehodnocení a formálnímu přetvoření. Podstatná pro autora začala být autentická přítomnost ve všech zmíněných fázích tvorby. Cílem bylo dostat se do vlastního pohybu, který byl autorsky, jako experiment, spuštěn a posléze řízen jako svého druhu „operace“, „operativní stav“.

Pro tento přístup se brzy stala nejvhodnějším nástrojem digitální média, tedy pohyblivý obraz a zvuk, případně jejich konfigurace. Časem byly tyto „lineární“ urychlovače obohaceny a rozšířeny o vztahové konstelace, v nichž bylo hledáno dialektické napětí mezi prověřenými výrazovými formami minulosti (statické formy kresby a obrazu) a progresivními technologickými nástroji současnosti (digitální audiovizuální nástroje).

Broumovská výstava Na okrajích intervalů je přepracovanou a rozvinutou variantou projektu Výchozí nastavení, který autor představil na přelomu let 2019-20 v pražské 8gallery. Projekt kombinující mediální světy závěsného a digitálního obrazu je nyní přepracován do instalace site-specific: „Koncepci výstavy jsem se pokusil uvést a vyhodnotit názvem: Na okrajích intervalů. Chci tím naznačit vzájemný vztah dvou typů médií, respektive procesů mezi nimi probíhajících v čase, v jehož průběhu se rozehrávají synchronizované variace vzájemného ovlivňování a modulování. Výchozí pozice ve videu vyjadřuje prvotní vztah projekce digitálního obrazce na plochu závěsného obrazu bez dynamických změn, formáty jsou sjednoceny. Teprve mojí aktivní činností rozehrávám variabilitu vzájemných vztahů, obrazových iluzí a prostorových deformací, v kterých tento vztah ožívá. Tyto fáze se dějí na okrajích intervalů, kdy jsou jednotlivé složky díla uvedeny do extenzí vůči sobě. Vychylují se z normálu, narůstá dynamický rozsah a právě v tomto momentu se nejvíce projevuje vzájemná součinnost, synchronizace a sjednocení všech zúčastněných forem.“ (D. H.)

Ve větším prostoru galerie autor vytipoval 6 míst pro situování 6 videí. Performativní akce zaznamenané na videu znovu nasnímal na těchto konkrétních místech. Proměnil tak prostor galerie na dočasnou laboratoř, v které jsou posléze prezentovány výstupy z experimentu. Skupinu videí, která vytváří specifické prostředí, konfrontuje autor se souborem závěsných obrazů vycházejících z algoritmů počítače a prostorových schémat (menší vstupní místnost). Tématizováno je tu lidské vnímání na základě komplementarity dvou základních principů – řádu a chaosu jako vztahu mezi principem konstruovaného poznávání a odhalováním dosud neznámého.

DANIEL HANZLÍK (nar. 1970 v Teplicích) – absolvoval v l. 1984-1988 Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě a v l. 1989-1995 Vysokou školu uměleckoprůmyslovou (ateliér Skla, prof. Vladimír Kopecký). Na přelomu let 1995-96 získal stipendium v Pilchuck Glass Shool (Seattle, USA) a v r. 2001 stipendium Egon Schiele Art Centra v Českém Krumlově. V r. 1996 obdržel cenu The Corning Prize (Corning Museum, USA) a v r. 2001 cenu Purchase Award of Primorsko – Goranska County (15th international triennial of drawings, Modern Gallery in Rijeka, Chorvatsko). V současné době vede společně s Pavlem Mrkusem ateliér Time-Based Media na Katedře Elektronického obrazu Fakulty umění a designu UJEP v Ústí n. Labem. V r. 2018 roce představil dva samostatné projekty (Vidět čas, GASK – Galerie středočeského kraje, Kutná Hora, společně s P. Mrkusem; Survivel Rules, Zona Sztuki Aktualnej, Galerie Akademii Sztuki w Szczecinie, Polsko, společně s P. Mrkusem). V dubnu 2018 také absolvoval pobyt v Keni, v městě Kilifi, kde se na Pwani University za FUD UJEP zúčastnil mezinárodního projektu TICASS (Technologies of Imaging in Communication, Art and Social Sciencies). Dílčím výstupem z pobytu na universitě v Keni byla tři videa prezentovaná v Galerii Vyšehrad (What are you doing, Praha, 2018).

KLÁŠTERNÍ ZAHRADA 2020 / MIRIAM KAMINSKÁ – BARBORA KOLOUCHOVÁ 

16. 5. – 30. 10. 2020

Kurátor: Iva Mladičová

Broumovská klášterní zahrada se i v letošní výstavní sezóně stává místem pro sochy. Vystavujícími jsou nedávné absolventky pražské Akademie výtvarných umění Miriam Kaminská a Barbora Kolouchová. Obě autorky ve svých pracích zacházejí syntetizujícím způsobem s liniovými formami – pro Miriam Kaminskou jsou inspirativní především kompoziční a tvarové možnosti lidské figury a větví stromů, objekty Barbory Kolouchové navozují dojem vegetativních struktur a symbolických architektur. Vystavené práce Miriam Kaminské představují specifické bytosti, ztělesnění konkrétního stádia z procesu hluboké psychologické proměny. Nesou zakódované významy, transformace emocionálních prožitků. Sochy současně svou formou korespondují s autorčinými nástěnnými liniovými pracemi a jejími kresebnými záznamy prostorových představ, parafrázemi psychologie vztahových kompozic-situací. K základním inspiračním zdrojům Barbory Kolouchové náleží stavební struktury nerostů, rostlin, živočichů a přírodní procesy zajišťující jejich existenci. Autorka často objekty aditivně skládá ze zmnoženého modulu ornamentálního charakteru, vytváří architektonický celek, jehož vertikalita v sobě obsahuje růstový princip z vegetativní říše. Volbou materiálu a způsobem jeho zpracování odkazuje k lidovému umění, prostřednictvím ornamentálních a stavebních prvků pak do světa sakrální architektury. Ve svých pracích zdařile propojuje kreativitu organické živosti s neostentativním řádem architektonické skladebnosti.

Liniové sochařské objekty obou autorek můžeme vnímat jako svého druhu prostorové kresby. Korespondují tak s tvorbou Jitky Svobodové, jejíž práce lze zhlédnout od poloviny září v Galerii Dům. Právě Jitka Svobodová se od sedmdesátých let významnou měrou podílela na procesu posilování autonomního charakteru výrazového prostředku kresby, jež mj. vystoupila z tradiční dvojrozměrnosti do svobody prostorové otevřenosti.

MIRIAM KAMINSKÁ (nar. 1989 v Praze) studovala na Fakultě umění a designu Západočeské univerzity v Plzni (ateliér sochařství, J. Beránek, 2010–2012) a v letech 2012–2018 absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze (Ateliér sochařství I, J. Róna, 2012–2013, L. Rittstein, 2014–2015, 2017–2018; Ateliér malířství III, M. Rittstein, 2013–2014; Ateliér sochařství II, T. Hlavina; Ateliér figurálního sochařství a medaile, V. Míča, 2015–2017). Roku 2016 uskutečnila stáž na Bezalel Academy of Arts and Design v Jeruzalémě (ateliér skla a keramiky). Byla zastoupena na řadě společných výstav: Spálené pozítří, Západočeská univerzita a Spálené Poříčí, 2011; Jednodenní výstava 45 autorů nezávislé skupiny Pragovka, Praha, 2013; Zimní kompost, Galerie ARTATAK, Praha, 2013; Ásana: Jógovna, Praha, 2016; Jiné místo, Akademie výtvarných umění v Praze, 2018; Badespasstotal, 2018; Future ready, Hybernská, Praha 2018; Krása a půvab, Oblastní galerie Liberec, 2019; Folie à deux, Studio Prám, Praha, 2019; I Follow The Shapes of Shadow of My Hand, Garage Gallery, Praha, 2019 nebo např. RE_FORM, Galerie Trafačka, Praha, 2020. Roku 2006 absolvovala praxi v Pro Graphics v New Yorku (grafický design), roku 2013 pracovně-vzdělávací pobyt v Tanzanii v rámci projektu Gospel for Africa a v roce 2019 uskutečnila pracovní stáž v ateliéru W. Mallého v Mnichově.

BARBORA KOLOUCHOVÁ (nar. 1991 v Praze) studovala v letech 2012–2018 Akademii výtvarných umění v Praze (Ateliér sochařství I, J. Róna, 2012, L. Rittstein, 2013–2018; Ateliér grafiky 1, J. Lindovský, 2014; stáž na Universidade do Porto, Portugalsko, 2017). Zúčastnila se řady společných výstav: Třináctý dialog, Galerie AVU, Praha, 2014; Umění je jen jedno!, Novoměstská radnice, Praha, 2014; Festival Skrz na skrz, Lichtenštejnský palác, Praha, 2015; Festival Oživme Prameny, obec Prameny, Cheb, 2016; Museu da Faculdade de Belas Artes da Universidade do Porto (FBAUP), 2017; Flat, Rés -da-Rua, Porto, Portugalsko, 2017; Jiné místo, Akademie výtvarných umění v Praze, 2018; Take Care, Františkánská zahrada, Praha, 2018; Vyrůstání, Výloha Milada, Praha, 2018; Take Care, Kostel Panny Marie Sněžné, Praha, 2019; I Follow The Shapes of Shadow of My Hand, Garage Gallery, Praha, 2019; Fotosyntéza, Art Space NOV, Pardubice, 2020. V roce 2019 dále připravila letní instalaci Art Garden pro Experimentální prostor NoD v Praze.