TZ: Petra Malinová

Petra Malinová / Z úcty k hlíně / Galerie moderního umění v Hradci Králové: Bílá kostka / Hradec Králové / 28. 2. - 7. 6. 2020

Křehký svět zkoumání krajinných námětů a jejích drobných motivů.To je tvorba Petry Malinové. V Galerii moderního umění v Hradci Králové zahájí její výstava pod vedením kurátorky Anny Zemanové provoz nového výstavního prostoru, Bílé kostky. 

Nomen omen 

Už svým poetickým jménem odkazuje Petra Malinová k principům vlastní tvorby. Studentka pražské Akademie výtvarných umění, ateliéru malby prof. Jiřího Sopka (1993–1999), se soustředí hlavně na přírodu a materiály, které nabízí. Její internetová stopa je takřka nulová, protože svůj čas tráví převážně v lese. V současné době se zaměřuje na kresbu a skládání strukturálních obrazů. Experimentuje s přírodními materiály, jako je hlína, popel nebo jíl. Sbírá traviny, bylinky i kvítka, které strukturovaně vrství do svých obrazů, jež doplňuje barevnými pigmenty.

Dialog s díky a láskou Prostor Bílé kostky je koncipován jako možnost dialogu s dalším umělcem ze sbírky Galerie moderního umění v Hradci Králové. Petra Malinová si vybrala dílo Olgy Karlíkové, s níž ji spojuje zájem o proniknutí pod povrch věcí a snaha zachytit energii růstu, energetických uzlů a složitých struktur hmoty, jež je podle posledních vědeckých výzkumů pouhou iluzí. „K výběru autorky Olgy Karlíkové a jejího díla bych ráda zmínila pár klíčových slov. V prvé řadě je to čistý záměr v tvorbě, bez pastí a manipulací, do kterých by se divák mohl chytit. Dále skromnost i čistota námětu, které umocňuje hluboký ponor projevu,“ vysvětluje Petra Malinová.

Intimita v Bílé kostce skrytá 

Petra Malinová patří k umělcům, kteří si při práci ušpiní ruce. Součástí procesu její tvorby jsou prostor a čas na pozorování i studie, která je stejně důležitá jako výsledné dílo. Trpělivě skládá každý květ i stéblo nebo přisypává hlínu a hledá jim jejich místo na obraze. Její tvorba tak nespočívá jen ve výsledném díle, ale v kouzle celého procesu. Její kresby jsou velmi často tvořeny vyhořelými uhlíky nespotřebovaného materiálu, většinou z vlastní zahrady.

Autorka ve svých dílech zachycuje krásu přítomného okamžiku, stejně jako tomu bylo například u impresionistů, a zprostředkovává nám tak možnost vybavit si, jakou barvu mají červánky, jaké zvláštní magické světlo vzniká po dešti, barvu mraků na obloze, růst klíčků pažitky nebo pohled ze zamlženého okna jedoucího vlaku.

Vyčištěný prostor Bílé kostky nám poskytuje možnost vytrhnout se z každodenního shonu, kochat se a obdivovat detaily, kterých bychom si za normální situace nevšimli. Petra Malinová nám předkládá křehké svědectví o proměně okolního světa.