Artalk.cz

TZ: Olga Karlíková

Olga Karlíková / Nad ránem / kurátorka: Denisa Kujelová / Fait Gallery MEM / Brno / 26. 2. – 9. 5. 2020

Zájem o záznam přírodních zvuků a rytmů spojuje Olgu Karlíkovou s kontextem konceptuálních umělců a autorů experimentální hudby, kteří se zajímali o propojení tónů a výtvarného gesta. Nezpochybnitelnou doménou její tvorby, která zahrnuje zachycování zvuků různých živočišných druhů, ale také přírodních jevů i v médiu malby, jsou bezesporu právě grafické zápisy ptačích zpěvů. S cyklem těchto unikátních kreseb, jež předjímají práce dalších konceptuálních československých umělců bezprostředně reagujících na přírodu, Karlíková začala již v roce 1965: Bylo to v pětašedesátým roce. Šla jsem – to si pamatuji přesně – Chotkovými sady a poslouchala jsem drozda. Najednou jsem ho i viděla. Do mého kalendáříku jsem si strašně neohrabaně udělala poznámky.

Pro vyvolání synestetického vnímání, tedy propojení vizuální složky díla a jeho zvukové předlohy, jsou vedle záznamů ptačích zpěvů z početného, systematicky vznikajícího souboru kreseb prezentována díla společně v kombinaci s jejich pravděpodobnými zvukovými předlohami v dohledaných nahrávkách zpěvů konkrétních ptáků. Identifikaci jednotlivých ptačích druhů a následné přiřazení rámcově odpovídající audio nahrávky bylo možno rekonstruovat díky autorčině přirozené potřebě vypracovat si postupně záznamový charakter různých druhů ptačích hlasů do jakéhosi rejstříku ustálených forem znaků. Index těchto opakujících se lineárních znaků odkazující k charakteristikám jednotlivých ptačích zpěvů tak umožňuje zpětně rekonstruovat i práce uvedené bez názvu. Ve vybraných kresbách, u nichž jsou záměrně voleny komornější práce, které vznikaly bezprostředně v autenticitě prostředí přírody, jsou zahrnuty jak záznamy jednotlivých ptačích hlasů, tak i celky reflektující vrstvení a překrývání zpěvů několika různých druhů zpěvných ptáků.

Olga Karlíková (1923–2004) náleží k prvním umělcům v Čechách, kteří se ve své tvorbě věnovali zkoumání přírodních fenoménů. V šedesátých letech se její pozornost obrátila od informelu k akustice přírody, zachycovala její zvuky a tóny, ale i pohyb světel, stínů. Kromě volné tvorby se věnovala i textilnímu designu, díky kterému se mohla zúčastnit například výstavy EXPO 58. Po podepsání Charty 77 jí však bylo znemožněno podílet se na státních zakázkách a oficiálně vystavovat.

Výstava bude zahájena vernisáží ve středu 26. února 2020 v 19 hodin.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *