Artalk.cz

TOP svět 3.–9. 2. 2020

Trump určil, co je dobrá a co špatná architektura – Australské domorodé památky podle odborníků zničil oheň – Američtí váleční veteráni odmítají „toxickou filantropii“ v souvislosti s MoMA – Berlín se vypořádává se svou koloniální minulostí

1/ Oficiálním architektonickým stylem americké vlády bude nyní neoklasicismus

„Zvrhlá architektura“, Federální budova v San Franciscu, zdroj: wikimedia commons, Eric in SF

Parafrází volebního sloganu prezidenta USA Donalda Trumpa „Make America Great Again“ je pojmenován jeho návrh nového zákona týkající se federálních budov „Make Federal Buildings Beautiful Again“. Jedná se o dokument, jenž po padesáti osmi letech od vzniku Guiding Principles for Federal Architecture (Řídících principů federální architektury) znovu ustanovuje roli a podobu oficiální vládní architektury USA. Demokratické principy tvorby jsou zde bohužel nahrazeny těmi autoritativními. V dokumentu z roku 1962, který byl vypracován pro 35. amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho a jehož autorem byl americký politik, diplomat a sociolog Daniel Patrick Moynihan (1927–2003), se mimo jiné nachází tento odstavec: „Je potřeba vyvarovat se rozvoje oficiálního stylu. Design musí určit profesionální architekti vládě, a ne naopak. Vláda by měla být ochotna vynaložit zvláštní finanční prostředky, aby bylo zabráněno nadměrné uniformitě při navrhování federálních budov.“ V citovaném dokumentu se dále stanovuje například nutnost spolupráce s profesionálními architekty na přípravě zadání pro jednotlivé budovy, stejně jako možnost užití specifických, pro danou lokalitu typických architektonických forem. Od šedesátých let do současnosti v USA vzniklo mnoho federálních budov, proti nimž Trump nyní vystupuje. Jde převážně o brutalistní a dekonstruktivistické stavby. Jako obzvláště odstrašující příklady Trumpův dokument, z něhož cituje server Architectural Record, uvádí federální budovu v San Franciscu (Thom Mayne / Morphosis, dokončeno 2007), soudní budovu v Austinu (Mack Scogin Merrill Elam Architects, dokončeno 2012) nebo soud v Miami (Arquitechtonica, dokončeno 2005). Trumpův dokument výslovně uvádí, že je nutné, aby byl preferovaný a závazný klasický, předmoderní architektonický styl (více zde). Dohled nad architektonickými vládními zakázkami by měla mít speciálně jmenovaná Komise pro opětovné zkrášlení federální architektury (Committee for the Re-Beautification of Federal Architecture), kterou bude na dobu čtyř let jmenovat samotný prezident a jež bude mít sedm členů (více zde). Velký vliv na probíhající proces má úřadující prezident U. S. Commission of Fine Arts Justin Shubow, jenž ostře vystupoval například proti Eisenhowerově památníku (Frank Gehry), jehož otevření se kvůli ostrým sporům o jeho podobu stále protahuje (více zde). Kroky Trumpovy vlády nápadně připomínají politiku, kterou ve veřejném prostoru uplatňovali například Mussolini nebo Hitler.

2/ Australské požáry zřejmě zničily i dosud neznámé aboridžinské památky

Jeskynní malby v lokalitě Barnett River, Austrálie, zdroj: wikimedia commons, Graeme Churchard

Domorodé komunity a archeologové se obávají, že ničivé australské požáry mají na svědomí i dosud neznámé památky původních domorodých obyvatel. Plameny se začaly rozšiřovat od září minulého roku a pohltily více než 10 milionů hektarů lesního porostu. Mezi nejvíce postižené státy patří Queensland, Nový Jižní Wales nebo Victoria. Mnoho postižených oblastí bylo zároveň národními přírodními parky a rezervacemi, v nichž se nacházel nespočet důležitých domorodých lokalit včetně těch dosud nezaznamenaných, jak tvrdí Tiina Manne, archeoložka z Queenslandské univerzity a zároveň prezidentka Australské archeologické asociace (AAA). Lokality, které mohly pomoci pochopit domorodý způsob života a prohloubit dosavadní znalosti o něm, jsou nyní pryč. Jelikož je jejich značná část doposud nepřístupná, není za současné situace možné odhadnout přesnou šíři škod. Je však zcela zřejmé, že obětí jsou např. kamenné nástroje staré několik desítek tisíc let, stromové řezby, skalní umění ad. Australská archeologická asociace nyní po australské vládě požaduje, aby do jejího programu obnovy byly zařazeny i body o vyhodnocení škod kulturně-historického charakteru. Díky požárům se ale též podařilo objevit nové zajímavé lokality, jako například v oblasti Budj Bim v jihozápadní části státu Victoria, kde byla odhalena část vodního kanálu vybudovaného kmenem Gunditjmara kvůli chytání úhořů (více zde). Oproti tomu vzácné skalní malby v oblasti Nového Jižního Walesu, jejichž stáří je zhruba půl tisíciletí, byly prokazatelně nenapravitelně poškozeny. Jedná se o lokality situované západně od města Armidale, které doposud nebyly pečlivě zdokumentovány. Server Artnet v této souvislosti cituje Marka Moora, odborného asistenta katedry archeologie Univerzity v Nové Anglii, jenž lokalitu prozkoumal se svými kolegy.

3/ Američtí váleční veteráni odmítají tzv. „toxickou filantropii“

Budova MoMA P. S. 1, New York, zdroj: wikimedia commons

Více než čtyři desítky válečných veteránů z Iráku a Kuvajtu zaslaly Muzeu moderního umění v New Yorku dopis, v němž vyzývají správní radu, a zejména jejího předsedu Leona Blacka, aby zamezili tzv. „toxické filantropii“. Dopis je namířen proti soukromé bezpečnostní agentuře Constellis Holdings, dříve známé také jako Blackwater, která podle veteránů bohatě profitovala z iráckého konfliktu, přičemž zneužívala nepřehledné situace a pod hlavičkou americké armády hájila své vlastní zájmy. Její tři dodavatelé byli dokonce pravomocně odsouzeni za střelbu v Iráku, během níž zahynulo 14 civilistů. Právě předseda Black je jedním z podílníků této společnosti. Veteráni v dopise zmiňují také dalšího z členů správní rady, Larryho Finka, jehož společnost BlackRock investuje do soukromých věznic. Podobný obchod podle signatářů dopisu reprezentuje domácí válku vedenou proti chudým lidem a různým etnickým a jiným menšinám. Někteří signatáři dopisu jsou zároveň členy hnutí Veteran Art Movement. Dopis, jehož plné znění publikoval server Arnet, je míněn také jako akt solidarity se třemi desítkami umělců a umělkyň, kteří nyní vystavují v MoMA P. S. 1 na přehlídce Theater of Operations: The Gulf Wars 1991–2011. Někteří z nich totiž dopisem rovněž žádají členy správní rady, aby přerušili kontakty a vazby se zmíněnými problematickými společnostmi. Veteráni války v Iráku navíc přiznávají svůj podíl viny na konfliktu a vyjadřují svou lítost nad zbytečnými válečnými škodami, které dané země utrpěly. Svým uměním a svými životy nyní chtějí situaci napravovat. Podle nich nadále nelze profitovat z utrpení druhých.

4/ Berlín se vypořádává se svou koloniální minulostí

Berlínské Hohenzollernské náměstí bude možná do roku 2024 přejmenováno, zdroj: wikimedia commons, Sebastian Rittau

V letošním roce byl odstartován rozsáhlý projekt německého Ministerstva kultury, neziskových organizací a berlínských muzeí, jenž je zaměřen na výzkum a vyrovnávání se s vlastní koloniální minulostí. Projekt je s rozpočtem tří milionů amerických dolarů plánován až do roku 2024. Cílem je především pořádání výstav a různorodých událostí, jež by měly připomenout německou brutální přítomnost v části dnešního Kamerunu, v Nigérii, Čadu, Ghaně nebo Namibii, kde se Německo podílelo na genocidě. Tahir Della, tiskový mluvčí „Iniciativy černých lidí v Německu“ (Die Initiative Schwarze Menschen in Deutschland Bund e.V.), k tomu uvedl: „Náš program je modelovým příkladem toho, jakým způsobem je možné se vypořádat s kolonialismem a rasismem a odporem proti nim. Jejich myšlenkové struktury v městské společnosti i v koloniích nadále přežívají.“ Na 23. srpen je tak například plánován Mezinárodní den památky obchodu s otroky a jeho zrušení. Berlínský kolonialismus sahá dokonce až do 17. století, kdy německá dynastie Hohenzollernů zotročila Afričany, kteří sloužili na jejich dvorech a stali se tak prvními členy berlínské „černé“ komunity. Berlín dokonce plánuje přejmenovat některé ulice a veřejná prostranství nesoucí jména významných kolonizátorů. Nová jména mají připomenout bojovníky za osvobození (více zde).