Artalk.cz

TOP svět 20.–26. 1. 2020

Francouzské kulturní instituce se přidávají ke stávce proti penzijní reformě – Ve Velké Británii ubývá studentů a studentek dějin umění – V Rusku bylo nalezeno pohřebiště bájných „amazonských žen“

1/ Francouzské kulturní instituce se přidávají ke stávce proti penzijní reformě

Muzeum Louvre, Paříž. Foto: Benh Lieu Song, Wikimedia Commons

Velké kulturní instituce jako Louvre, Musée d’Orsay, Palais de Tokyo nebo Musée d’Art Contemporain de Lyon zavírají své expozice v důsledku protestů proti penzijní reformě Emmanuela Macrona. V Paříži a dalších velkých městech se konaly protesty 24. ledna a navazovaly na vlnu stávek z prosince minulého roku a ledna. Podle odborové organizace CGT se v celé Francii sešlo 1,3 milionu protestujících, přičemž jen v Paříži jich bylo přes 350 tisíc. Francouzské ministerstvo vnitra uvádí výrazně odlišná čísla – podle úřadů se po celé zemi sešlo 249 tis. lidí, z toho v hlavním městě 31 tis. Demonstrace byly již sedmou společnou akcí odborových centrál od propuknutí konfliktu 5. prosince. Předák CGT Philippe Martinez přitom popřel, že by dnešní protesty a stávky byly poslední. K protestnímu hnutí se dnes připojili také pracovníci v dopravě. Řada regionálních vlakových spojení fungovala pouze ze 70 či 60 procent, z 16 linek pařížského metra jezdily podle jízdního řádu pouze tři. K protestujícím se přidaly i kulturní instituce. Muzeum Louvre zavřelo své sbírky v pátek 17. ledna při předcházející vlně protestů a návštěvníkům proplatilo předem zakoupené vstupenky. Christian Galani, který v Louvru pracuje jako součást ochranky, řekl New York Times, že pracovníci již dříve uzavřeli menší výstavy v muzeu ve snaze upozornit na protestní hnutí. Omezení v návštěvních hodinách ukazují stránky muzea stále. Otevírací čas se může měnit a některé výstavní místnosti jsou zavřené. I přes protesty se francouzská vláda zatím drží předem stanoveného harmonogramu, podle nějž má parlament již v polovině února projednat plán, který by umožnil přechod na univerzální penzijní systém. Ten současný, který zahrnuje 42 speciálních režimů s výhodami pro vybrané skupiny, považuje prezident za příliš komplikovaný a nespravedlivý. Jádrem sporu zůstává otázka, zda Macronovy reformy „zjednodušení“ systému negativně neovlivní důchodce a „těžce vybojovaná práva pracujících“, uvádí mluvčí odborů. Prezident Emmanuel Macron považuje změny v penzijním systému za klíčové pro svůj plán přizpůsobit Francii globalizované ekonomice 21. století. Tvrdí, že dosavadní systém je nespravedlivý, zastaralý a příliš nákladný.

2/ Ve Velké Británii ubývá studentů a studentek dějin umění

The University of Oxford, Oxfordshire, Anglie, UK. Foto: Michael D Beckwith, Wikimedia Commons

Za poslední dekádu ve Spojeném království ubylo studentů se zájmem o dějiny umění, jak minulý týden uvedla UK’s Higher Education Statistics Agency (HESA). Nejnovější údaje ukazují pokles u studentů prvního ročníku humanitních oborů, kteří raději volí technické obory, obchod nebo medicínu. Obory jako historie a filozofie zaznamenaly mezi lety 2017–2018 a 2018–19 pokles zájmu o,5 %, který přispívá k dlouhodobému poklesu pohybujícímu se okolo 17,5 %. Zájem o dějiny umění čelí ještě většímu propadu, a to o 28,5 %. Oproti tomu zájem o studium obchodu (Business and Administrative Studies) se zvýšil o 7 %. „Žijeme v zemi, kde miliony lidí navštěvují galerie, ale téměř nikdo nechce studovat dějiny umění. To je třeba vnímat jako selhání našeho kulturního vzdělávání, tak muzeí a jejich blockbusterových výstav,“ komentuje situaci Matt Lodder, profesor na The School of Philosophy and Art History, University of Essex. Tento trend však není nový, přispívá k němu i parlamentní podpora předmětů STEM (chemie, matematika, technologie…) na úkor humanitních předmětů. Návrh vlády přesunout předmět dějin umění z takzvaného A-Level nabídky vzdělání byl v roce 2016 zamítnut jen díky široké podpoře britské umělecké obce. O důrazu současné společnosti na studium ekonomických oborů oproti humanitním vědám píše ve své knize Ne pro zisk – Proč demokracie potřebuje humanitní vědy (Not for Profit: Why Democracy Needs the Humanities, 2010; česky Filosofia, 2017) i americká filozofka Martha Nussbaumová. Ta se svými argumenty snaží o obhajobu humanitního vzdělávání, které čelí tlaku komercializace a zaměření na výkon. Podobný trend jako ve Velké Británii pak ukazuje i v americkém a indickém kontextu.

3/ V Rusku bylo nalezeno pohřebiště bájných „amazonských žen“

Rekonstrukce nalezené pokrývky hlavy. Zdroj: archeology–world.com

Ruští archeologové objevili ve Voroněžské oblasti v západní části Ruska unikátní nález dvou dobře zachovaných ženských těl se zbraněmi a bohatě zdobenými šperky. Jak poukazují zahraniční weby Artnet news či Archeology world, jedná se o důkaz existence bájných bojovnic „Amazonek“. Odborníci z Archeologického ústavu Ruské akademie věd se věnují vykopávkám v dané oblasti od roku 2010 a část nálezů byla publikována již v prosinci minulého roku. Na pozemku byly objeveny dvě nedotčené kostry uvnitř dřevěných hrobů polstrovaných trávou. Jedná se o zhruba padesátiletou ženu s bohatě rytou zlatou pokrývkou hlavy (známou jako kalaf – calathos) zdobenou květinovými ozdobami a přívěsky. Valerij Guljajev, vedoucí výzkumné skupiny, zdůrazňuje, že nález ozdoby přímo na hlavě pohřbené v dobře zachovalém stavu je jedinečným objevem. Tělo druhé ženy bylo pohřbeno ve věku mezi 30 a 35 lety a nalezeno v poloze, která měla připomínat jezdkyni na koni. U kostry bylo rovněž nalezeno velké bronzové zrcadlo, dva oštěpy a skleněný náramek. Během výzkumu byly objeveny i lisované hliněné nádoby a kadidlo z druhé poloviny 4. století před Kr. Ženy patřily ke skupině nomádských kmenů známých jako Skytové, jejichž kultura vzkvétala mezi 7. a 3 st. před Kr. Původ daného kmene je mezi odborníky stále diskutován, a to i z důvodu, že sám neprodukoval písemné prameny. Pozůstatky žen byly nalezeny v jedné z 19 mohyl v obci Device ve Voroněžské oblasti. Nejmladší z již nalezených ženských koster měla 12 nebo 13 let, dvě byly dvacátnice a poslední žena měla 45 až 50 let. Podle vedoucího týmu Valerije Guljajeva je zajímavé, že ženy-bojovnice byly v skytské kultuře běžné a dostávalo se jim všech pohřebních rituálů, které se obvykle vykonávaly po smrti mužů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *