Artalk.cz

TOP svět 30. 12. 2019 – 5. 1. 2020

Zemřel Woody Vasulka – Kunsthalle Bratislava získala díky iniciativě Stojíme pri kultúre vlastní právní subjektivitu – Francie navrátí umělecké předměty zpět do Beninu v roce 2021 – Podle britské studie návštěvy muzeí a galerií prodlužují život – Ve věku 88 let zemřel John Baldessari

Steina a Woody Vasulkovi v roce 1986. Zdroj: Wikimedia Commons

1/ Zemřel Woody Vasulka

Několik dní před Vánoci zemřel věku 82 let filmař a videoumělec Woody Vasulka (1937–2019), který se svou ženou Steinou Vasulka inspirovali v šedesátých letech v New Yorku experimentálním přístupem k videu celou generaci umělců. (Artalk zde) Jak uvedl Douglas Davis v roce 1972 v časopise Artforum, „manželé Vasulkovi ukázali, jakým způsobem se umění pokouší vyrovnat s videem, a to s ohledem na jeho estetické možnosti, o kterých se do té doby neuvažovalo.“ V době, kdy Vasulka začal pracovat s videem, ještě nebylo médium obecně považováno za umění. Ačkoli autoři jako Nam June Paik nebo Wolf Vostell pracovali s novými médii, experimentální přístup a práce s digitálními technologiemi přišla až později a dopomohli ji formovat právě manželé Vasulkovi. V roce 1971 se podíleli na vzniku experimentálního prostoru v New Yorku „The Kitchen“, ke kterému vydal Vasulka prohlášení: „Toto místo bylo vybráno Bohem médií, aby na vás provedl experiment a vyzval váš mozek k vnímání.“ Vlastním jménem Bohuslav Vašulka se narodil v Brně, kde studoval na střední průmyslové škole a poté na Akademii múzických umění (FAMU) v Praze. Ještě v Československu se věnoval natáčení dokumentárních filmů, ve kterém pokračoval spolu s manželkou po přestěhování do Spojených států amerických v roce 1965, kde vytvářeli dokumentární filmy o současné undergroundové tvorbě v New Yorku.

2/ Kunsthalle Bratislava získala díky iniciativě Stojíme pri kultúre vlastní právní subjektivitu

Pohled na demontstraci organizovanou iniciativou Stojíme pri kultúre. Zdroj: facebookové stránky Stojíme pri kultúre

Artalk celý minulý rok informoval o vývoji situace v Kunsthalle Bratislava (KHB), které se po několika měsíčním vyjednávání s Ministerstvem kultury SR podařilo domluvit postup a podmínky vzniku nově zřízené samostatné příspěvkové organizace. Ta začala fungovat od 1. 1. 2020. Zřízení samostatné příspěvkové organizace přitom nebylo do července zcela jisté. Vedení KHB zahájilo jednání s ministryní kultury SR Ľubicou Laššákovou již v březnu minulého roku. Ministryně v dubnu přislíbila, že podpoří vznik samostatné Kunsthalle s navýšením ročního rozpočtu, ale následné kroky Laššákové svědčily o opaku. Dění okolo KHB rozpoutalo vlnu veřejného aktivismu na podporu osamostatnění Kunsthalle, která začala již v dubnu veřejnými debatami a kulminovala billboardovou kampaní iniciativy #Stojím pri Kunsthalle. Ministerstvo kultury nakonec na schůzi ze dne 1. 8. 2019 potvrdilo finanční příspěvek 400 000 €. Jak uvádí členové iniciativy na svých facebookových stránkách, těší je že Kunsthalle Bratislava získala na začátku ledna právní subjektivitu, zároveň ale upozorňuje, že podoba KHB je stále nejasná.

3/ Francie navrátí umělecké předměty zpět do Beninu v roce 2021

Francouzský ministr kultury Franck Riester slíbil během své diplomatické návštěvy Beninu navrácení 26 beninských uměleckých artefaktů do roku 2021. Restituce však závisí na schválení nového zákona, který by se vztahoval k daným předmětům, zatímco Benin má v daném období zajistit bezpečné místo jejich budoucího umístění. Beninský prezident Patrice Talon podepsal s francouzským ministrem obecnou dohodu o možnostech zapůjčení předmětů na výstavy a do muzejních expozic. Dohoda navazuje na více jak rok staré prohlášení francouzského presidenta Emmanuela Macrona, který slíbil navrácení předmětů dnes uložených ve sbírkách Musée du Quai Branly-Jacques Chirac v Paříži. Restituci však musí nejdříve schválit francouzský parlament a vyčlenit tak předměty z národní sbírky, kde jsou doposud označeny jako „nezcizitelné“. Jak uvádí The Art Newspaper možnost jejich převedení může trvat roky. Podobně jako v případu meče muslimského velitele Omara Saïdou Tall, jehož navrácení před nedávnem přislíbil francouzský ministerský předseda Edouard Philippe při své návštěvě Senegalu. Meč bude zapůjčen Senegalu dlouhodobou zápůjčkou na pět let s možností prodloužení, zatímco bude v parlamentu schvalováno jeho vyčlenění z národních sbírek. Na změnu francouzského zákona v současnosti čeká okolo sta uměleckých předmětů, které by měly být navráceny do míst jejich původu. Případ vrácení artefaktů do Beninu byl zpožděný také z důvodu absence výstavního prostoru, který je nyní ve výstavbě. Nové muzeum by mělo vzniknout v roce 2022.

4/ Podle britské studie návštěvy muzeí a galerií prodlužují život

Pohled do expozice výstavy From A to B and Back Again v Muzeu moderního umění v San Franciscu. Foto: Petra Lexová

Chcete si prodloužit život? Začněte navštěvovat muzea a galerie, píše The Artnet News opírající se o nedávno vydanou studii v British Medical Journal. Ta tvrdí, že jedna až dvě návštěvy kulturních institucí ročně zmenší možnost předčasného úmrtí o 14 procent. Tým vědců z University College London (UCL) provedl výzkum mezi 7 710 dospělými v Anglii ve věku 50 a více let, aby zjistil, zda existuje souvislost mezi zájmem o umění a úmrtností. Dlouhodobá studie sledovala, jak často chodili účastníci do muzeí, galerií nebo navštěvovali divadla, operu či koncerty. Výzkum ukázal, že lidé, kteří navštíví jednu až dvě představení nebo výstavy ročně se ve 14 procentech dožívají delšího věku, než ti co nepodnikají žádné kulturní aktivity. Účastníkům s bohatším kulturním životem navštěvující kulturní instituce pravidelně jednou za pár měsíců i častěji hrozí v průměru o 31 procent menší riziko předčasného úmrtí. Tato studie je součástí nedávné vlny výzkumů zaměřených na spojitost umění a zdraví. Ve Velké Británii a Dánsku jsou často umělecká díla vystavena v nemocnicích, kde údajně přispívají k zlepšení zdravotních výsledků pacientů. Výše zmíněná studie se snažila zohlednit i socioekonomické faktory a připustila, že dlouhověkost může souviset i s vyšším socioekonomickým statusem. Přesto byla shledána část statistické korelace mezi kulturním zapojením a dlouhověkostí nezávislá na socioekonomických faktorech. Jednoduše řečeno, studie dochází k závěru, že „kulturní angažovanost je spojena s dlouhověkostí.“

5/ Ve věku 88 let zemřel John Baldessari

John Baldessari spolupracuje s Jean Milant, 1971. Zdroj: Wikimedia Commons

Jak mimo jiné informují Los Angeles Times, 5. ledna zemřel významný americký konceptuální umělec John Baldessari (1931–2020), bylo mu 88 let. Během padesátých a šedesátých let se věnoval malbě, kterou kombinoval s nalezenými fotografiemi, později se zaměřil na práci s texty, často statementy z dobové teorie umění, nalepované na plátno. Zvrat v jeho tvorbě nastal v roce 1970, kdy svá dosavadní plátna dovezl do márnice a nechal je spálit. Zbytky v urně pak nazval „Cremation Project“. V té době Baldessari svou pozornost soustředil na médium sítotisku, video, fotografii i vytváření prostorových instalací. Stále využíval nalezené fotografie, které dále upravoval a přetvářel tak jejich význam. Zajímaly ho především možnosti práce s jazykem a možnosti další interpretace. Jazyk srovnával se strukturou her, které pro něj byli rovněž důležitým tématem, kdy obojí funguje jako svévolná a zároveň daná soustava pravidel. V rozhovoru pořízeném u příležitosti Baldessariho retrospektivní výstavy v Los Angeles County Museum of Art označuje kritik Timesů Christopher Knight Baldessariho za „zřejmě nejvlivnějšího amerického konceptuálního umělce“. „Celý život pracoval v trhlině mezi obrazy a snímky fotoaparátu a kamer a podařilo se mu dokázat, že tato trhlina je vlastně podivuhodné a zábavné místo.“ Dílo Johna Baldessariho bylo vystaveno na více než dvou stech samostatných výstavách po celém světě. V Čechách v minulém roce uvedla Baldessariho výstavu Distress Over Parliament pražská galerie Lítost.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *