TZ: SPACE / art, design, architecture and science

SPACE / art, design, architecture and science / kurátor: Jan Dotřel / Galerie Kvalitář / Praha / 6. 12. 2019 - 31. 1. 2020

Výstavní projekt Space si klade za cíl, propojit umění a vědu zabývající se vesmírem, ať už se jedná o racionální výzkum, subjektivní pozorování nebo spekulativní otázky. V galerii bude zastoupeno volné výtvarné umění, konceptuální design i architektura, jmény jako jsou Jiří Matějů, Jakub Berdych Karpelis,  Jan Kaplický, Serban Savu a mnoho dalších. K této trojici uměleckých disciplín do galerijního prostředí vstoupí i věda – v podobě přednášky Vesmír – dávná inspirace umění a vědy od prof. Jiřího Podoslkého, který je špičkou v oblasti astronomie.

Výstava SPACE přímo navazuje na koncepci galerie Kvalitář, prezentovat umění, design a architekturu v jednom celku. Výběr děl ani umělců při tom není libovolný, ale musí se vzájemně doplňovat. “Představili jsme ty umělce, designéry a architekty, pro které je téma vesmíru přirozenou inspirací, nikoli pak motivem, který funguje pouze na bázi vizuální podobnosti, nebo metafory. K této trojici uměleckých disciplín jsme do galerijního prostředí přizvali i vědu – matku racionálního a empirického poznání. Je to totiž právě syntéza oborů uměleckých a vědeckých, jejichž kooperace by měla divákovi nabídnout širší horizont poznání,” vysvětluje kurátor galerie Kvalitář Jan Dotřel. Princip „gesamtkunstwerku“, se pokouší stírat hranici mezi estetickým vnímáním a empirickým pozorováním a vznáší tak nárok na svou vlastní platnost. Stejně tak se výstava Space táže po podstatě věcí, pramenící z poznání vesmíru a nechává ji nahlédnout hned z několika perspektiv najednou.

Na skupinové výstavě, pro české prostředí zcela unikátní, uvidíte tvorbu autentických autorů, ale i výtvory přírody v podobě horniny Muonionalusta. Toto kosmické těleso, které je klasifikováno jako metalitický meteorit, má ve svém řezu přesnou geometrickou strukturu obrazců. Složení meteoritu navíc vypovídá o tom, že se jedná o jádro menší planetky, které na Zemi dopadlo před zhruba milionem let. Meteorit poté prošel na Zemi čtyřmi dobami ledovými, až do chvíle, kdy jej jako objekt pro výstavu Space zpracoval Jakub Berdych Karpelis.

Karpelis vychází z tradičního uměleckého odvětví, sochařský přístup ale sofistikovaným způsobem propojuje s aspekty moderního designu pod značkou Qubus Design Studio. Objekt z meteoritu Muonionalusta, opatřil Karpelis symbolem power button. Ten odkazuje k jisté záhadnosti tohoto materiálu, tedy informaci se symbolem pomyslného začátku i konce zároveň. Stejně tak dvojice Herrmann & Coufal, která se jako Karpelis profiluje především na poli designu, tentokrát navrhli umělecké dílo, které vzniklo exkluzivně pro výstavu SPACE. Jejich konceptuální dílo Self-impact přímo zkoumá problematiku světelného znečištění.

Záhadou oplývají i umělecká díla Jiřího Matějů, která nevytváří abstrakci jistého konkrétního motivu, nýbrž ztvárňují skutečnost způsobem, který můžeme připodobnit více k poznání matematickému, nebo hudebnímu. V konkrétním případě Interference Color Fields (dílo, které vzniklo přímo pro výstavu Space) autor nabízí možnost vnoření se do zážitku, který sice vychází z obrazové zkušenosti, ale jehož podstatu nemůžeme čistě vizuálně uchopit.

Dílo Afternoon at the Office významného rumunského malíře Serbana Savu zachycuje zdánlivě všední prostředí, za skly kancelářských budov. Umělec ale upozorňuje na to, že za fasádou se skrývají neobyčejné příběhy lidí, kteří se neméně zasloužili o poznání vesmíru. Cesty do vesmírného prostoru jsou nesmírně nebezpečné, jejich protagonisté jsou ve většině případů nadprůměrní jedinci ještě slavnějších jmen. Stroje nesoucí meziplanetární sondy jsou nejvyspělejší technologií, kterou dodnes lidstvo dokázalo zkonstruovat. Za touto veškerou snahou stojí nespočet vědeckých pracovníků, úředníků a anonymních osob, kteří jen málokdy dosáhnou statusu uznání.

Vesmírná architektura je jednou z nejkomplexnějších a nejobtížnějších disciplín technického inženýrství a vědy. Český i světový kontext architektury je navždy obohacen jedním z nejvýznamnějších průkopníků vesmírné architektury vůbec – Janem Kaplickým. Jan Kaplický ve spolupráci s Davidem Nixonem založili v roce 1979 britskou architektonickou kancelář Future Systems, jejíž specifikem byl inovativní technicistní přístup a experimentování s novými technologiemi. Již v 80. letech spoluvytvořili samostatnou disciplínu vesmírné architektury a v této době  začínají i úzce spolupracovat s NASA. Vesmírný program a věda jako taková jsou často v úzkém propojení s uměním ve formě science fiction, která nenabízí exaktní příspěvky do vědeckotechnické obce, ale přispívá k pokroku svou invencí. V případě Jana Kaplického a jeho Future Systems je syntéza umění a vědy synergickým organismem plně stojícím na obou pilířích.

“Umění a věda představují dvě nedílné součásti lidské kreativity, snahy reprezentovat, zachytit, popsat a pochopit svět, který obýváme. Právě tímto specifickým aspektem naší emoční invence a racionální inteligence se vydělujeme z živočišné říše, s níž jsme jinak geneticky i environmentálně spjatí. Kulturní sepětí umění a vědy lze dosledovat až k samým počátkům lidstva, jak o tom svědčí nálezy v jeskyni Bruniquel nebo nejstarší umělecká galerie světa v Chauvetově jeskyni.” píše v katalogu SPACE art, design, architecture and science pan prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc., který bude mít u příležitosti výstavy SPACE v galerii Kvalitář přednášku.

Vystavující:

Jakub Berdych Karpelis

Herrmann & Coufal

Jan Dotřel

Jan Kaplický, Future Systems

Ines Karčáková

Skupina DUNA

Jiří Matějů

Yuri Naumovich Lipský

Jozef Mrva ml.

Muonionalusta

Jakub Petr

Serban Savu

Štěpánka Sigmundová