Artalk.cz

TZ: Devětsil 1920 – 1931

Devětsil 1920 – 1931 / kurátorka: Alena Pomajzlová / Galerie hlavního města Prahy: Dům U Kamenného zvonu / Praha / 11. 12. 2019 – 29. 3. 2020

První a zároveň poslední výstava Uměleckého svazu Devětsil se konala v roce 1986, tedy před víc jak 30 lety. Tehdy ji pro Galerii hlavního města Prahy připravil František Šmejkal ve spolupráci s Rostislavem Šváchou a Janem Rousem. Nynější projekt se k tématu vrací, a to nejen ve větší šíři záběru a s novými poznatky, ale také v bohatších možnostech prezentace. Zaměřuje se na to, co bylo pro pojetí tvorby a další aktivity Devětsilu zásadní, zejména na vizualitu moderního světa, mísení uměleckých druhů, spojení poezie a racionality. Cílem je nabídnout výstavu jako živou a dynamickou podívanou, která plně odpovídá poetice Devětsilu.

Hned úvodní prostory výstavy jsou vyhrazeny modernímu světu: světelnému reklamnímu sloupu, filmovým záběrům nočního městského ruchu a fotoreportážím ze současného života. Prosazovaná modernost se v samotné tvorbě členů Devětsilu odrazila asi nejvíc v architektuře. Často reprodukované americké mrakodrapy a zaoceánské parníky ovlivnily vnější vzhled navrhovaných staveb, které ještě oživovaly světelné reklamy. Reklamy byly také součástí návrhu Krejcarova obchodního domu Olympic, jehož velký model dominuje architektonické části výstavy. Technické inovace umožnily také výjimečné výtvarné projekty Zdeňka Pešánka založené na využití elektřiny a kinetismu, prezentované nejen v kresbách a modelech, ale i počítačové simulaci. Díky spolupráci s Národním filmovým archivem je na výstavě několik oddílů s projekcemi včetně půvabné reklamy na divadlo Dada. Ty doplňuje série slideshow se stránkami časopisů a knih a fotografiemi realizovaných divadelních představení. Český rozhlas poskytl zvukové nahrávky Burianova voicebandu. Poezie byla v Devětsilu, také díky Teigovi, jedním z klíčových projevů. Ve svých manifestech poetismu ji chápal jako budoucí celistvou koncepci tvorby a života, nového životního pocitu. V konkrétní podobě se na výstavě s poezií setkáme nejenom u devětsilských básníků, jejichž tvorbu přibližují vystavené básnické sbírky a ukázky z poezie, ale také v dalších oblastech, do nichž zasáhla, zejména ve výtvarném umění, kde se nejsilněji vepsala do kolážových obrazových básní i pozdějšího artificialismu Štyrského a Toyen. Jak je patrné, prioritou výstavy není „klasické“ výtvarné umění (to se soustředí jen na vybrané klíčové práce), ale pestré představení Devětsilem preferované vizuality.

K výstavě vychází publikace v české a anglické verzi s bohatým obrazovým doprovodem. Podílel se na ní tým autorů, jmenovitě Jitka Ciampi Matulová, Karel Císař, Lucie Česálková, Petr Ingerle, Alena Pomajzlová, Jakub Potůček a Jindřich Toman. Katalog je členěn podle jednotlivých oborů (výtvarné umění, architektura, divadlo, fotografie, film) a témat (role časopisů a performativní charakter Brněnského Devětsilu), ale na mnoha místech se texty nutně doplňují a prostupují (výtvarné umění odkazuje k filmu a naopak, architekti navrhují divadelní scény i podoby nových divadel, význam fotografií se zesiluje a mění při reprodukování v časopisech, optický charakter poezie dotváří konstruktivistická typografie, poezii vizualizuje moderní výrazový tanec aj.). Do řady příspěvků zasahují úvahy o mísení umění a „neumění“ (zejména u filmu) či spojování uměleckých druhů do nové, syntetické a experimentální podoby uměleckého díla (oddíl intermediality, divadlo). Prolínání se týkalo nejen uměleckých druhů, ale odrazilo se i v internacionálním charakteru avantgardních aktivit, což dokládají hlavně časopisy přebírající navzájem reprodukce i články, nezřídka v originálním znění.

Rozsáhlé aktivity Devětsilu souvisely s nadějemi vkládanými do obnoveného života po první světové válce. Krátké, ale intenzivně prožívané desetiletí bylo naplněné optimismem, neutuchající tvůrčí invencí a velkou otevřeností k okolnímu světu. Mnohé z toho by mohlo posloužit jako inspirace i dnes. Proto výstava Devětsilu není jen ohlédnutím za jednou důležitou etapou českých dějin umění a nebyla zamýšlena jen jako retrospektiva.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *