Artalk.cz

TOP svět 2.–8. 12. 2019

Maďarsko připravuje nový kulturní zákon, který má omezit fungování nezávislé kultury – Letošní Turner Prize si finalisti a finalistky rozdělili – Kolektiv Centrum pro politickou krásu je kritizován za svou kontroverzní intervenci do veřejného prostoru

1/ Maďarsko připravuje nový kulturní zákon, který má omezit fungování nezávislé kultury

Jak Artalk informoval šéfredaktor maďarského Artportalu Gergely Nagy, tamější vláda sestavuje nový „kulturní zákon“, který by měl výrazně omezit nezávislou kulturu v Maďarsku. Podle připravovaného dokumentu by měl být zrušený Národní kulturní fond Maďarska (Nemzeti Kulturális Alap, zkráceně NKA), organizace financující nezávislé projekty, jednotlivé umělce i mezinárodní spolupráci vzniklý v roce 1993. Fond zřízený maďarským parlamentem podporuje jednotlivé projekty z oblasti výtvarného umění, hudby, literatury i divadla a tance a to na základě rozhodnutí odborné komise. Finanční zdroje čerpá z daně na hazardní hry a loterie. V roce 2016 začaly být pravomoci NKA postupně omezovány a vedení začalo podléhat politickému tlaku, přesto fond stále platil jako hlavní zdroj podpory nezávislé kulturní scény. Připravovaný dokument měl dále upravovat také financování divadel vlastněných a financovaných městem, které využívají státní podpory. Tato podpora by do budoucna byla možná jen v případě, že by vláda měla rozhodující hlas při volbě nových ředitelů institucí, jinak by stát daná divadla více nepodporoval. Návrh tohoto nového kulturního zákona byl v pondělí 9. prosince zveřejněn na webových stránkách maďarského parlamentu a zřejmě po kritikách a veřejné petici, kterou podepsalo na 50 000 lidí, byly některé nejkontroverznější návrhy pozměněny. Přesto proti zákonu včera večer v ulicích Budapešti protestovalo tisíce lidí v čele s novým starostou města Gergelym Karácsonym, který na demonstraci také promluvil a jenž patří k vládní opozici. Jak Nagy upozorňuje, tyto kroky jsou součástí „války“ současné vlády proti opozici, která v říjnu v Budapešti zvítězila ve volbách. V připravovaném zákonu se se přímo píše o „řízené kultuře“, která počítá s centralizací, určováním pravidel pro kulturní instituce i jejich kontrolu. Projednávání zákona v parlamentu proběhne ve středu 11. prosince.

2/ Letošní Turner Prize si finalisti a finalistky rozdělili

Oscar Murillo, Tai Shani, Helen Cammock a Lawrence Abu Hamdan při předávání cen Turner Prize. Zdroj: Facebooková stránka Turner Contemporary 

Letošní ročník prestižní britské ceny Turner Prize, který se letos konal v Margate v Kentu má hned čtyři vítěze. Finalisté Lawrence Abu Hamdan, Helen Cammock, Oscar Murillo a Tai Shani si mezi sebou cenu rozdělili. Svým gestech chtěli ukázat, že i v této době je třeba se snažit o pospolitost. V době politické krize v Británii a velké části světa cítíme silnou pohnutku využít příležitosti učinit z ceny kolektivní prohlášení“, uvedli výtvarníci v dopise adresovaném porotě. Ta s jejich návrhem souhlasila a ocenění dotované 40.000 librami rozdělila rovnoměrně mezi všechny čtyři umělce. Letošní finalisty spojuje zájem o politická a společenská témata. Jak uvedli pro britská media, právě z tohoto důvodu je těžké posuzovat, jaké téma hovořící o současných sociopolitických tématech je důležitější. Lawrence Abu Hamdan z Jordánska vytváří audiovizuální instalace, ve kterých zkoumá „politiku naslouchání“ – roli zvuku a hlasu v lidskoprávních zákonech. Spolupracuje s organizacemi jako je Amnesty International and Defense for Children International a ve svých zvukových instalacích a přednáškách pak využívá výsledky výzkumu. Ústředním bodem díla britské umělkyně Helen Cammock je zkoumání složitosti sociálních dějin za pomoci hlasu. Její snahou je „odkrývání marginalizovaných hlasů v historii“. Její videa i texty jsou charakteristické jistou fragmentárností. Nesnaží se o vytváření lineárního příběhu, spíše zachycuje jednotlivé segmenty historie, které spojuje do nového celku. Oproti tomu kolumbijský umělec Oscar Murillo se zaměřuje na konkrétní příběhy lidí a komunit, otázku migrace, kterou sám prožil v 11 letech, když jeho rodina odešla z Kolumbie do Londýna i životní podmínky dělníků v továrnách. Ve svých sochách, malbách a instalacích klade důraz na materiálovou stránku i proces samotného vzniku díla, kdy často recykluje již dříve vyrobené materiály. Práce poslední z výherců britské umělkyně Tai Shani, která byla letos zahraničním hostem výstavy finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého (do 8.12., Moravská galerie v Brně) zahrnuje sochařské instalace, filmové projekte i performance točící se okolo experimentálních textů. Čerpá z osobní historie i příběhů a mýtů centralizujících ženská témata zachycená ve vizuálně působivých instalacích. Turner Prize je nejprestižnější britské ocenění věnované umělcům narozeným nebo pracujícím ve Velké Británii udílené od roku 1984 za výstavu konanou v předchozím roce.

2/ Kolektiv Centrum pro politickou krásu je kritizován za svou kontroverzní intervenci do veřejného prostoru

 

 

Kritizovaný pomník vytvořený Centrem pro politickou krásu. Zdroj: Getty Images  

Německá umělecká skupina známá jako Centrum pro politickou krásu (Zentrum für Politische Schönheit) instalovala minulý týden provokativní monument v centru Berlína před budovou Říšského sněmu, který obsahuje popel židovských obyvatel zemřelých během druhé světové války v koncentračních táborech. Umělci sdělili serveru The Art Newspaper, že dílo je zdviženo na místě, kde byla v roce 1933 vymýcena demokracie, a svou kritiku zároveň míří na konzervativní alianci pod vedením Angely Merkelové, která otevřela možnost vlády s podporou krajně pravicové Alternativy pro Německo (Alternative für Deutschland, AfD). Na umělce se snesla vlna kritiky za neuctivé zacházení s popelem zemřelých obětí nacismu. Jak uvádí Christoph Heubner, výkonný viceprezident Mezinárodního osvětimského výboru: „Pro přeživší oběti nacismu a jejich potomky je myšlenka, že byl popel jejich zavražděných rodinných příslušníků přepravován po celé Evropě za účelem demonstrací, jen těžko snesitelná. Přestože chápou a respektují politický záměr iniciátorů, považují tento druh demonstrace za neuctivý.“ Skupina se ohrazuje, že dodnes nebyl vztyčen památník, který by ukazoval na moment, kdy „konzervativci svěřili německou demokracii vrahům“. Centrum pro politickou krásu uvedlo, že provedlo laboratorní výzkum z 248 vzorků z 23 míst poblíž táborů smrti. Bylo zjištěno, že 175 z nich obsahuje lidské pozůstatky. Památník, který hrozivé události holokaustu připomíná, má oficiální povolení do 7. prosince, poté by měl být odstraněn. Centrum pro politickou krásu vyvolalo rozruch již v roce 2017, kdy vedle domu Björna Höcke, vedoucího člena AfD, nainstalovalo repliku berlínského památníku holokaustu. V letošním roce bylo zastaveno trestní vyšetřování skupiny, které zahájil státní zástupce v Höckeho domovském státě Durynsko.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *