Artalk.cz

Laureátem 30. ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého je Andreas Gajdošík

Laureátem 30. ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého je Andreas Gajdošík, který kombinuje programátorské dovednosti s politickou angažovaností. Diváckou cenu získala malířka Pavla Malinová

Andreas Gajdošík a Pavla Malinová na ceremoniálu v kině Metropol v Olomouci. Foto: Gabriela Knýblová

Držitelem nejprestižnější české ceny pro vizuální umělce do 35 let se dnes stal Andreas Gajdošík. Umělec, který ve své tvorbě dlouhodobě kombinuje programátorské schopnosti se sociální a politickou angažovaností, je známý především skrze projekty zveřejněné ve virtuálním prostoru, jako jsou mystifikační webové stránky bojující proti xenofobii nebo mocenským strukturám. Diváckou cenu Českých center a s ní spojený rezidenční pobyt v sídle některého z Českých center získala Pavla Malinová za svou sérii maleb doplněnou o kamenné sochy a specifickou scénografii. Porota ocenila také sdílený experimentální prvek letošní výstavy finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého, a sice její pohon na solární energii a související výzkum směrem k udržitelnosti činnosti kulturních institucí v době klimatické nouze. Slavnostní ceremoniál v režii Bohdana Bláhovce se konal v prostorách kina Metropol v Olomouci, poprvé ve spolupráci s festivalem PAF Olomouc 2019. Výstava Cena Jindřicha Chalupeckého 2019 je k navštívení až do 19. ledna 2020 v prostorách Pražákova paláce Moravské galerie v Brně.

Ocenění otevřeného aktivismu

Mezinárodní porota vybrala Andrease Gajdošíka pro jeho otevřeně aktivistický přístup: „Oceňujeme Gajdošíkovo chápání umění jako svobodného prostoru, který umožňuje kritické uvažování a jednání,“ prohlásili porotci ve svém zdůvodnění jeho výběru do skupiny letošních finalistek a finalistů. Nyní Andrease za online projekt Nelidské zdroje porota zvolila laureátem, protože „přistupuje kriticky k současným mocenským politickým strukturám a snaží se je nabourávat pomocí jejích vlastních nástrojů. Kromě aktivního zájmu o společenské dění rovněž rozvinul vlastní umělecký  jazyk, který se vyznačuje hloubkou, upřímností a poetičností.“ Aktivistická povaha Gajdošíkova přístupu se projevila také během samotného ceremoniálu v olomouckém kině Metropol. Namísto klasického poděkovaní pozval umělec přítomné i televizní diváky na program Přehlídky animovaného filmu (PAF), koncerty a také na dražbu movitých věcí Exekutorského úřadu Přerov JUDr. Lukáše Jíchy, v rámci níž vypíchl nabídku dětského oblečení. Gajdošík se tak v projevu kriticky vztáhl k aktuální diskuzi na umělecké scéně, kterou rozbouřilo otevření olomouckého centra Telegraph financované ředitelem Exekutorského úřadu Přerov Robertem Runtákem. Autor kromě ceny z dílny Maxima Velčovského již tradičně získá i dvouměsíční stipendijní pobyt v New Yorku ve spolupráci s rezidenčním centrem Residency Unlimited a sto tisíc korun na realizaci nového autorského projektu. S tím je spojena také další podpora Společnosti Jindřicha Chalupeckého při zajištění realizace a prezentace tohoto projektu.

Online experiment jako satirická kritika vlivu premiéra České republiky na média

Na výstavě Ceny Jindřicha Chalupeckého 2019 Andreas Gajdošík prezentuje výstupy z virtuálního experimentu, kdy vytvořil takřka identické duplikáty serverů Lidovky.cz a iDNES.cz. Ty jsou provozovány mediální skupinou MAFRA, která je součástí koncernu AGROFERT dodnes spjatého s činností předsedy vlády Andreje Babiše. Na sesterských stránkách původních serverů, které v Gajdošíkově podání měly domény l-dnes.cz a 1idovky.cz, je kromě běžných zpráv duplikujících původní obsah zveřejněna i „skrytá pravda“ ze zákulisí – v titulcích článků nebo v jejich textu se například dočteme o jednání politiků s „pánem této redakce“ Andrejem Babišem, jehož osobě jsou na jiných místech přičítány další atributy, jako například „náš pevný cenzor“ nebo iniciátor hnutí „ANO, Babišovi bude líp“. Tyto automaticky generované přívlastky se objevují v každém článku zmiňujícím premiérovo jméno.

Díky sdílení těchto alternativních serverů skrze sociální sítě nemusí potenciálním čtenářům hned dojít, že jsou na jiné adrese, než si myslí. Umělce přitom zajímá především dění kolem této hříčky, komentáře a odezva, kterou jeho poněkud husarský kousek vzbuzuje. Po právní výzvě od mediální skupiny MAFRA umělec před měsícem původní servery stáhl, nicméně samotný projekt zveřejnil pod open source licencí a servery dál převzal neznámý provozovatel. Projekt tak může pokračovat, stejně jako veřejná diskuse jak o této konkrétní kauze, tak obecněji o spojení mocenských struktur s obsahem generovaným médii.

„Projekt Andrease Gajdošíka je založený na poměrně jednoduchém principu, jeho dosah skrze internet, sociální sítě, veřejnou a mediální diskusi je ale značný. Mnohem důležitější než to, co je v galerii, je právě přítomnost díla ve veřejném a virtuálním prostoru. Porota podpořila projekt, ve kterém autor sám nejvíce riskoval, nezůstal v bezpečném prostředí estetického vyjádření. Umění má samozřejmě řadu dalších poloh, které jsou neméně důležité, a v letošním ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého je porotci rovněž vyzdvihli. Po dlouhých diskusích se ale rozhodli svůj finální hlas dát radikálnímu postoji, bez kterého se současnost neobejde,“ komentuje rozhodnutí poroty ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého Karina Kottová.

V diváckém hlasování zvítězila malba

Prezentace Pavly Malinové, etablované malířky, která absolvovala Fakultu umění na Ostravské univerzitě a dlouhodobě působí v Praze, se opírá o osm velkoformátových maleb, doplněných o prostorovou architektonickou intervenci v podobě temně modré vlnité zdi, „podepřené“ kamennými sochami souznícími s výtvarným stylem vystavených obrazů. Diváci ve svém hlasování přesvědčivým počtem hlasů vyjádřili podporu své favoritce, která díky tomu může vyrazit na krátkodobou rezidenci do některé z poboček Českých center, která jsou již po několik let partnerem tohoto ocenění.

Díla všech finalistů – Comunite Fresca, Andrease Gajdošíka, Baptista Charneuxe, Marie Lukáčové a Pavly Malinové můžou zájemci zhlédnout na výstavě Cena Jindřicha Chalupeckého 2019 v Pražákově paláci v Moravské galerii v Brně do 19. ledna 2020.

ANDREAS GAJDOŠÍK

Andreas Gajdošík (*1992, Brno) je absolventem Ateliéru intermédií na brněnské Fakultě výtvarných umění VUT. Je členem zvukově-performativní skupiny Evropská unie. Zaměřuje se na prezentaci své tvorby ve veřejném prostoru, ať už fyzickém, nebo virtuálním. Jeho práce spočívá v intervencích do mediální sféry a sociálních sítí, tvorbě mystifikačních softwarů nebo webových stránek, a to s cílem zformovat prostor pro kritickou reflexi zavedených struktur uměleckého světa, ale také politického prostoru a jeho extrémních poloh. Srze performance, programování nebo zvukové akce vytváří ironické a satirické komentáře usilující o změnu statu quo. Gajdošík představil svou práci v rámci nezávislé české a slovenské galerijní scény, ale také například v curyšském Cabaretu Voltaire v rámci bienále Manifesta 11 (2016).

PAVLA MALINOVÁ

Pavla Malinová (*1985, Vsetín) je absolventkou Fakulty umění Ostravské univerzity v ateliéru malby. Je figurální malířkou, přičemž robustní postavy v jejích obrazech rozehrávají mnohoznačné hry. Malinová pracuje se současnou i archetypální symbolikou, mužským a ženským principem, osobním romantismem v post-faktické době. Její malby často vystupují z dvojrozměrnosti do prostoru a stávají se objektovými kompozicemi, nebo naopak vznikají v site-specific duchu přímo na stěnu galerie. Odkazy k modernistickému tvarosloví jdou ruku v ruce se syrovostí blízkou art brut. Svou tvorbu Malinová představila v řadě nezávislých galerií i uměleckých institucí po celé České republice, ale také v   Berlíně, Bruselu nebo Krakově.

SLOŽENÍ MEZINÁRODNÍ POROTY

Vjera Borozan, historička a teoretička umění, pedagožka působící v Praze – předsedkyně poroty

Zdenka Badovinac, ředitelka Moderna galerija v Lublani

João Laia, ředitel Muzea současného umění Kiasma v Helsinkách

Lenka Klodová, umělkyně, vedoucí Ateliéru tělového designu FaVU VUT v Brně

Laurel Ptak, ředitelka Art in General v New Yorku

 

Spolupořadatel: Moravská galerie v Brně

Hlavní partneři: Ministerstvo kultury ČR, Magistrát hl. m. Prahy, J&T Banka

Hlavní mediální partner: Česká televize 

Partneři: Statutární město Brno, Státní fond kultury ČR, Městská část Praha 7, Trust for Mutual Understanding, Česká centra, Institut umění – Divadelní ústav, Národní galerie Praha, Centrum a nadace pro současné umění Praha, Residency Unlimited, MeetFactory, Stuchlíková & Partners, Fair Art

Mediální partneři: Art + Antiques, Artyčok.tv, ArtMap, Artalk.cz, Radio Wave, Art Viewer, A2, Flash Art, Dopravní podnik hl. m. Prahy, Railreklam, GoOut

Hlavní partneři výstavy CJCH: FitCraft Energy, Baumit, Papyrus Bohemia s. r. o.  

Partneři výstavy CJCH: Biofilms, Elektro-Pegas, Duro Design, Fermacell GmbH, Glazura, Kremer Pigmente, Zlatá loď

Komentáře

    • Taťána Štefánková

    Tatana Stefankova, redaktorka, překladatelka: To se nám ta soutěž zvrtla. Doposud vždy podporovala smysluplné tvůrčí nápady. jejím úkolem je podporovat mladé umění. Tohle není umění a nechápeme, jak to mohlo získat cenu. Palec dolů. Jiní čtenáři tuto cenu pojmenovali například „Cena za kopnutí“ – souhlasím s nimi.

    • Ing. Josef Sládek

    Zase nezklamali. Po zdůvodnění rozhodnutí komise ve stylu “ pseudohluboká hovadina “ se k převzetí životní ceny
    dostavil vítěz, oblečený jak na sobotní fotbálek a cenu odmítl. Čekal jsem přiznání, že jeho činnost žádným uměním není a proto za ni cenu nemůže převzít. Jenže pak začal s Gretou a bylo jasný, že touží po slávě a skandálu za každou cenu. Jen tak dál. Jak asi vypadá předávání méně prestižních cen ?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *