Artalk.cz

TOP svět 11.–17. 11. 2019

Benátky opět pod vodou – Soros podporuje repatriaci afrických uměleckých předmětů – Národní galerie Skotska vypověděla spolupráci s British Petroleum.

1/ Benátky zažily největší povodeň od roku 1966

Acqua alta v Benátkách, 4. listopadu 1966, zdroj: wikimedia commons

V noci z 12. na 13. listopadu zažily Benátky největší povodeň od roku 1966, voda dosahovala až 187 cm nad běžnou hladinu moře, jen o sedm centimetrů méně než před padesáti třemi lety. V živé paměti doposud zůstávají také velké povodně z počátku listopadu minulého roku. Opakování situace tak vzbuzuje silný neklid. Již tehdy se hovořilo o tom, že jde o důsledek klimatické změny, což je podle starosty Benátek, Luigiho Brugnara, i příčinou aktuální situace. Současná kalamita si vyžádala dva lidské životy, poničila velké množství domů, většinou kulturních památek, znehodnotila vybavení univerzity, obchodů, hotelů a dalších zařízení, zdemolovala několik protipovodňových stěn a zničila mnohé zakotvené lodě, motorové čluny nebo gondoly. Benátská muzea a organizátoři Benátského bienále uvádějí, že nedošlo k žádnému poškození uměleckých děl, byť v Ca’ Pesaro, kde sídlí galerie moderního umění, vznikl kvůli zkratu elektrického vedení požár, jenž byl však včas uhašen. Na jev zvaný acqua alta jsou Benátčané zvyklí a patří k městskému koloritu. Tentokrát se však k úkazu, který vzniká v zimních měsících hlavně díky synergii mořských proudů, větru a polohy měsíce, přidala nezvykle silná bouře nad Středozemním mořem. Acqua alta vyřadila z provozu celé město, situace se uklidnila až o víkendu. Škody na kulturních památkách, které jsou poškozovány zejména slanou mořskou vodou, se budou teprve zjišťovat. Některé však nemusí být patrné okamžitě. Postupná eroze v místech, kam se voda běžně doposud nedostala, může tyto památky zásadně poškodit. Benátčané také projevují silnou nevoli a skepsi týkající se protipovodňových opatření. Již v osmdesátých letech vznikl projekt „MOSE“, jenž začal být realizován v roce 2003. Jedná se o vybudování mobilních hrází mezi jednotlivými ostrovy laguny. Podle dosavadních údajů je již osmdesát procent projektu, jenž byl v minulosti zdržen korupční aférou, hotovo. Postavené části ale již dnes vyžadují značné náklady na opravy.

2/ Sorosova nadace The Open Society Foundations založila program pro repatriaci afrických uměleckých předmětů

George Soros v roce 2012 na Festivalu ekonomie, zdroj: wikimedia commons, Niccolo Caranti

Nadace The Open Society Foundations, kterou založil George Soros, vyčlenila 15 mil. amerických dolarů na čtyřletý projekt, jenž bude různými způsoby podporovat repatriaci uměleckých předmětů ukořistěných kolonizátory v Africe. Ředitel nadace Patrick Gaspard k tomu uvedl: „Dědictví koloniálního násilí má dodnes hluboké následky, jako jsou způsoby udržování nerovnováhy moci a rasismu. Nejedná se o pouhé navrácení konkrétních uměleckých děl, nýbrž o obnovení samotné podstaty těchto kultur.“ Sorosova iniciativa se zaměří především na podporu soudních sporů, vytváření koalic a organizaci odborných setkání afrických vědců, kulturních a politických činitelů nebo duchovních vůdců. Vedoucími této iniciativy jsou Rashida Bumbray (ředitelka oddělení umění a kultury OSF), Anthony Richter (ředitel oddělení zvláštních iniciativ) a Ayisha Osori (ředitelka iniciativy pro Západní Afriku). Nadace OSF tak přímo navazuje na kroky prezidenta Emmanuela Macrona, jenž v minulém roce zveřejnil zprávu Bénédicte Savoy a Felwina Sarra, na jejímž základě byla vytvořena pracovní skupina, která se intenzivně věnuje výzkumu a identifikaci uměleckých děl původně pocházejících z afrických zemí, které Francie získala před rokem 1960 jako koloniální kořist. Francie tak jako první začala tyto artefakty navracet. V současnosti stejné kroky podniká i německá vláda, která na projekt repatriace vyčlenila 2,17 mil. amerických dolarů (více zde).

3/ Národní galerie Skotska vypověděla spolupráci s BP

Havárie ropné plošiny společnosti BP v Mexickém zálivu, 2010, zdroj: wikipedia

Národní galerie Skotska oznámila, že z důvodu klimatické nouze odstupuje od spolupráce s ropnou společností British Petroleum (BP). Rozhodla se tak týden poté, co byla v Journal of Bioscience zveřejněna zpráva World Scientists’ Warning of a Climate Emergency. Tuto studii podepsalo 11 258 vědců ze 153 zemí světa. Partnerství s BP již v minulosti vypověděla například Tate Gallery nebo Edinburgh Festival. Oproti tomu British Museum ve spolupráci s touto společností pokračuje. V uměleckém světě již kvůli tomu proběhlo v posledním roce několik protestů, pořádaných iniciativou BP or not BP. Poslední událostí podporovanou touto ropnou společností, která proběhne ve skotské Národní galerii, bude 7. prosince otevření výstavy BP Portrait Award (viz také zde). Jeden z porotců ceny, Gary Hume, vyzval již v červnu tohoto roku další z pořadatelů ceny, National Portrait Gallery v Londýně, aby se zmíněnou společností již dále nespolupracovala (více zde). Detaily protestů již v minulosti zveřejnil Artalk (zde a zde).