Artalk.cz

TZ: Vladimír Kysela

Vladimir Kysela / Píseň pro rytíře Aklina / Galerie kritiků / Praha / 22. 11. – 15. 12. 2019

Výstava obrazových fotografií Vladimíra Kysely (*1958, Ústí nad Orlicí), zaměřená na dílo Antoina de Saint-Exupéryho, je třetím posledním dílem autorova triptychu po prvním významném cyklu Máchovské kontemplace (Galerie kritiků, leden 2017) a druhém neméně významném, Očima H. Ch. Andersena, vystaveném rovněž v Galerii kritiků v lednu 2018. 

První Máchův soubor fotografií v pojetí krajinomalby byl autorem vytvořen na základě literární předlohy Máchova Máje a mezinárodně oceněn v Paříži, Los Angeles a Lucemburku. Druhý cyklus příběhů H. CH. Andersena získal ocenění v MIFA – Moscow International Foto Awards  a v IPA – Los Angeles, International Photography Awards. Třetí soubor fotografických záznamů ve stopách Antoina de Saint-Exupéryho se také již pyšní mezinárodním oceněním MIFA – Moscow International Foto Awards a FAPA London – Fine Art Photography Awards. Obsahově se týká zejména příběhů Citadela, Země lidí, Válečný pilot a Noční let, jde po stopách života a letecké profese slavného umělce. Po dvouleté odmlce jím autor zakončuje svou čtyřletou práci na fotografickém triptychu literárních předloh Mácha-Andersen-Exupéry.

Zatímco v případě K. H. Máchy se jednalo o vyjádření romantického příběhu v barvách a jejich světelně atmosférických účincích, u H. Ch. Andersena upoutal autora především rytmický jazykový styl „staccato“, jehož odezvou ve fotografii se stala kromě světelných kontrastů a barev i práce s mezními znaky a detaily. „Použil jsem metodu blendování, prolínání světla, stínů, barev a kontrastů, pracoval jsem současně s několika expozicemi,“ uvádí autor.  Poezie ryzího romantika K. H. Máchy nám připomíná dramatický scénář a její lyrickou reflexí ve fotografii jsou scény hrůz a tragédií, kdežto u realističtějšího H. Ch. Andersena se ve vyprávění prolínají zářivé představy s předtuchou neblahého rozuzlení, takže pohádkový sen skončí jen drsným procitnutím. Společné pro vyjádření stylu obou literátů je v Kyselově zobrazení snově pojaté vidění, lyricky expresivní malba. Scenérie krajin, v nichž fotograf svědomitě pořizuje záznamy podle literární předlohy vyznívají často truchlivě a melancholicky, avšak ve vizuální podobě, transponované do nadreálného světa, vyjadřují krásu abstrahované kompozice, s figurálními náznaky autorových reálných zážitků.

V procesu příprav pro třetí cyklus fotografií navštívil autor spisovatelovo rodiště v Lyonu, kde stojí také jeho pomník. Dále blízké městečko Saint Maurice de Remens v místech, kde Exupéry trávil své dětství a dnes působí i jeho nadace. Další zastávkou autora po životních stopách spisovatele bylo letiště v Amberieu, kde Exupéry absolvoval svůj profesní křest na pilota a stal se členem poštovní přepravní společnosti; dnes je letiště vojenským prostorem, zahrnujícím malý aeroklub s jeho jménem. K uzavření této kapitoly absolvoval autor i lety poblíž Agadiru a Tiznitu, podél Exupéryho pravidelné poštovní trasy z Toulouse do Dakaru. Pak následovalo vlastní zpracování obrazových záznamů a jejich uspořádání do výstavy.

Instalace výstavy je koncipovaná tak, že sleduje postupně hlavní období Exupéryho života, tj. čas jeho dětství a vzpomínek na dětství, počátky létání a poznávání světa pilotů a letadel. Dále uvádí poušť Saharu a prostředí, kde spisovatel dospěl, kde se zrodil jeho hluboký humanismus a vztah k lidem, a kde na vlastní kůži zažil i ohrožení života. Poté válku, období zmaru a ztrát, spojené se snahou zahlédnout přes temnou oponu hrůz světlo víry a naděje. Tyto tři tematické okruhy charakterizují podle autorova názoru Exupéryho osobnost a tvorbu. K úsudku autora přispělo i rozjímání nad korespondencí spisovatele s matkou a manželkou Consuelo. Konečně se nad touto prezentací génia vznáší slavné dílo Malý princ, jako vidina, kterou lze jen vytušit z autorových vizuálních náznaků.

Prezentaci doplňují ukázky z „pracovního prostoru projektu“ – projektového blogu, skicy jednotlivých obrazů, výňatky z umělcova rukopisu, video smyčka z práce na obrazech triptychu apod. V atriu jsou pak rozmístěny „exupéryovské reálie“ – reportážní fotky z Francie a Maroka, instalace vrtule, astro –fotografie – hvězdokupy aj.

O spisovateli toho bylo napsáno mnoho, avšak Kyselův projekt není ani novou biografií, ani o ilustracích jeho knih. Autor se snažil najít klíčové tvůrčí impulsy v umělcově životě a ty pak převést do výtvarného jazyka. Říká, že jeho prezentace osobnosti Exupéryho má základ v juxtapozicích, protože tento umělec a velký snílek trpěl paradoxy, chtěl tak nějak všechno –  absolutní lásku i svobodu, věrnost i nevěrnost, samotu i společnost, přepych i chudobu. Výstava tedy vytvoří nový samostatný příběh, nikoli nepodobný také jejímu autorovi.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *