TZ: Vladimíra Klumpar

Vladimíra Klumpar / Vibrace / Galerie Kuzebauch / Praha / 18. 9 . – 8. 11. 2019

Svět umění a jeho hodnot je sice proměnlivý a nestálý jako lidské emoce, přesto však existují pevné body, ostrůvky uprostřed oceánu, odolávající vzedmutým módním vlnám. Patří k nim i skleněná tavená plastika, technologie známá již ve starověku, ale k dokonalosti dovedená až v Čechách druhé poloviny 20. století. Sklo se proměnilo ve výsostně sochařský materiál skýtající dosud netušené výtvarné možnosti, což uchvátilo generace tvůrců a sběratelů po celé planetě, zejména v Evropě, USA a Japonsku.

Vladimíra Klumpar po studiích na SUPŠ sklářské v Železném Brodě absolvovala roku 1981 na pražské VŠUP v ateliéru skla prof. Stanislava Libenského, jenž byl společně s Jaroslavou Brychtovou synonymem fenoménu tavené skleněné plastiky. Inspiroval k jejímu uměleckému využití mnoho svých studentů, z nichž se jen nemnozí dokázali trvale prosadit v zahraničí. Vladimíra Klumpar, žijící a tvořící v USA (1985–1998), Mexiku (od r. 1989) a České republice (od r. 2000) však do této vybrané společnosti patří.

Její skleněné objekty, často v jasných dominantních barvách, jsou dynamické a životné. I ve své kontemplativní podobě v sobě skrývají energii pohybu, jsou zachyceným obrazem okamžiku, neopakovatelnou momentkou, mrknutím oka. Je jim vlastní vnitřní chvění, neklid, vibrace, způsob komunikace vlastní zemi i člověku. Právě proto patří Vladimíra Klumpar k nejvýraznějším tvůrcům své generace, protože se sklem nezachází jako s běžným materiálem, ale jedinečným přírodním úkazem, pátým elementem.