Artalk.cz

TZ: Koláž (František Jugas a Petr Nápravník)

Koláž. František Jugas (1944–1992) a Petr Nápravník (1986) / Kurátorka: Barbora Klímová / Kulturák Archa / Lubná u Poličky / 20. 7. – 20. 8. 2019

Výstava Koláže František Jugas (1944–1992) a Petr Nápravník (1986) vznikla na základě inspirativní souhry náhod. V roce 2019 Petr Nápravník jako student Fakulty výtvarných umění VUT v Brně našel ve svém podnájmu rozsáhlou pozůstalost Františka Jugase, která kromě korespondence a básnického díla ve strojopisech obsahuje velké množství koláží z let 1971–1985. Petr Nápravník se shodou okolností sám věnuje především kolážím, v nichž používá různě degradovaný materiál. Proto také nejprve zvažoval recyklaci nalezeného díla. Poté, co jsme jej společně nahlédli a rozluštili autogram autora, mě jméno navedlo k předchozím osobním sondám do brněnského kulturního života 60.–90. let 20. století. Jeho dosud nezpracovanou kapitolu představuje fenomén tzv. Brněnské bohémy, jejímž byl Jugas kmenovým účastníkem.

Členové tohoto společenství se postupně sdružovali především díky výrazné generační zkušenosti. Většina se narodila za druhé světové války či krátce po ní, do roku 1950. V dětství prošli stalinistickým školstvím. Přesto, anebo právě proto se v otevřenější atmosféře 60. let této minulé zkušenosti vymykali. Otevírali se současnosti, měli povědomí o aktuálních uměleckých hnutích. Zajímali se o duchovní orientální proudy. Inspirovala je filozofie existencialismu a absurdity, patafyzika i dadaistická hravost. Prvky absurdna a patafyziky vyjadřovali členové Brněnské bohémy ve svých dílech, a především právě v rámci neodadaisticky pojatého uskupení. Jako styčnou osobnost, jakéhosi maskota, si vybrali Jana Nováka, literárně činného dělníka, který měl za sebou nedokončené studium na filozofické fakultě tehdejší Univerzity J. E. Purkyně. Svým sveřepým, levicově orientovaným pohledem na svět, jehož normám se zásadně vymykal, a zároveň zcela do sebe zahleděnou perspektivou vyhovoval duchu tohoto hnutí a inspiroval jeho aktivity. V průběhu šedesátých let to byla především různá setkání, akce, veřejné proklamace textů, výlety, prohlášení apod. Vše se pohybovalo na hraně mikrokomunity. Až na výjimky nebyly události dokumentovány. Dnes přežívají v podobě legend, které navíc umocnilo autorské zpracování jakési kroniky tohoto uskupení Pavlem Řezníčkem v románu Hvězdy kvelbu a jeho pokračováních.

Fenoménu Brněnské bohémy, stejně jako dílům řady jejích členů, nebyla dosud věnována adekvátní pozornost. Téměř zapomenuto zůstalo například právě dílo Františka Jugase. Ten byl civilním zaměstnáním autoklempíř. Dělnická profese jej spojovala nejen s dalšími členy Brněnské bohémy, ale také s dalšími současníky, jako byl např. Vladimír Boudník. Výtvarné i literární dílo Františka Jugase se prolínají, většina jeho děl se vejde do formátu A4 a má literární podtext.

Petr Nápravník naproti tomu nerad pracuje s fixním formátem. Jeho koláže vychází z okouzlení estetickými kvalitami zašlého materiálu, často se od koncentrovaného středu odvíjí k asymetrickým okrajům, které mají potenciál dále se rozvíjet do prostoru. Je fascinován hranicí ornamentu a narace. I když se vyjadřuje současným jazykem, stále si udržuje odstup od nového, využívá archaických forem i materiálů.

V tomto ohledu naše výstava překlenuje zajímavý oblouk času, kdy na jedné straně Jugas pracoval s omezenou škálou dostupných tiskovin, které jej jistě ve své tehdejší exkluzivitě fascinovaly. Je třeba si uvědomit, že to bylo v době, kdy barevné tisky nechodily běžně jako spam do schránek, kdy reklama a vizuální smog nebujely jako v současnosti. A na druhé straně Nápravník, který v současnosti pracuje s často příbuzným materiálem z přibližně stejné doby. Většinou ho ale nalézá u kontejnerů jako odpad.

Na výstavě se kromě Petra Nápravníka dále podíleli, Martin Hurych, Eva Machová.

Autorka textu a kurátorka výstav: Barbora Klímová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *