Reakce Kunsthalle Praha na kritiku jejich fungování a financování

Kunsthalle Praha zaslala Artalku reakci na kritiku jejího fungování a financování, kterým se mimo jiné zabývala ve svém článku Anna Remešová.

Kunsthalle Praha jako fórum

Těší nás zájem médií o profil a směřování Kunsthalle Praha, kterou plánujeme otevřít za necelé dva roky. Tým Kunsthalle Praha pracuje na projektu již několik let, máme celkem jasnou představu o dramaturgickém profilu, na druhou stranu stále spoustu věcí ladíme a připravujeme. Je to vzrušující fáze zrodu nové instituce, která má neziskový a nevládní půdorys, což je formát ve světě běžný. Úvaha Anny Remešové přináší upozornění na zásadní roli, kterou začínají mít soukromé iniciativy na české kulturní scéně. Určitě máme ambici být viditelní na mapě kulturních institucí, ale náš pohled je odlišný v tom, že se domníváme, že čím více institucí a galerií bude v Praze, tím lépe pro všechny. Vyspělá města na západ od nás jako např. Kodaň či Brusel mají mnohem více institucí, než má Praha dnes, a pestrost jejich zaměření vytváří z těchto měst kulturní centra. Otevření Kunsthalle Praha nijak nezhorší finanční situaci malých nezávislých galerií, jak se autorka domnívá, jelikož Kunsthalle Praha žádné prostředky na provoz od státu požadovat nebude. Instituce nezávislé na statním financování mají naopak možnost vytvářet prostor pro prezentaci i těch umělců a postojů, které by stát mohl chtít z politických důvodů potlačovat.

Každá rekonstrukce či novostavba v pražském centru přirozeně přináší vedle nadšených očekávání také množství kritiky a diskuzí. Připravovali jsme projekt rekonstrukce Zengerovy trafostanice velmi dlouho a pečlivě. Když jsme budovu koupili, směřovala k tomu být konvertována na hotel a nebýt naší iniciativy, dnes by již hostila turisty. Technický stav vnitřních konstrukcí neumožňoval jejich využití, nevhodný výběr betonové konstrukce při stavbě trafostanice a chemická kontaminace stavby desítkami let používání budovy v komunistickém režimu si vybrala svoji daň. V dialogu s útvary památkové péče zachráníme nejen fasádu budovy, ale i některé významné technické prvky, a vrátíme je zpět do nové budovy. Tristní technický stav budovy byl ale pro nás i příležitostí provést konverzi industriální stavby na moderní muzeální prostory, které budou vyhovovat vystavování současného umění a přinesou Pražanům a návštěvníkům Prahy živé místo pro setkávání v prostorách, kde se minulost potkává s budoucností. Praha potřebuje nejen důslednou památkovou ochranu historického dědictví, ale i současnou architekturu, která funguje v symbióze s historií města. Právě takový projekt se snažíme přinést. Věříme, že až se za dva roky dveře Kunsthalle Praha otevřou veřejnosti, lidé se přijdou podívat a udělají si vlastní názor.

Každá instituce má právo najít si svou identitu a misi. Odlišnost identit vytváří pestrost a ta kultivuje celkové prostředí. Spíše než politicky angažovanou institucí chce být Kunsthalle Praha především názorově otevřenou platformou a fórem pro setkávání odborné i široké veřejnosti. V popředí bude stát umění a dialog, nikoliv náš názor. Naše role je připravovat inovativní výstavy, propojovat mezinárodní a domácí umění a komunity, a přispívat tak k utváření společnosti, která je uvědomělejší, zodpovědnější a přátelštější. Chceme být institucí, která staví mosty mezi lidmi, nikoliv prohlubuje příkopy. Těch máme ve společnosti více než dost a naší misí je spíše společnost spojovat než dále rozdělovat. V Kunsthalle Praha budou mít umělci svobodu a podmínky vyjádřit se k důležitým tématům dnešní doby prostřednictvím umění. Budeme se snažit ctít u toho pravidla tolerance a slušnosti. Naše politická angažovanost bude končit eliminováním všech projevů xenofobie, rasismu či utlačování menšin (ať již z hlediska etnického, genderového nebo jiného) a zamezením projevů podpory zločinných politických režimů.

Děkujeme redakci Artalk, že uvedla do kontextu omluvy informace o údajném netransparentním financování Nadace The Pudil Family Foundation, která je naším zakladatelem, a zmínila stažení citovaného textu Václava Drozda z Artyčok TV.

Zamyšlení Anny Remešové nás inspiruje k navázání hlubšího dialogu s umělci a veřejností o jejich očekáváních od Kunsthalle Praha, pro jehož uskutečnění budeme hledat vhodnou platformu.