TOP svět 17.–23. 6. 2019

Zemřel Martin Roth, odstoupil ředitel berlínského Židovského muzea a Slovensko bojuje za kulturu – opět.

1/ Zemřel americký umělec rakouského původu Martin Roth

Martin Roth, From April to June 2011 I grew grass on a persian rug in my art studio. Zdroj: web umělce

Za dosud nevyjasněných okolností zemřel minulou neděli ve věku čtyřiceti jedna let Martin Roth, umělec narozený v rakouském Štýrském Hradci, jenž byl od svých devatenácti let usazený v New Yorku, kde absolvoval Hunter College (2011/2012). Oznámila to newyorská galerie Yours, Mine & Ours, jež hostila v roce 2018 Rothovu poslední instalaci s názvem In November 2017 I collected a plant from the garden of a mass shooter. Martin Roth, jehož práce se pohybovaly především na poli environmentu, land artu a konceptuálního umění, používal k vyjádření svých myšlenek především rostliny a živočichy. Jmenovaná instalace sestávala z akvária, do něhož přesadil vzácný americký sukulent Atriplex Hymenelytra, zv. Pouštní cesmína (Dessert holly), ukradený ze zahrady masového vraha Stephena Paddocka, jehož útok, který se odehrál 1. října 2017 v Las Vegas, připravil o život 58 lidí a stovky dalších zranil, sám pak spáchal sebevraždu. Součástí této instalace byl též koberec z hotelového pokoje, kde ji Paddock provedl. Autor spatřoval v tomto aktu symbol naděje a chtěl, aby zmíněná rostlina nalezla méně násilnou budoucnost. Humor a ironie pak byly pro Martina Rotha příznačnými prvky jeho dřívější instalace, v níž pracoval s tweety prezidenta USA Donalda Trumpa. Instalace nesla název In May 2017 I cultivated a piece of land in Midtown Manhattan nurtured by tweets (Austrian Cultural Forum, NY, 2017) a simulovala les, uprostřed něhož vyrůstala levandule. Na stropě se nacházely zářivky ovládané online Trumpovými tweety. Umělec tak chtěl, aby byla negativní energie prezidentových proslavených bonmotů transformována v něco pozitivního – tedy růst rostliny, která dokáže uklidnit jak svou barvou, tak i vůní. Mezi další Rothovy zdařilé a opakované instalace patřily ty, v nichž nechal perské koberce zarůstat trávou, ze svého ateliéru vytvořil hnízdiště stehlíků nebo osvobodil zlatou rybku z jezírka v Metropolitním muzeu (více zde). Samotné názvy jeho instalací a akcí přesně popisují podstatu děje.

2/ Peter Schäfer, ředitel Židovského muzea v Berlíně, odstoupil

Screenshot nešťastného tweetu Židovského muzea v Berlíně

Ředitel Židovského muzea v Berlíně, jež bylo otevřeno v roce 2001 a které projektoval známý světový architekt Daniel Libeskind, Peter Schäfer, odstoupil po pěti letech ze své funkce, i když mu v dubnu byla prodloužena smlouva o další rok. Stalo se tak 14. 6. 2019 po kritice a nátlaku ze strany Centrální židovské rady v Německu a státu Izraele. Schäfer se potýkal s ostrou kritikou dlouhotrvající výstavy Welcome to Jerusalem (prosinec 2017 – květen 2019), jejíž narativ byl podle vrcholných představitelů státu Izrael silně muslimský a propalestinský. Vrcholem pak byl tweet muzea zveřejněný 6. 6. 2019, který kritizuje německý parlament za to, že označil hnutí proti Izraeli BDS (Boycott, Divestment and Sanctions) za antisemitské, k čemuž jej svým otevřeným dopisem vyzvaly více než dvě stovky izraelských a židovských vědců. Podle zmíněného tweetu se tak jedná o zřejmou instrumentalizaci. Prezident Centrální židovské rady Josef Schuster uvedl, že se muzeum totálně vymklo kontrole a mělo by být zváženo, zda si stále zaslouží být označováno za „židovské“. Schäfer svou rezignaci, kterou ministryně kultury Německé spolkové republiky Monika Grütters přijala, zdůvodnil tím, že nechce dále poškozovat muzeum. Více čtěte zde a zde.

3/ Slovenská platforma Stojíme pri kultúre bojuje proti ministryni Laššákové

Slovenská ministryně kultury Ľubica Laššáková (uprostřed) během debaty Ako ďalej s Kunsthalle… (vpravo moderátor Michal Hvorecký), 8. 4. 2019, zdroj: facebook Stojíme pri kulture

Slovenská platforma Stojíme pri kultúre, která zaštiťuje jednak nejdůležitější kulturní instituce, ale i menší kulturní subjekty různých forem fungování a s rozličnými zřizovateli z celé sousední republiky, vytvořila obsáhlý dopis premiérovi SR Peteru Pellegrinimu, jenž nyní koluje ve formě „google documentu“ a jako takový je volně přístupný. Tento dopis bude premiérovi předán formou štafety ve středu, 26. června 2019. V dokumentu, jenž je především souhrnným rozborem a ostrou kritikou působení ministryně kultury Ľubice Laššákové, se lze dočíst věcnou a konkrétní argumentaci. Dokument čítá celkem dvacet šest stran textu a je rozdělen do kapitol podle palčivých témat. Speciální oddíl je tak věnován Kunsthalle Bratislava, Slovenské národní galerii, problematice nedostatečné spolupráce a komunikace s odbornou veřejností a v neposlední řadě také kauze Dotačního programu kultury znevýhodněných skupin. V úvodu dopisu se mimo jiné píše: „Vyjadrujeme znepokojenie, že riadenie Ministerstva kultúry Slovenskej republiky je v rukách osoby, ktorá vo svojich stanoviskách, žiaľ, používa nepravdivé tvrdenia, opakovane zavádza, skresľuje realitu, ignoruje verejné prísľuby a polarizuje spoločnosť. Takéto konanie by nemalo reprezentovať členku vlády Slovenskej republiky.“ Dopis dále poukazuje na Leššákové nekompetentnost, neznalost institucí, které spravuje Ministerstvo kultury SR a na zřejmou předpojatost vůči menšinám.