Odpověď rektora UMPRUM na otevřený dopis ve věci výběrového řízení na vedení Ateliéru intermediální konfrontace
Rektor UMPRUM Jindřich Vybíral zaslal Artalku svou odpověď na otevřený dopis, ve kterém signatářky a signatáři požadovali vysvětlení jeho rozhodnutí ve věci výběrového řízení na vedení Ateliéru intermediální konfrontace. Jindřich Vybíral i přes doporučení komise, která vybrala Julii Bénu a Markétu Magidovou, prodloužil smlouvu o rok stávajícímu vedení ateliéru – Jiřímu Davidovi a Milanu Salákovi.
Vážené a milé signatářky,
vážení a milí signatáři,
odpovídám na váš otevřený dopis týkající se výběrového řízení na vedení Ateliéru intermediální konfrontace UMPRUM. Děkuji Vám za vyjádření stanoviska k mému rozhodnutí: Byl bych zklamán, kdyby dění na naší vysoké škole nebudilo zájem a emoce.
Výsledky výběrového řízení jsem chtě nechtě vnímal jako signál, že nazrál čas na změnu ve vedení tohoto ateliéru. Této výzvě nechci odporovat, protože i vynikající umělci po více než patnácti letech učitelského působení mohou být vyčerpáni, snad aniž by si to sami uvědomovali. Mým předsevzetím, které jsem vyjádřil již při kandidatuře na rektorskou funkci, však bylo, aby dlouholetí pedagogové neodcházeli ze školy potupně a s pocitem pokoření či nevděku. Přeji si, aby generační výměna probíhala důstojně, v co možná přátelské atmosféře, a aby bývalí pedagogové se školou nepřerušili pracovní ani lidské kontakty. Abych takový slušný odchod umožnil Jiřímu Davidovi a Milanu Salákovi, nabídl jsem jim dle starých akademických zvyklostí „čestný rok“, během něhož by dokončili započaté projekty a připravili se na předání ateliéru.
K prodloužení smlouvy stávajícím pedagogům jsem se odhodlal také po debatě se studenty intermediálního ateliéru, kteří byli doporučením komise rozčarovaní. Splnil jsem tím další ze svých volebních slibů, že budu při zásadních rozhodnutích vnímat názor posluchačů, jichž se tyto kroky týkají. V neposlední řadě jsem bral ohled na akreditační mechanismy: Odchodem Jiřího Davida by Katedra volného umění přišla o jediného profesora a studijní program o svého garanta. Proto jsem ocenil, že Jiří mou nabídku na roční prodloužení smlouvy přijal a odhodlání neztratil ani po přečtení vašeho dopisu.
Klíčová pro mne však byla představa důstojné změny ve vedení ateliéru. Dobře si vzpomínám, s jakým roztrpčením opouštěla UMPRUM předchozí profesorka intermediálního ateliéru Adéla Matasová. Chtěl jsem, aby během mého rektorování k podobným situacím nedocházelo. Stěžujeme si na nedostatek slušnosti a politické kultury ve veřejném prostoru. Neznám na tento neduh lepší lék než začít u sebe. Jsem trochu překvapen, že moje opce pro slušný odchod budí takové vzrušení a že autoři dopisu toto zdůvodnění nepovažují za legitimní.
Svým rozhodnutím jsem nikterak nehodlal zpochybnit kvality uchazeček, které mi výběrová komise doporučila. Julie Béna a Markéta Magidová jsou skvělé a perspektivní umělkyně. Jejich vystoupení při výběrovém řízení mě velmi zaujalo a určitě jim chci nabídnout nějakou formu pedagogického působení na UMPRUM. Současně však musím podotknout, že výběrové řízení nebylo jejich stoprocentním triumfem, jak ho líčíte ve svém dopise. Osobně jako problém vnímám především neznalost českého jazyka francouzské umělkyně. Ačkoliv UMPRUM usiluje o dosažení mezinárodních standardů, výuka je akreditována v češtině a jakákoliv stížnost ze strany posluchačů by škole způsobila vážné problémy. Roční odklad by proto mohl být prospěšný i Julii, aby svůj deficit zmírnila.
Ve svém dopise mě obviňujete, že devalvuji smysl výběrových řízení. Proti takovému osočení se důrazně ohrazuji. Výběrová komise nemusí brát v potaz, že odchod jediného profesora ohrozí probíhající akreditaci, že studenti nepřijmou vybraného pedagoga a že nově příchozí neporozumí ani smlouvě a pracovní náplni, kterou podepíše na osobním oddělení. To vše není starostí komise, která proto jen doporučuje a navrhuje. Rektor naopak tyto a mnohé další okolnosti musí brát v úvahu, neboť má plnou zodpovědnost za chod instituce. Proto mu náleží i rozhodovací pravomoc. Čas od času musí podnikat nepopulární kroky a riskovat, že jeho snaha o konsenzus nesplní beze zbytku očekávání žádné strany. Ostatně před vyhlášením svého rozhodnutí jsem odpovídal na dotazy, proč ze školy vyhazuji Jiřího Davida.
Přál bych si, aby vás mé vysvětlení alespoň částečně uspokojilo a abyste mé argumenty již nepovažovali za účelové a neobhajitelné.
Přátelsky
Jindřich Vybíral
Oceňuji Vybíralova slova, jako ukázku etiky:
„Mým předsevzetím, které jsem vyjádřil již při kandidatuře na rektorskou funkci, však bylo, aby dlouholetí pedagogové neodcházeli ze školy potupně a s pocitem pokoření či nevděku. Přeji si, aby generační výměna probíhala důstojně, v co možná přátelské atmosféře, a aby bývalí pedagogové se školou nepřerušili pracovní ani lidské kontakty.“