Vyjádření MUO k právním důvodům odvolání ředitele MUO uváděným v tiskové zprávě MK ČR

(citace a stanoviska MK ČR označena kurzívou)

MK ČR: Souhrn faktů a právních důvodů, které vedly dne 18. 4. 2019 k odvolání GŘ Národní galerie Praha a muzea umění Olomouc

(zavádějící titulek tiskové zprávy MK ČR ponechán v původním znění)

V posledních dnech zazněla zejména v médiích kritika ministerstva ohledně způsobu odvolání obou ředitelů, zejména pana docenta Jiřího Fajta, a řada dezinformací a nepravd ohledně důvodů vlastního odvolání. Smyslem tohoto dokumentu je přehledně a věcně shrnout fakta s cílem kritického vhledu do problematiky a vysvětlit důvody, které ministerstvo k tomuto kroku vedly.

MUO: Přehledně a věcně shrnout fakta s cílem kritického vhledu do problematiky je velmi složité, neboť v případě Muzea umění Olomouc (dále jen „MUO“) se jedná o dvanáctiletou systematickou práci, kterou koordinovaly desítky lidí, jež vytvořily stovky dokumentů a učinily tisíce rozhodnutí. Zvládnout popsat tuto problematiku na několika stranách je tak prakticky nemožné. V rámci tohoto dokumentu je uvedeno pouze stanovisko MUO k jednotlivým částem tiskové zprávy MK ČR. Cílem je poskytnout zainteresovaným osobám pohled druhé strany (tedy nejen ze strany MK ČR) a nabídnout tak možnost získat komplexnější vhled do předmětných záležitostí, aby je mohly podrobit kritickému zhodnocení.

Spojení odvolání ředitele MUO s odvoláním ředitele Národní galerie v Praze (dále jen: „NG“) během tiskové konference konané dne 18. 4. 2019 vyvolalo v médiích a u veřejnosti řadu zkreslených dojmů, což bohužel citelně poškodilo jak reputaci osoby ředitele MUO, tak této instituce jako celku. Tohoto nešťastného spojení se bohužel Ministerstvo kultury nevystříhalo ani v následném písemném odůvodnění k odvolání obou ředitelů, které si veřejnost vyžádala. Matoucně a neodborně působil průběh, jakým byly důvody vedoucí k odvolání ředitele MUO opakovaně oddělovány a slučovány s důvody pro odvolání ředitele NG. V žádném případě se MUO nechce, nemůže a ani nebude věnovat důvodům vedoucím k odvolání ředitele NG, nicméně je na první pohled považuje za nesrovnatelné s důvody, které vedly k odvolání ředitele MUO. Jak známo, ministr kultury je oprávněn odvolat ředitele příspěvkových institucí zřízených daným ministerstvem i bez udání důvodu, nicméně vzhledem k odborné veřejnosti a také vzhledem k jeho politické odpovědnosti by bylo nanejvýš vhodné, kdyby tyto své zásadní kroky dostatečně a racionálně odůvodnil.

MUO se ztotožňuje s formulací shrnuté v Petice za odvolání ministra kultury ČR Antonína Staňka: „Je nesporné, že způsob odvolání Jiřího Fajta a Michala Soukupa z funkcí – ať už jde o načasování (těsně před velikonočními svátky a cestou prezidenta republiky a ministra kultury do Číny), způsob a forma (tisková konference oznámená médiím 90 minut před jejím zahájením) – stejně jako deklarované důvody, argumentace a rétorika vykazují znaky plnění politické objednávky a připomínají praxi normalizačního období před rokem 1989.“

MK ČR: Shrnutí událostí předcházejících odvolání ředitelů:

Oba ředitelé byli odvoláni na základě kontrol probíhajících od roku 2017. Ministr kultury A. Staněk se pokoušel opakovaně jednat s oběma řediteli o jejich výsledcích, ale protože oba odmítali jakákoli pochybení a hrozily další finanční ztráty, musel konat.

MUO: Ministr kultury o výsledcích kontrol probíhajících od roku 2017 ředitelem MUO nikdy nejednal

a ani k tomu neměl žádný důvod, protože kontrolní orgán Ministerstva kultury (dále jen: „MK“) nikdy neshledal žádná závažná pochybení v činnosti MUO. Jediné jednání na toto téma proběhlo 11. 2. 2019 k – v té době ještě neuzavřené – veřejnosprávní kontrole na prověření projektu SEFO, kterého se zúčastnili RNDr. Leixner, Ing. Schreier, PhDr. Šíp, Mgr. Žáček a Mgr. Zatloukal. Výsledky této kontroly, která se uskutečnila ve dnech 21. - 25. 1. 2019 a zkoumala dvanáctiletou práci mnoha desítek lidí a dvou ředitelů, MUO skutečně zpochybnilo, a to z důvodu odlišného právního názoru, kdy navíc nebylo detailně odůvodněným Námitkám ze dne 18. 2. 2019, které MUO proti výsledku veřejnosprávní kontroly podalo, vůbec vyhověno.

MUO přesto, že nebyly vyslyšeny jeho připomínky, přijalo v souladu s jemu uloženou povinností opatření, která byla specifikována v dopise ze dne 4. 4. 2019. Ten zároveň obsahoval žádost směrem k MK o sdělení informací pro další postup, neboť MUO mimo zjištění veřejnosprávní kontroly obdrželo pouze ústní pokyn k vypořádání veškerých závazků s projekční kanceláří di5 architekti inženýři, s. r. o. Aby k tomuto kroku mohlo MUO přistoupit, požádalo MK o písemné stanovisko (udělení pokynu či jiný dokument, kterým by MUO mohlo při jednání s di5 architekti inženýři, s. r. o., prokázat, že došlo k situaci odůvodňující ukončení smluvního vztahu) k vypsání architektonické soutěže na podobu Středoevropského fóra Olomouc (SEFO).

Vydání žádaného stanoviska je však patrně v rozporu se závaznou Dokumentací programu 134 14 Péče o národní kulturní dědictví I. Zmíněnou žádost MUO předal ředitel kontrolního auditu přímo ministru kultury s odůvodněním, že takové rozhodnutí překračuje jeho kompetence. Následně se MUO obrátilo na ministra kultury samostatným dopisem ze dne 16. 4. 2019, kde jej žádalo o další součinnost. Bohužel ani na v tomto dopise uvedenou žádost o spolupráci dosud neobdrželo MUO reakci a jediným výsledkem bylo odvolání ředitele z funkce, aniž by ředitel dostal možnost ministrovi kultury vysvětlit své důvody, které dle něj naopak zabraňují vzniku finančních ztrát.

MK ČR: Není proto pravdou, že odvolání bylo nečekané. Sami zástupci MUO na svém webu píší, že "Ministr poslal do MUO auditory, takže vedení muzea se místo přípravy soutěže muselo věnovat zdůvodňování kroků, které učinilo za poslední dekádu." Tím potvrzují, že odvolání ředitele předcházela rozsáhlá jednání a pokusy ministerstva o smírčí řešení situace.

MUO: Z pohledu MUO bylo odvolání ředitele skutečně nečekané, a to mimo jiné z důvodu, že bylo učiněno v rozporu s prohlášením ministra kultury učiněným v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR dne 26. 3. 2019, kde před poslancem PČR a hejtmanem Olomouckého kraje Ladislavem Oklešťkem dementoval jakékoli změny v MUO, a to včetně změn personálních. Pokus o smírčí řešení ze strany ministra kultury byl také vysloven na jednání s partnery projektu SEFO na Olomouckém kraji dne 3. 4. 2019. Nic z toho, co zde ministr slíbil, ale nebylo následně dodrženo a na písemný dotaz ze strany MUO z 16. 4. 2019 ohledně ministrových slibů MUO neobdrželo žádnou odpověď, dne 18. 4. 2019 pak jen následovalo odvolání ředitele MUO z funkce.

MK ČR: Hlavní výtky proti bývalému řediteli Soukupovi (MUO):

MUO: Pan Michal Soukup je stále ředitelem MUO, protože odvolání ministrem kultury z funkce ze dne 18. 4. 2019 není z právního hlediska platné.

MK ČR: Veřejná zakázka na projekt SEFO z roku 2009 byla upravena tak, aby vyhovovala předem vybranému zájemci - arch. Sborwitzovi.

MUO: Předně je nutné podotknout, že v roce 2009 nebyl pan Michal Soukup ředitelem MUO. Na výtku ohledně veřejné zakázky na projekt SEFO z roku 2009 má MUO navíc jiný právní názor. Stanovisko MUO k tomuto bodu bylo vysvětleno v Námitkách k protokolu o výsledku veřejnosprávní kontroly na místě (čl. III.) ze dne 18. 2. 2019. Nejedná se o veřejnou zakázku na projekt, ale o veřejnou zakázku malého rozsahu na zhotovení architektonické studie SEFO, kterou pro MUO navíc s ohledem na tehdejší praxi administrovala renomovaná společnost PIIS, s. r. o., a to konkrétně na základě Mandátní smlouvy. Uvedenou veřejnou zakázku tedy zadával i vyhodnocoval třetí subjekt odlišný od MUO a legitimní průběh této veřejné zakázky je zaštítěn uvedenou společností. Tento fakt nebyl kontrolním orgánem MK vůbec reflektován, a to ani v citovaném protokolu o veřejnosprávní kontrole ani v rozhodnutí o podaných námitkách proti uvedenému protokolu.

MK ČR: Při aktualizaci této zakázky v roce 2017 dodal pan Sborwitz muzeu aktualizační dokumentaci den po zveřejnění výzvy, což znamená, že se musel o výzvě dozvědět s předstihem. Zvítězil i v následném výběrovém řízení, kdy byl jediným vyzvaným uchazečem.

MUO: S touto výtkou nelze souhlasit, neboť zcela opomíjí faktor autorských práv. Jednalo se o aktualizaci studie budovy SEFO, kterou zpracoval v roce 2009 architekt Sborwitz a v roce 2017 ji aktualizoval. Pokud by MUO zadalo aktualizaci další osobě, porušilo by práva duševního vlastnictví architekta Sborwitze a postupovalo v rozporu s právním řádem České republiky.

MK ČR: Ředitel Soukup přes opakovaná doporučení neudělal nic pro ukončení nevýhodné smlouvy s DI5, u níž hrozí českému státu značná škoda v případě soudního sporu.

MUO: S touto výtkou nelze souhlasit, neboť MUO má na situaci jiný právní názor, který reflektuje právě obsah zmiňovaného protokolu o veřejnosprávní kontrole, ve kterém je uvedeno a z následně uvedených právních analýz plyne, že již není možné odstoupit od předmětné smlouvy z důvodu nezískání finančních prostředků pro realizaci SEFO. MUO zbývá jako jediný legitimní důvod pro ukončení předmětného závazkového vztahu podstatná změna okolností. V daném případě by takovou podstatnou změnou okolností odůvodňující ukončení předmětné smlouvy o dílo bylo rozhodnutí o vypsání nové architektonické soutěže. O existenci této smlouvy MK vědělo a o jejím vypovězení se začalo hovořit až po ústním požadavku ministra kultury na uspořádání architektonické soutěže v listopadu 2018. Do této doby byla však tato smlouva dokladem vysokého stupně připravenosti projektu SEFO a zároveň součástí závazné dokumentace k připravovanému novému dotačnímu titulu – program 134 14 Péče o národní kulturní dědictví I. Pro český stát je tato smlouva naopak výhodná, neboť v případě jejího plnění bude cena za projektovou dokumentaci o několik milionů nižší a žádný soudní spor nehrozí.

MK ČR: Nikdy také nevysvětlil důvody, které ho vedly k předraženému nákupu parcel, které stály 5x více oproti dobové cenové mapě.

MUO: S touto výtkou nelze souhlasit, neboť tvrzení o údajném předraženém nákupu pozemků, které byly získány v letech 2007-2013, je zcela liché. Veškeré úkony související s jejich získáním byly činěny v úzké součinnosti s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, Ministerstvem financí, MK a Statutárním městem Olomouc. MUO disponuje veškerými kupními smlouvami, a to včetně souhlasů MK a doložek z Ministerstva financí povolujících nákup za danou kupní cenu. Přestože se poslední dvě parcely (č. 458 a 254) v roce 2009 nepodařilo vykoupit, mělo MUO tyto pozemky zajištěno pro budoucí areál SEFO prostřednictvím Smlouvy o výpůjčce a Budoucí kupní smlouvy. Také tyto parcely MUO po čtyřech letech řádně vykoupilo a má k tomu stejné doklady. Kromě toho je nezbytné konstatovat, že v průběhu přípravy SEFO spolupracovaly na jeho projektové žádosti tři projektové týmy MK, které byly spoluodpovědné za její podání v rámci Integrovaného operačního programu. Před vlastním podáním žádosti byl projekt SEFO, včetně předmětných parcel, zkontrolován MK a následně prošel bez jakýchkoli připomínek formálním hodnocením komise včetně Nejvyššího kontrolního úřadu, který smlouvy kontroloval v témže roce. Co se týče návrhu nákupu aktuální parcely, o níž MUO jedná s jejími majiteli již několik let, tak o tomto nákupu byl již před půl rokem informován ekonomický náměstek z MK, který její zakoupení doporučil. Také v tomto případě jsme podmínky jejího nákupu standardně předjednali na Ministerstvu financí, které se zvýšenou cenou souhlasí a v tuto chvíli se čeká na vyjádření MK.

Co se týká cenové mapy, tak ta je tvořena na základě realizovaných cen převodu nemovitostí. V daném případě však ve vzhledem k místu, kde se předmětné pozemky nacházejí (v blízkosti centra Olomouce), nebyl minimálně v posledních několika letech realizován převod vlastnického práva k samostatným pozemkům (s ohledem na charakter zástavby docházelo výhradně k převodům budov, kde je cena pozemku významně zkreslena). Taktéž tržní cena a cena dle cenové mapy se ve většině případů významně rozcházejí (není výjimkou, aby tržní cena mnohonásobně převyšovala cenu dle cenové mapy), jelikož cenová mapa s ohledem na to, jak je tvořena, nemůže reflektovat aktuální stav na trhu.

Není tedy pravdou, že by ředitel Michal Soukup (ve funkci 2013-2019) ani jeho předchůdce Pavel Zatloukal (ve funkci 1990-2013) cokoli zamlčeli, rovněž není pravda, že se jednalo o předražený výkup.

MK ČR: Co bude následovat:

U obou muzeí byli jmenováni dočasní správci a byly zahájeny kroky k vypsání řádných výběrových řízení. V případě MUO byl řízením instituce pověřen pan Ondřej Zatloukal, syn emeritního ředitele instituce pana prof. Pavla Zatloukala, tudíž nařčení o ohrožení muzea, jeho programu či celkového zrušení, je zcela liché.

MUO: Pro neplatnost odvolání ředitele MUO ministrem kultury z funkce ze dne 18. 4. 2019 je také neplatné rozhodnutí ministra kultury ze stejného dne, kdy pověřil dosavadního statutárního zástupce Ondřeje Zatloukala řízením MUO. Ze současné situace není možné odhadnout, jaký bude další vývoj MUO a jaké další kroky budou ze strany MK provedeny.

MK ČR: ZÁVĚR SHRNUTÍ:

Požadavek na odvolání ministra, tím že jedná zodpovědně, a tak jak mu ukládá zákon, může být vyvolán neochotou petentů seznámit se se skutečnými důvody odvolání nebo nedostatkem právního povědomí o komplexnosti celé situaci.

MUO: Otázka ochoty a neochoty petentů není na místě, protože spojení obou odvolání vyvolalo

v řadě následných reakcí médií i veřejnosti zkreslený dojem, že spáchané skutky (včetně dvou trestních oznámení a dalšího tehdy nespecifikovaného) byly učiněny oběma řediteli, což citelně poškodilo jak reputaci ředitele Michala Soukupa, tak bohužel i reputaci MUO. Dále MK nevzalo v potaz Námitky k protokolu o výsledku veřejnosprávní kontroly na místě ze dne 18. 2. 2019 a ani Přijatá opatření a žádost o sdělení informací pro další postup ze dne 4. 4. 2019, ani tyto nezpřístupnilo veřejnosti. MK se dále nikdy nesnažilo široké ani odborné veřejnosti řádně a v celé komplexnosti zdůvodnit svůj úmysl uspořádat architektonickou soutěž. Jediná veřejná debata, která se uskutečnila na toto téma v NG v Praze dne 18. 3. 2019, byla od počátku ze strany MK vedena velmi neprofesionálním způsobem, kdy nadto nebylo umožněno řediteli MUO na debatě vůbec vystoupit.

MK ČR: A. Oba ředitelé byli odvoláni na základě PRÁVNÍHO ROZBORU aktuálních výsledků kontrolní činnosti vykonávané v obou organizacích Ministerstvem kultury od roku 2017 a na základě ZÁKONNÉ POVINNOSTI každého konat, zjistí-li průkazně závažné skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin nebo jiný protiprávní čin (viz příloha č. I výsledky jednotlivých kontrol).

MUO: K tomuto bodu se nelze vyjádřit, protože Příloha č. I. není na webu MK k dispozici. Jinak zodpovězeno ve Shrnutí.

MK ČR: B. Není pravdou, že rozhodnutí ministra odvolat oba ředitele nepředcházela dlouhodobá analýza celkové situace v obou institucích: průběžně probíhalo vyhodnocování situace po stránce ekonomické, právní i personální, a to konkrétně od roku 2017 (viz. Příloha č. II: závěry a výsledky průběžných kontrol MK).

Odvolání obou ředitelů nebylo projevem žádné zvůle ministra kultury, ale bylo učiněno po zralé úvaze na základě právního rozboru tak, jak již bylo uvedeno výše. Předcházelo mu více jak dvouleté období analýz jednotlivých situací a opakovaných doporučeních oběma ředitelům. Sami zástupci muzea na svém webu píší, že "Ministr poslal do MUO auditory, takže vedení muzea se místo přípravy soutěže muselo věnovat zdůvodňování kroků, které učinilo za poslední dekádu.“ Tím sami potvrzují, že odvolání ředitele předcházela rozsáhlá jednání a pokusy ministerstva o smírčí řešení situace.

Bylo učiněno poté, co oba ředitelé neakceptovali jednotlivé výtky, nerespektovali doporučení a rozhodnutí kontrolních orgánů nebrali v potaz a zvůlí tak lze spíše nazvat jejich způsob jednání vůči zřizovateli. Společným jmenovatelem odvolání obou ředitelů tedy bylo vážné hazardování s právními předpisy, jejich nedodržování či porušování, v případě pana docenta Fajta zejména hrubé porušování rozpočtové kázně, řada hospodářských a manažerských pochybení a protiprávně uzavřená autorská smlouva. Vlastní právní důvody jsou obsaženy v samostatných dokumentech (viz. Příloha č. III. a IV.)

MUO: K tomuto bodu se nelze vyjádřit, protože Příloha č. II., III. a IV. není k dispozici. Jinak zodpovězeno ve Shrnutí.

MK ČR: C. Tvrzení o ohrožení institucí je záměrně klamnou a účelově vypuštěnou zprávou. Byla potvrzena kontinuita výstavních programů a plánů obou institucí (vyjma finančně nekrytých projektů, jak tomu může být např. u výstavy Giacometti v NGP). Na místo nového generálního ředitele NGP již byly zahájeny právní kroky k vypsání řádného výběrového řízení, v případě MUO byl řízením instituce pověřen statutární zástupce muzea pan Mgr. Ondřej Zatloukal, syn emeritního ředitele instituce pana prof. Pavla Zatloukala, tudíž nařčení o ohrožení muzea, jeho programu či diskontinuitě, je zcela liché.

MUO: Tato část týkající se MUO je zodpovězena v komentáři č. 5. Dále zodpovězeno v komentáři ke Tvrzení č. 6. Odstavec D se týká NG – proto MUO dále nekomentuje.

MK ČR: E. Odvolání ředitele Muzea umění Olomouc, pana Michala Soukupa:

Média již byla informována, že v případě pana ředitele Soukupa se jednalo zejména o fatální selhání při přípravě a řízení projektu SEFO v období od září 2018 do dubna 2019 a v té souvislosti možného protiprávního jednání, jehož se měl dopustit tím, že ignoroval výtky a zjištění kontrolních orgánů MKČR a aktivně nezjednal jakoukoliv nápravu ve věci ukončení smlouvy s architektonickým studiem DI5, kde hrozí českému státu značná škoda v případě soudní pře. Jaké konkrétní důvody zakládají podezření na možné protiprávní jednání vedení MUO? Podle právního rozkladu výsledku jednotlivých auditů mělo v MUO dojít k následujícím pochybením:

1/ Kontroloři objevili v dokumentaci návrh smlouvy architekta Michala Sborwitze na studii SEFO z roku 2009, který byl datován týden před vyhlášením zakázky. Veřejná zakázka, která pak byla vyhlášena, beze zbytku kopíruje tento návrh včetně finančních limitů. To znamená, že předmět i rozsah veřejné zakázky tak mohl být záměrně dopředu upraven tak, aby vyhovoval předem vybranému zájemci (dodavateli arch. Sborwitzovi), čímž byl jednoznačně porušen Zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. Následující týden pak muzeum podepsalo s architektem Sborwitzem smlouvu na studii SEFO.

2/ Podobného porušení zákona se vedení muzea dopustilo znovu v roce 2017, když uveřejnilo výzvu na aktualizaci této zakázky. Stejný architekt jako v prvém případě dodal muzeu aktualizační dokumentaci jen den po zveřejnění výzvy, což je procesně nemožné, pokud by se o výzvě nedozvěděl s velkým předstihem od zadavatelů (vedení muzea). Čtyři dny po zveřejnění byla smlouva podepsána. I zde je zjevné, že mohlo dojít k porušení Zákona o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. a to tak, aby byl upřednostněn jeden jediný.

3/ A konečně, v následném výběrovém řízení z téhož roku 2017, které auditoři ministerstva posoudili rovněž jako zmanipulované, byl opět dopředu vítěz znám a žádný jiný uchazeč ani nebyl k předložení nabídky vyzván. Výběrové řízení podle dokumentace vyhrál opět arch. Sborwitz, který předložil vedením muzea prosazovaný Šépkův návrh.

4/ Ředitel Soukup dále ignoroval všechny výtky, vycházející ze zjištění kontrolních orgánů MKČR a přes doporučení ministerstva aktivně nezjednal jakoukoliv nápravu ve věci ukončení smlouvy s architektonickým studiem DI5, kde hrozí českému státu značná škoda v případě soudní pře. Přitom vlastní smlouva obsahuje ustanovení, kdy objednatel je oprávněn od smlouvy odstoupit v případě, že nedojde k poskytnutí státní finanční podpory na financování předmětné akce. Kontrolou bylo ověřeno, že MUO nikdy nevyzvalo dodavatele k plnění, a to přestože nebyl dodržen smluvní termín stavebního povolení na rekonstrukční práce (únor 2011). MUO po celou dobu účinnosti smlouvy o dílo na projektovou dokumentaci SEFO, tj. posledních 9 let, nikdy nevyužilo žádnou ze zákonných a smluvních možností odstoupit od smlouvy, jejíž plnění nebylo schopno zajistit, a porušilo tím povinnost plnit určené úkoly nejhospodárnějším způsobem.

MUO: Projekt SEFO připravuje MUO od roku 2007 v úzké součinnosti s osmi ministry kultury (Pavel Dostál jej nepřímo inicioval) a vyvrcholením této přípravy bylo zařazení tohoto významného mezinárodního projektu do Programového prohlášení druhé vlády p. Andreje Babiše a následně do programu 134 14 Péče o národní kulturní dědictví I. (dále jen „PNKD“), který Usnesením č. 53 z 21. 1. 2019 (dále jen „Usnesení“) tato vláda schválila. Pokud by tedy ředitel Michal Soukup (funkční období 2013-2019), ale i jeho předchůdce Pavel Zatloukal (funkční období 1990-2013), při přípravě i řízení projektu SEFO „fatálně selhali“, tak by zcela logicky projekt SEFO nemohl dospět do současné fáze. Součástí výše označeného usnesení je mj. i Dokumentace programu PNKD č. 134 14, která obsahuje i projekt SEFO (podprogram 134V146) dle architektonické studie z roku 2009/2017, nicméně i v této situaci (projekt SEFO byl Usnesením vlády vzat na vědomí a ministr kultury byl pověřen zajištěním finančního krytí) Ministerstvo kultury, respektive pan ministr, však setrvává na provedení nové architektonické soutěže, aniž by tato změna byla během uplynulého šestiměsíčního období reflektována na úrovni vlády z pohledu předmětného Usnesení.

Přesně v den vydání Usnesení o programu PNKD byla v MUO zahájena veřejnosprávní kontrola, která během pouhých pěti dnů shledala pochybení ve dvanáctileté přípravě projektu. Ředitel MUO Michal Soukup s dostatečným předstihem ministra kultury i jeho ekonomického náměstka René Schreiera informoval o rizicích, která jsou spojena s ministrovým osobním rozhodnutím, tj. o prodražení celého projektu, prodloužení termínu zhotovení stavby, případných dalších soudních sporech kolem architektonické soutěže – soutěže o návrh s Českou komorou architektů a samotnými autory schválené studie. Na tuto problematiku se však MUO nedočkalo odpovědi, stejně tak ani na v pořadí již několikátý dopis ze 16. 4. 2019, kde pana ministra MUO žádá o součinnost při řešení složité problematiky SEFO tak, jak ji sám veřejně slíbil při jednání s hejtmanem Olomouckého kraje Ladislavem Oklešťkem v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR dne 26. 3. 2019.

Důvodem, pro který MUO žádalo o informace k dalšímu postupu je ten, že MUO mimo zjištění veřejnosprávní kontroly obdrželo ústní pokyn k vypořádání veškerých závazků se společností di5 architekti inženýři s.r.o. Nicméně pro to, aby mohlo MUO takový krok učinit, muselo získat písemný pokyn ze strany svého zřizovatele týkající se toho, že bude vypsána nová architektonická soutěž, což bylo dle provedených právních analýz a v souladu s výsledky výše označené veřejnosprávní kontroly, jedním z nejrelevantnějších důvodů pro ukončení předmětného smluvního vztahu s minimalizací potenciálních soudních sporů. Z výše uvedeného je však možné dovodit, že písemný pokyn k vypsání nové architektonické soutěže nebyl MUO vydán z důvodu, že takový postup nevede k naplnění výše zmíněného Usnesení Vlády a Dokumentace programu 134 14 Péče o národní kulturní dědictví I. Blíže si MUO dovoluje odkázat na dopis ze dne 25. 3. 2019, který byl adresován ministerskému předsedovi Andreji Babišovi a dalším pěti ministrům včetně pana ministra kultury. MUO však na tento dopis dosud neobdrželo žádnou odpověď. MUO v této situaci nemůže s ohledem na výše uvedené ukončit smluvní vztah s di5 architekti inženýři, s. r. o., aniž by došlo k potencionálnímu porušení právních předpisů a péče řádného hospodáře. Lze uzavřít, že v současnosti nehrozí žádná, natož velká škoda a pokud nebude vypsána nová architektonická soutěž, tak ani žádná škoda (vyjma zmeškaného času a sil) nevznikne.

MK ČR: 5/ Ředitel Soukup dále nikdy nevysvětlil legitimní důvody, které by ho vedly, stejně jako jeho předchůdce prof. Zatloukala, k předraženému nákupu parcel pro budoucí SEFO. Ve svém jednání chtěl navíc pokračovat i nadále (viz Výzva ministrovi kultury z března 2019 se žádostí o výkup poslední parcely za částku o tři miliony Kč vyšší, než stanovil znalecký posudek). Tvrzení vedení MUO, že lukrativní parcely uprostřed historické Olomouce „prostě tolik stojí“ nemůže obstát, jedná-li se o nákup z veřejných prostředků. Pro pochopení: Průměrná nákupní cena za m² parcely č. 458/254 v roce 2013, kterou muzeum pro budoucí stavbu zakoupilo, činila 24.000 Kč za metr čtvereční. Podle tehdejší cenové mapy ale průměrná cena obdobných pozemků v historické zástavbě Olomouce činila maximálně 5.000 Kč za m², tedy pětkrát méně. Svým neuváženým jednáním a vydáním této informace veřejnosti zapříčinili, že stát musel vykupovat jednotlivé pozemky několinásobně dráže na úkor zisku jednotlivých spekulantů v oblasti realit. Ono podezřele nevýhodné a nelogické jednání obou bývalých ředitelů je nyní předmětem šetření ze strany orgánů činných v trestním řízení.

6/ Právní vady mohla obsahovat samotná žádost o evropskou dotaci na projekt SEFO, neboť v době, kdy muzeum žádalo o evropské prostředky, nevlastnilo celý pozemek pro projekt (pouze dílčí parcely). Tímto jednáním tak mohli dotčené orgány uvést v omyl, což vykazuje znaky podvodného jednání podle Trestního zákoníku.

7/ Namísto konkrétních kroků v další přípravě projektu SEFO se aktivita vedení MUO v posledních měsících soustředila takřka výhradně na snahu bojkotovat legitimní požadavek MKČR na vypsání řádné veřejné architektonické soutěže, a to jeho bagatelizací, argumentací o nepotřebnosti, výhrůžkami růstu nákladů a soudním řízením s těmi, které vedení muzea dlouhodobě prosazuje jako jediné možné dodavatele projektu (viz body č. 1-4 výše).

MUO: Tyto důvody musí MUO taktéž odmítnout, a považuje je za zcela mylné, a to z důvodů uvedených výše v odpovědi ohledně nákupu parcel, cenové mapy a dalších.

MK ČR: Následující přehled uvádí pro pořádek ještě výběr 7 mediálních nepřesností i vědomých nepravd, šířených do médií zástupci Muzea umění Olomouc:

MUO: Hodnocení MK tzv. mediálních nepřesností a vědomých nepravd rozdělených na „polopravdy“, „výmysly na hranici poplašné zprávy“ apod. MUO nebude pro neprofesionální způsob komunikace komentovat.

Muzeum umění Olomouc | Patří k nejvýznamnějším institucím svého druhu v České republice, a to nejen z hlediska počtu spravovaných sbírkových předmětů (cca 185 000), ale také po stránce odborného záběru a výstavního programu. Výtvarnou kulturu od nejstarších dob po současnost představuje ve třech objektech: Arcidiecézní muzeum Olomouc (16 výstavních sálů a 300 uměleckých skvostů z 11. až 18. století, trezorové poklady olomouckých arcibiskupů, národní kulturní památka Přemyslovský hrad), Muzeum moderního umění (výtvarná kultura 20. a 21. století v 5 výstavních sálech, dlouhodobé tematické expozice moderního umění, krátkodobé výstavy významných současných umělců z ČR i zahraničí) a Arcidiecézní muzeum Kroměříž (Správa, ochrana a prezentace sbírek Arcibiskupského zámku v Kroměříži, které se řadí k nejhodnotnějším kolekcím svého druhu ve světovém měřítku).