TZ: Experimentální grafiku Vladimíra Boudníka ukáže Moravská galerie v novém světle

Experimentální grafiku Vladimíra Boudníka ukáže Moravská galerie v novém světle / Moravská galerie v Brně / Brno / 11. 4. 2019

Jarní sezónu otevírá Moravská galerie výstavou v Pražákově paláci BOUDNÍK. Vladimír Boudník byl vizionářem moderní grafiky a také jedním z mála českých výtvarníků 20. století, který se prosadil v zahraničí. Moravská galerie jej představí jako zastánce názoru, že umění může spasit svět, jako experimentátora s grafickými technikami i vlastním psýché, jako umělce, který výrazně ovlivnil brněnskou neoavantgardní scénu 60. a 70. let a zároveň jako výtvarníka, který oslovuje i současné umělce.

BOUDNÍK

Kurátoři: Ondřej Chrobák, Petr Ingerle

Architekt výstavy: Tomáš Svoboda'

Grafická úprava: Lukáš Kijonka

Pražákův palác, Husova 18

12. duben – 11. srpen 2019

Vernisáž: 11. duben od 18 hodin, dětská vernisáž od 16 hodin

Abstraktní grafika, kterou Vladimír Boudník vytvářel od 50. let a která sklízela úspěch na světové výstavě Expo 1958 v Bruselu, výstavách v New Yorku, Miami, Lublani nebo Varšavě, paradoxně vznikala v prostoru továrny. ČKD Vysočany se staly ideálním místem pro umění – zde Boudník nacházel jak inspiraci, tak především tvůrčí materiál. Využíval vše, co našel: rozrýval kusy železa, formoval je kladivem a do povrchu zalisovával různý zbytkový materiál (plechy, pilníky, matky, šrouby…), který propaloval autogenem, výsledek otiskoval do matrice a poté na papír. Podstatou ovšem nebyl mechanický otisk, nýbrž spontánní tvůrčí gesto. Ke své umělecké práci navíc využíval

i velké a silné tovární stroje, lisy, nůžky a elektromagnety. Dá se říci, že pouze díky fabrice Boudník vynalezl aktivní, strukturální a magnetickou grafiku – v jiném prostředí by patrně na tyto grafické postupy nepřišel.

I přes úspěch v zahraničí jej domácí odborná scéna spíše přehlížela. Jedním z mála teoretiků, který rozpoznal jedinečnost Boudníkova díla, byl Jiří Valoch, který také uspořádal první výstavu Vladimíra Boudníka v Brně. Tato pro mnohé lokální umělce klíčová událost se konala v lednu roku 1967 v Domě pánů z Kunštátu. „Boudníkovo vystoupení silně ovlivnilo brněnskou neoavangardní uměleckou scénu, zejména tvorbu Brněnské bohémy, J. H. Kocmana nebo Dalibora Chatrného, jejichž práce z přelomu 60. a 70. let budou důležitou součástí výstavy,“ dodává šéfkurátor Moravské galerie Ondřej Chrobák.

Výstava v Pražákově paláci zároveň připomene fakt, že Boudníkovo dílo je stále živé a že se nabízí jeho volné pokračování. Proto budou k vidění i díla současných umělců, která svým způsobem Boudníkovo uvažování reflektují. Půjde například o videozáznam vzniku obřího grafického otisku vytvářeného rypadlem od Jiřího Černického, nebo reflexe velmi úzkého vztahu člověka k práci od konceptuálního umělce Jiřího Skály. Naprogramované pohyby strojů a robotizaci práce ve výstavě sleduje video Pavla Mrkuse, objeví se ale i mladá malířka Anežka Hošková, břitký humor Filipa Turka nebo intermediální projekt slovenského umělce Matěje Al-Aliho. Konfrontace ukázky Boudníkovy tvorby s díly současných umělců zviditelní klíčové pojmy spjaté s Boudníkem – jeho životem i dílem.