Martin Froulík / Gobe line / Galerie Ahoj Nazdar Čau / Liberec / 23. 3. – 1. 6. 2019

Martin Froulík patří k výrazným mladým současným umělcům z Ostravy. Zde absolvoval svá studia, jak na SUŠ u Aleše Hudečka, tak následně na Fakultě umění v ateliéru Nových médií u Jiřího Surůvky. Formován svým původem z Beskyd si na škole zvolil své alter ego jelena, které se prolínalo jeho tvorbou. Ta spočívá především v malbě tvořené přestříkáním šablon, které Martin spřádá jako krajky z prolínajících se motivů, divákovi je předkládá, aby je hledal a tím se vlastně do obrazu nořil a prožíval ho po svém. Krajina se prolíná s lidmi, zvířaty a strukturami, vše je propojené. Umně nožem vyřezané utkvělé metafory a sdělení se vstříknou sprejem do plátna. Martin se rád vyjadřuje i prostorově, nejznámější jsou jeho tzv. nafukovačky z igelitu. Se svým ostravským kolegou, malířem Zdeňkem Janošcem Bendou provozuje  satyricko fantasmagorický loutkový kabaret Pornoret, kde řeší otázky bytí.

Na výstavu do Galerie Ahoj Nazdar Čau v Liberci, která disponuje dvěma vitrínami na starém kině Varšava ve stylu Art deco, jsem připravil dva objekty propletených kabelů, které vytváří iluzivní prostor prohlubující se dále vyřezávanými plochami. Tuto formu používám v malovaných obrazech, z lineárnosti kabelů, nebo kresebnosti, posunuji vizuál do splétajících se struktur železných armatur, plotů, rozpadajících se betonů, bunkrů tzv. paranoicko-kritickou metodou. Spojování těchto struktur se proměňuje v závislosti na obsahu a je povětšinou rozděleno na figurální kompozici, připomínající hromádku plastu poletující někde ve vesmíru. Hnána zvířecími kopyty a natlačena do základních geometrických tvarů. Kde to začíná a kde končí? Kde přestává platit důležitost sdělení a začíná radost z tvorby? Zobrazované ztrácí reálný obraz a zůstává pouze v pocitu, náznaku a nechává tak diváka chytit se detailu určujícího systém k cestě z paradoxu, nestarat se o skutečné, ale snahu tím proniknout.