Artalk.cz

TZ: Filip Dvořák

Filip Dvořák / Black lantern / kurátor: Jen Kratochvíl / Stone Projects / Praha / 1. 3. – 14. 4. 2019

Archeologové ve farnosti Leochel-Cushnie v Aberdeenshire v severním Skotsku učinili loni mimořádný objev. Na rozlehlých pláních místního statku našli další ze starodávných kamenných kruhů, blízký svým tvaroslovím proslulému Stonehenge. Podobné struktury se datují 3500 až 4500 let do minulosti. Jejich význam je po dlouhém kontinuálním výzkumu dosud opředen tajemstvím. Jaké však bylo rozčarování badatelů, když předchozí vlastník statku vystoupil před médii s informací, že kruh vystavil na svém pozemku sám v 90. letech. V tiskovém prohlášení rady města následně následně zaznělo: “Je to samozřejmě zklamání, ale zároveň velmi zajímavý dovětek k příběhu dějin. Fakt, že objekt odkazuje k typickému místnímu monumentu ukazuje znalost, uznání a zájem obyvatel našeho kraje o archeologii. Doufáme, že kamenný kruh bude nadále navštěvován a užíván pro své mimořádné umístění, které z něj činí, bez ohledu na jeho původ, fantastický prvek naší krajiny.”

Formátem velkofilmu nově ustavený mytologický kánon komiksových hrdinů má své kořeny ve většině případů v zhruba polovině 20. století. Někteří z nadlidskými silami obdařených jedinců se poprvé objevili na stránkách časopisů už před druhou světovou válkou. Aktuální globální popularizace tohoto dlouholetého popkulturního fenoménu staví své protagonisty do naší současnosti, bez ohledu k jejich původnímu dobovému ukotvení. Existují ale výjimky, například Captain America nebo Wonder Woman nás také na stříbrném plátně oslovují ze svých komplexních historických kontextů a přemosťují tak moderní dějiny s vyustěním v dnešku. Hrdina Green Lantern se poprvé dotkl mýtického zdroje své síly v roce 1940 a Black Panther přinesl africké dědictví do rasismem zmítaných Spojených států v půlce 60. let.

Zpochybňování soudržnosti historických narativů a jejich volné propojování je typickým prostředkem Dvořákovy tvorby. Středověké tvrze, heraldické symboly a reminiscence na klíčová díla kánonu umění tvoří páteřní osu ne-nostalgického ohledávání dědictví epické minulosti v časech, kdy trosky velkých vyprávění zakrývá neprostupný závoj fenoménu post-pravdy. Black Lantern není pouhým oxymoronem neprostupujícího světla, ani přímým odkazem k ustavené mytologii, ale spíš volně subjektivní evokací pocitů, které v sobě tato dvě slova nesou. Autenticita referencí zde nehraje roli, snad jen v rovině emocí, které vyvolávají. Ať už stojí na zakódovaném kulturním povědomí nebo získané zkušenosti, bez ohledu na to, jestli čerpáte z polystyrenových kulis kamenných hradeb nebo počítačem generovaných obrazů. Reference se stávají nezávislými na svých předobrazech a tvoří nikoli pouze aktualizovanou, ale zcela novou realitu. Už nehraje roli, jestli něco vzniklo před čtyřmi tisíci lety, v roce 1940 nebo předevčirem, důležitý je váš prožitek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *