Artalk.cz

TZ: Miroslav Šnajdr

Miroslav Šnajdr st. / Obrazy, kresby / kurátor: Ivo Binder / Muzeum umění Olomouc: Muzeum moderního umění / 1. 3. – 2. 6. 2019

Jemné předivo svých obrazů s gestickými kresebnými zásahy kdysi charakterizoval olomoucký umělec Miroslav Šnajdr st. jako „měkký polohlas“. Propojil tak obě polohy svých zájmů – malování a hudbu.  Hornista Moravské filharmonie totiž patří zároveň k uznávaným osobnostem české výtvarné scény druhé poloviny dvacátého století. Jeho kresby a malby jsou dnes součástí všech významných českých sbírek. K největším z nich patří sbírka Muzea umění Olomouc, do níž umožní nahlédnout od 28. února nová výstava, nazvaná Miroslav Šnajdr st. | Obrazy, kresby.

„Touto výstavou, která je součástí cyklu Pohledy do sbírek Muzea umění Olomouc, chceme ukázat průřez Šnajdrovou celoživotní tvorbou. Zároveň také oslavíme nedávné osmdesáté narozeniny tohoto významného olomouckého umělce,“ připomíná kurátor Ivo Binder.

Šnajdrovo malířské a kreslířské dílo se utvářelo od počátku 60. let minulého století v kontextu s českou informelní malbou. „Dvojdomost jeho uměleckého talentu obohacuje jeho výtvarnou tvorbu o hudební cítění. Jedním z jeho hlavních inspiračních zdrojů je také spontánní svět dětí s jeho výtvarnými projevy. Odtud pramení kresebný charakter některých jeho pláten, korespondující s tvorbou Georgese Dubuffeta a Cy Twomblyho,“ říká Ivo Binder s tím, že celou Šnajdrovu tvorbu také provází intenzívní zájem o vrcholná díla světového malířství, která glosuje osobitými malířskými parafrázemi.

Talent po otci

Lásku k výtvarnému umění zdědil po otci, který se i přes těžké zranění, při němž přišel o obě ruce, věnoval krajinářské tvorbě. Od něj se učil malířským technikám a kompozici. „Přijde mi až neuvěřitelné, jak nakonec otec dokázal ve svých obrazech zachytit duši Hané, když si představím, že používal jen speciálně upravené protézy rukou,“ říká Miroslav Šnajdr. „Podle táty jsem měl nadání na portréty. Vždycky říkal, že bych se jimi měl zabývat, ale přišla abstrakce a o portréty nebyl velký zájem, to zase až teď.“

Velkou umělcovou inspirací je samozřejmě hudba. „Vždycky jsem se cítil být hudebníkem i malířem. Poprvé jsem profesionálně vystavoval v roce 1965. To jsem byl v Moravské filharmonii teprve čtyři roky. Takže jsem dělal oba ty kumšty dohromady. Hudba se projevuje v mém díle především v jeho živosti a citovosti. Mé kresby nejsou statické, když se na ně díváte, pořád jako byste pronikal skrze ně. To by bez hudebního cítění nešlo dělat,“ upozorňuje Šnajdr. „Na druhou stranu mě živila hudba, a tak jsem nemusel v minulém režimu chodit na různé schvalovací komise, které dávaly malířům práci. Díky hudbě mě to naštěstí minulo.“

Součástí výstavy je také katalog s úvodem Ivo Bindera o Miroslavu Šnajdrovi st. a jeho díle, který obsahuje reprodukce 73 děl a také seznam absolvovaných výstav.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *