denní tisk 22. 2. 2019
Blanka Frajerová v Lidových novinách píše o výstavě Zdeněk Sýkora – Moje příroda, která probíhá v pražské galerii Zdeněk Sklenář. Představena jsou jeho díla související s krajinou a celkově malířovým životním prostorem, a to od 30. do 90. let. Průřez Sýkorovou tvorbou je doplněn řadou soukromých fotografií osvětlujících vznik mnoha děl. „Zvolená koncepce klade důraz na méně známá (a na první pohled i méně pádná) fakta, bez nich by ovšem Sýkorovo tvůrčí hledání nedošlo naplnění,“ míní Frajerová.
Pražská Galerie Smečky připravila výstavu malíře Huga Steinera-Prag (1880–1945). K vidění jsou jeho ilustrace k románu Golem, jejž napsal jeho přítel Gustav Meyring. Vystaveny jsou ale i práce Steinerových předchůdců a pokračovatelů věnujících se zpodobení tajemných zákoutí staré Prahy. „Expozice ukazuje nejen dávno zaniklou poetiku Prahy, ale akcentuje i duchovní nadstavbu města, kterou si tamní rodáci často ani neuvědomují,“ připomíná Jan Šída v deníku Právo.
V magazínu ego! Hospodářských novin vyšel článek Petra Volfa o výstavě Bonjour, Monsieur Gauguin probíhající v paláci Kinských Národní galerie v Praze. Vyjma titulního díla jsou zde vystaveny práce českých umělců okouzlených v 19. a 20. stoletím francouzským regionem Bretaní. Jezdili sem krajináři, surrealisté nebo Jan Zrzavý. Ten zde hledal nejen moře, ale i jistou spřízněnost obyvatel s Čechy, kterou spatřoval ve společných keltských předcích.
V časopise Téma vyšel rozhovor s uměleckým fotografem Martinem Strankou, který fotí jen několik snímků za rok, sklízí za ně však četná mezinárodní uznání i ceny. „Vymýšlím si stále sofistikovanější a náročnější scény, a tak to není jenom o jednom zmačknutí spouště. Celý ten proces vzniku fotky je o prožitém vjemu, silném zážitku, rušivé inspiraci, které jsou ve vás zakořeněné a začnou postupně růst a klíčit. A pak se vše postupně přetaví do fotografie.“ Mluvilo se však rovněž o prodeji fotografií a možnostmi uživení se focením.
Blanka Kovaříková se v magazínu Víkend deníku Právo zabývá pražskými neony, na něž upozorňuje nová kniha Neony a světla reklam, která právě vyšla v edici Zmizelá Praha nakladatelství Paseka. Postupně představuje genezi světelné reklamy od 19. století po současnost, kdy je snaha neony znovuobjevovat, zachraňovat nebo využívat pro nové umělecké instalace.