Artalk.cz

denní tisk 18. 2. 2019

V pražském Uměleckoprůmyslovém museu byla otevřena výstava Šílený hedvábník Zika Ascher představující životní a tvůrčí příběh pražského obchodníka s textilem, který se během války se ženou  přesunul do Londýna. Zde pracovali s předními umělci své doby (Henry Moore, Henry Matisse a další), jejich látky používali vlivní návrháři. Výstava je výjimečná řadou zahraničních zápůjček i samotným konceptem. Vznikla totiž na základě nápadu pozůstalých po Ziku Ascherovi a jeho ženě, kteří muzeum přesvědčili, že příběh jejich předků je výjimečný. Podle Karolíny Vránkové publikující v Respektu však výstavě schází dobový kontext, který by lépe osvětlil, zda byla tvorba Ascherových v poválečném Londýně specifická.

Výstavě se věnuje rovněž pražské vydání MfDnes, kde je otištěna především řada vyjádření kurátorky Konstantiny Hlaváčkové. „Firma Ascher měla široké zaměření. Jejich hedvábné a bavlněné tištěné látky i různé typy vlněných tkanin se staly světovým fenoménem. Zika se také proslavil jako inovátor textilních materiálů. Jeho práce se stala symbolem propojení designu a volného umění. Objevovaly se v módních časopisech, jako byl například Vogue. Látky využívalo na oděvní kolekce mnoho módních domů, mezi nimi i pařížský Dior,“ shrnuje význam Ascherů Eliška Stodolová.

V olomouckém vydání MfDnes vyšel článek o prostějovské malířce židovského původu Alžbětě Zelené, která by se letos dožila sta let. Před nacismem utekla do Velké Británie, po válce se však do Prostějova vrátila, působila jako učitelka výtvarné výchovy a malovala pro soukromníky i veřejné prostory (například obřadních síní). Její obsáhlou a námětově různorodou tvorbu vystavuje Muzeum Prostějovska.

V pražském Mánesu probíhá komorní částečně prodejní výstava obrazů Josefa Šímy a Jana Zrzavého. Aukční síň Adolf Loos Department představuje díla, která nabídne na dubnové aukci. Doplněny jsou málokdy prezentovanými obrazy ze soukromých sbírek. Průřez vystavenými díly nabízí Klára Čikarová v časopise Týden.

Dnes probíhá soud s částí skupiny padělatelů obrazů české avantgardy. Pod hlavičkou Komerční banky a její galerie skupina znalců, restaurátora, bankéře a galeristy prodávala nepravá díla slavným osobnostem, například Jiřině Bohdalové. Jan H. Vitvar s Respektu upozorňuje zejména na fakt, že česká moderna a avantgarda čelí pokusům o padělání dlouhodobě a řada soudních znalců neposkytuje skutečně odborné posouzení prodávaných děl.

Jana Machalická pro Lidové noviny připravila rozhovor s pražskou radní pro kulturu, památkovou péči, výstavnictví a cestovní ruchu Hanou Třeštíkovou (Praha sobě). Mluvilo se například o sochách ve veřejném prostoru – Praha chce vytipovaná místa osadit uměleckými díly vzniklými na základě sochařských soutěží, odmítá naopak osazovat veřejný prostor podprůměrnými darovanými sochami. Praha rovněž nejspíše na pět let zapůjčí Muchovu Slovanskou epopej Moravskému Krumlovu, pokud ovšem zlepší výstavní prohlídky v tamějším zámku.